Potřeba auditorských služeb nikdy nebyla vyšší, říká šéf Ernst & Young
James Turley (50) Výkonný šéf společnosti Ernst&Young, která patří mezi velkou čtyřku světových auditorských firem. Kromě auditu společnost nabízí další konzultační služby, například daňové. Tradiční oblastí jejího působení je účetnictví. James Turley vystudoval Rice University v Houstonu, magisterský titul získal v oboru účetnictví. Do Ernst & Young nastoupil v roce 1977 a o deset let později se stal partnerem. Působil v různých funkcích a pracoval v řadě amerických měst - St. Louis, Minneapolisu, New Yorku. V letech 1998 až 2000 byl řídícím partnerem Ernst & Young v New Yorku. Od roku 2001 stojí v čele celé globální firmy. Byl členem výkonných rad různých fondů a nadací. Je ženatý. Má rád různé sporty včetně golfu a tenisu.
EURO: Jak vidíte budoucnost auditorských služeb? Objevuje se názor, že teď přichází zlatý věk auditu, neboť požadavky akcionářů firem i regulátorů stoupají. Na druhé straně někteří pozorovatelé říkají, že by bylo lepší, kdyby v této oblasti fungovaly spíše veřejné subjekty, nikoliv podnikatelsky zaměřené velké auditorské společnosti jako Ernst & Young. Ty jsou údajně příliš propojeny se svými klienty. TURLEY: Potřeba služeb, které poskytuje Ernst & Young a další auditorské firmy, nikdy nebyla vyšší. V době skandálů kolem firmy Enron a dalších společností nebyla tato profese vnímána nejlépe. Ale role, kterou hrajeme při zvyšování důvěryhodnosti finančních údajů, jež se dostávají na trh, je obrovská. Myslím, že naše pozice je proto velmi dobrá. Současné období se vyznačuje mnohem důkladnějšími kontrolami. Jsme soukromá společnost stejně jako všechny ostatní velké auditorské firmy, ale také vnímáme naši velmi důležitou veřejnou funkci. Jsme zodpovědní vůči investorům a akcionářům. Nároky na silnější kontrolu budou napomáhat pozitivním změnám v naší profesi. Proto jsem přesvědčen, že odvětví soukromých auditorských služeb má velkou budoucnost.
EURO: Už jste dostatečně připraveni na všechny změny, kterými toto odvětví prochází? TURLEY: Úsilí o vyšší kvalitu je nikdy nekončícím procesem. Poté, co jsme zažili pád Enronu a další skandály, se auditorské firmy vrhly na důkladné prověřování a zdokonalování každého jednotlivého procesu, který může ovlivnit kvalitu auditu. V Ernst & Young se to týkalo například i toho, jak přijímáme nové pracovníky, jak je vzděláváme, jak prověřujeme jejich práci, jak hodnotíme jejich celkové individuální výkony, koho a jak podporujeme v dalším profesionálním vývoji, jak si vybíráme naše partnery a jak je platíme. Týká se to také metodologie, kterou používáme, či našich technologií. Tento proces se nemůže zastavit, musí pokračovat.
EURO: V čem se tedy dnes liší kritéria výběru lidí? TURLEY: Zaměřili jsme se na to, abychom byli velmi explicitní, pokud jde o požadavky na kvalitu služeb na každé úrovni. Začali jsme mnohem více naslouchat našim interním expertům, jejich názorům na lidi, na partnery, na to, jaké mají důkazy o jejich osobní integritě a ochotě říkat klientům i nepříjemné věci. Také jsme velmi pracovali na tom, abychom měli společný proces hodnocení po celém světě. Abychom hodnotili lidi v Česku stejně, jako to děláme ve Spojeném království, Spojených státech nebo Japonsku.
