Vladimírou Glatzovou
Když právnička Vladimíra Glatzová vzpomíná na své porevoluční začátky, vybavuje se jí především to, jak se až v zahraničí učila tržní principy. „Nás ve škole vedli jen k tomu, abychom měli důkladně nastudovanou teorii,“ říká. „Klienti ale chtějí řešení, na teorii a paragrafy není nikdo zvědavý,“ je přesvědčena zakladatelka společnosti Glatzová & Co. Její firma byla nedávno v Londýně vyhodnocena jako nejlepší domácí advokátní kancelář v Česku. Renomovaná agentura Chambers Partners jí udělila ocenění Chambers Europe Awards for Excellence 2009.
EURO: Jak pociťuje vaše advokátní kancelář dopady finanční krize? GLATZOVÁ: Zatím jen minimálně. Ještě ale samozřejmě nejsme na konci. Spíš je vidět změna ve struktuře práce. Díky tomu, že nejsme úzce zaměření na jednu oblast, máme možnost vyplnit výpadky v jedné právní oblasti jinou činností. Když ubude akvizic a fúzí, přibude restrukturalizací, insolvencí a soudních sporů. Je i více práce z oblasti pracovního práva. Práce se spíš přelévá z jedné oblasti do druhé.
EURO: Změní se podle vás český advokátní trh? GLATZOVÁ: Myslím, že ovlivní zejména zahraniční kanceláře, jež od počátku roku výrazně snižují stavy. Je možné, že se z českého trhu i některé další stáhnou, to je obecný dlouhodobý trend. Začínají pod drobnohledem sledovat, co se jim opravdu vyplácí, kde být, a kde ne. Česko je relativně malý trh a velké zahraniční kanceláře se vracejí k modelu spolupráce na „best friend basis“. Mít v každé zemi jednu až dvě kanceláře, s nimiž v případě potřeby spolupracují, je někdy efektivnější než vlastní pobočka.
EURO: Myslíte, že dojde ke zmenšení „advokátek“, jak globálně, tak i v Česku? GLATZOVÁ: Londýnské megakanceláře, které mají tisíce právníků, existovat nepřestanou. Své stavy sníží řádově o deset dvacet procent. Nedojde ale k tomu, že by se trh úplně rozložil. V Česku je situace trochu jiná. Velikost advokátní kanceláře je daná i dobou její existence. Uplynulo zhruba 18 let od chvíle, kdy se po revoluci mohlo začít, a je určitá mez, kam až za tu dobu můžete vyrůst. Kdo vyroste příliš rychle, neudrží kvalitu.
EURO: Těsně po revoluci jste odešla studovat a pracovat do Londýna a pak do Frankfurtu, žila jste i v Paříži. V čem byla vaše startovní čára jinde oproti dnešním absolventům? GLATZOVÁ: Úplně ve všem. Především