EURO: Ještě bych se vrátil k otázce, zda neočekáváte tlak na to, aby místo soukromých auditorských služeb vznikl systém více či méně veřejných služeb? TURLEY: Ti, kdo toto navrhují a postupně se s celou záležitostí seznamují více do hloubky, postupně docházejí k závěru, že to není dobrá myšlenka. V našem odvětví rostou požadavky na vzdělání, je nutné investovat obrovské zdroje. Je těžké si představit, že polovládní instituce bude zodpovědná za vysoce sofistikované transakce, které jsou známé ze skandálu kolem Enronu a dalších případů. Auditorský byznys stal velmi globalizovaným odvětvím. Kdyby se stal audit záležitostí nacionalizovaných subjektů, bylo by ohromně složité zajistit součinnost národních orgánů po celém světě. Také proto je mnohem pravděpodobnější, že samy globální auditorské firmy budou pokračovat v postupném zlepšování služeb. Našim úkolem je zajistit vysokou kvalitu napříč různými kulturami, napříč různými účetními a auditorskými standardy.
EURO: Počet velkých auditorských firem se postupně snižoval. Teď je tu velká čtyřka světových společností (PricewaterhouseCoopers, Deloitte, KPMG a Ernst & Young) a objevovaly se spekulace, že to skončí u velké trojky. Auditorské firmy čelí soudním žalobám a všichni mají v živé paměti krach Andersena v důsledku kauzy Enron. Myslíte si, že velká čtyřka může přežít? TURLEY: Myslím, že v příštích pěti deseti letech zůstane velká čtyřka zcela jistě velkou čtyřkou. Všechny tyto čtyři velmi silné společnosti čelí různým výzvám. Globální potřeba finančních trhů je ale taková, že čtyři firmy jsou opravdu nezbytné. Mimochodem, přechod od osmi firem k pěti byl dobrovolný. Dřívější fúze byly taženy potřebou koncentrovat zdroje. Současná situace už je jiná. Když přemýšlíte o koncentraci na úrovni čtyř firem, uvědomíte si, jaké by byly skutečné důsledky zestátnění. V jednotlivých zemích by tak vznikl jediný provozovatel, nikoliv čtyři, jak je tomu nyní. Potřeba sdílet zdroje je ovšem především na globální úrovni. Zapotřebí je expertiza, kterou mají ty čtyři velké auditorské firmy, nutná je znalost různých odvětví, bankovnictví, pojišťovnictví, globálního telekomunikačního byznysu, složitých finančních produktů, derivátů, řízení rizik, mezinárodních finančních účetních standardů. Požadavky jsou vysoké. Kdyby chtěl do tohoto odvětví vstoupit nějaký další subjekt, bylo by to velmi složité.
EURO: Z vašeho pohledu je tedy existence čtyř firem nezbytná. Bude to takto chápat také americké ministerstvo spravedlnosti, jehož kroky při vyšetřování dřívějších případů mohou ovlivnit přežití té či oné auditorské firmy? TURLEY: Nemohu komentovat záležitosti, které řeší ministerstvo spravedlnosti. Předpokládám, že se věci vyjasní. Ale velmi silně cítím potřebu toho, aby existovaly čtyři silné firmy.
EURO: Byl byste překvapen, kdyby dnes vypukl nějaký nový skandál typu Enron nebo Parmalat? TURLEY: To je oprávněná otázka. Nebyl bych překvapen. Hned to vysvětlím. Byla zde obrovské změna v pravidlech regulace, v pozornosti, kterou těmto věcem věnují auditorské společnosti i jejich klienti. Chování managementu ve společnostech po celém světě je jiné, než bylo v době před Enronem. Stejně tak činnost auditorských výborů a správních rad je mnohem více zaměřena na spolehlivost účetních výkazů a transparentnost. Chování auditorských firem je odlišné, výrazně se zvýšil důraz na kvalitu. Riziko, že vypukne nový skandál, se tedy snížilo. Není ale nulové. To ani není možné, protože nikdy nemáte jistotu, že na světě už nebudou žádní lidé, kteří se pokoušejí o něco nepravého. Naším úkolem je audit na úrovni profesionálních standardů, udělat co nejlepší práci, abychom odhalili nebo preventivně zabránili špatnému jednání ve společnostech. Ale nemohu říci, že na světě není nikdo, kdo by nechtěl něco skrýt před ostatními ve vlastní společnosti, před vlastní radou, auditorským výborem. To se stát může.
EURO: Poskytujete služby také v oblasti řízení rizik. Jak ale vidíte vaše vlastní riziko za situace, kdy máte mnohem větší zodpovědnost, než se dříve zdálo? TURLEY: Ano, máme mnohem více odpovědnosti. Pro všechny firmy v této profesi je riziko mnohem vyšší, než bylo. A to, co vidíte v celé Evropě, ale také třeba v Austrálii, Spojených státech či jinde, je skutečná potřeba hledat nějakou formu zajištění. Dnes už ale nepřemýšlíme jen o zisku, o tom, zda je cena zajištění příliš vysoká, ale o dlouhodobé udržitelnosti profese. Jedna jednotlivá soudní žaloba, jako to bylo třeba v Itálii v kauze Parmalatu, má potenciál ohrozit auditorskou společnost. Musíme o tom velmi pečlivě uvažovat.
EURO: Vaše firma přebírala část byznysu Andersena po skandálu kolem Enronu. S jakými největšími bariérami jste se setkávali? TURLEY: Víte, to byl fascinující proces. V naší profesi si pochopitelně myslíme, že úpadek Andersenu nebyl pozitivní věcí. Byla to tragická záležitost, Andersen byl společností s dlouhou a velkou historií. Když už bylo jasné, že se jako firma rozpadá, měla významné operace v 85 zemích. Hledali jsme cestu k lidem, partnerům a zaměstnancům Andersena, oni zase hledali cestu k nám. Jsme hrdí na to, že v 58 zemích z 85 se rozhodli připojit k nám. A to mi říká, že si nás vybrali kvůli našemu odhodlání zvyšovat kvalitu, kvůli naší orientaci na potřeby byznysu a podporu lidí.
EURO: Znamená to, že kultura obou společností nebyla až tak odlišná? TURLEY: Nemyslím si, že by kultura byla nějak enormně odlišná. Ale důležité je to, že lidé k nám přešli proto, že chtěli sdílet hodnoty naší společnosti, náš respekt k lidem, podporu týmové práci, podporu pracovníků, kteří se vyznačují aktivním přístupem, entuziasmem. Jde tedy o důraz na budování vztahů založených na dělání správných věcí. Právě tyto hodnoty nás spojují napříč různými kulturami, národnostmi. A my jsme zjistili, že lidé z Andersena jsou vynikající posilou pro naši firmu.
EURO: Část těchto lidí ale záhy zase odešla. TURLEY: Ano, zajisté. Protože část lidí, kteří jsou zaměstnáni kdekoliv, po nějaké době odchází. Naše profese se vyznačuje poměrně vysokou fluktuací lidí. Každý rok odchází ze všech firem našeho odvětví asi dvacet nebo více procent lidí pracovat někam jinam, především do soukromých firem. Tato fluktuace se týká lidí, kteří k nám přišli z Andersena, stejně jako těch, kteří přišli z univerzit.
EURO: Mluvíte o třech pilířích aktivit Ernst & Young. Je to orientace na lidi, kvalitu a růst. Není zde rozpor mezi kvalitou a kvantitou? Růst je přece spojen s kvantitou. TURLEY: To, jak je formulována naše strategie, má vnitřní logiku. Můžete si to nakreslit - pilíř nalevo jsou lidé, v centru je kvalita, pilíř napravo je růst. Naše strategie funguje pouze zleva doprava. Může to fungovat pouze tehdy, když budeme mít kvalitní lidi, ty nejlepší v naší profesi, přinášející vysokou kvalitu na trh, ať už je to v auditorských, daňových či poradenských službách. Jen tak můžeme dosáhnout růstu, který potřebujeme k dalším investicím do byznysu, nových technologií, k udržitelnosti firmy. Ještě pamatujeme dobu boomu internetových společností, kdy většina lidí ve světě korporací příliš přemýšlela o tom, jak nejdříve dosáhnout růstu. My dnes primárně myslíme na to, abychom měli správné lidi a nabízeli vysokou kvalitu.
EURO: Jaké to je, být výkonným šéfem tak velké společnosti se sto tisíci zaměstnanci po celém světě? TURLEY: Je to velká čest. Byl jsem požádán, abych vedl firmu od 1. července 2001. Tři měsíce poté vypukl skandál kolem Enronu. Naše odvětví se hodně změnilo. Byla to velká čest být vůdcem naší firmy během období dramatických změn nejen v celém odvětví, ale také uvnitř naší firmy. Vzhledem k těmto změnám a také geografickému rozpětí naší organizace jsem strávil mnoho času cestováním, navštěvováním našich lidí, klientů, regulátorů po celém světě.
EURO: Strávil jste tedy hodně času v letadle. TURLEY: Ano, hodně spím v letadlech. Věřím, že je nutné být přímo na místě s našimi lidmi, našimi klienty. Chápu to tak, že mým zásadním úkolem je napomoci tomu, aby si těch sto tisíc lidí bylo zcela jist, že není nic důležitějšího než jejich vlastní integrita. Pokud mají jakékoliv pochybnosti o své práci, nebo narážejí na něco, o čem si nemyslí, že je to správné, měli by vědět, že nejenom mohou zvednout ruku, ale že je to přímo jejich povinnost. Naší povinností je upozornit, když cítíme, že něco není v pořádku.
EURO: Někteří lidé se domnívají, že když často cestujete, asi nebudete mít příliš pod kontrolou činnost vaší společnosti. TURLEY: Jiní lidé říkají naprostý opak. Když sedíte ve věži ze slonoviny, nikdy pořádně nevíte, co se děje v srdcích a myšlenkách lidí. Žádný člověk ostatně nemůže sám zvládnout všechny každodenní záležitosti firmy se sto tisíci zaměstnanci. Musíte proto mít skvělý tým lidí po celém světě, který zajistí, že vše funguje správně.
EURO: V Ernst & Young jste téměř třicet let. Přál jste si někdy dělat něco jiného? TURLEY: Neohlížím se příliš dozadu. Netrávím mnoho času podobnými otázkami. Na Ernst & Young mne obzvláště přitahuje to, co dělá pro své lidi - tedy kontinuální vzdělávání, stále nové příležitosti v rámci firmy. Oblast mé odpovědnosti se často měnila, zhruba každé tři, čtyři roky. Nikdy jsem se nenudil, nikdy jsem se necítil nehybně, protože jsem se pořád učil nové věci. Právě toto dává naše profese lidem. A proto si myslím, že to vždy bude skvělá profese.
EURO: Vaše firma je pořadatelem soutěže o světového podnikatele roku. Letos zvítězil americký podnikatel Wayne Huizenga, který je znám svým rozsáhlým podnikatelským záběrem. Je ale právě on typickým vítězem této soutěže? Domníval jsem se, že vítězná cena by měla být určena spíše středně velkému podnikateli, který dosáhl výjimečných úspěchů. TURLEY: Podnikavost není omezena velikostí. Většina lidí, která sleduje Billa Gatese, si řekne: to je neobyčejný podnikatel. Uznání si zaslouží také podnikatelé, kteří vybudovali ohromné společnosti, byli velmi podnikaví v minulosti a zůstávají takoví i nadále. Dobrý podnikatel rozpozná potřeby trhu a pak rozvíjí něco, co tyto potřeby uspokojí. To je jeho skutečná vášeň. Wayne Huizenga vybudoval tři společnosti, které patří k největším firmám světa v žebříčku Fortune 500, a to v oblasti zpracování odpadků, videopůjčoven a dealerství automobilů. Tedy v různých odvětvích. On má tu skutečnou vášeň rozvíjet to, co potřebuje trh, rozpoznat příležitosti. Také je dost silný na to, aby ve svém úsilí neochaboval ani v nepříznivých obdobích. Huizenga je pozoruhodný muž. Není to ostatně Ernst & Young, kdo vybírá vítěze, nýbrž nezávislí porotci.
EURO: Zmínil jste se o Billu Gatesovi. Mohl by se i on zúčastnit této soutěže a zvítězit? TURLEY: Pokud by byl nominován, porota by se vážně zabývala jeho podnikatelským příběhem. Omezení dle velikosti neexistují. Hledáme lidi, kteří prokázali svého podnikatelského ducha. Základem této soutěže je oslava toho, co podnikatelé dělají pro společnost. Podnikatelský duch přináší pracovní místa všude na světě.
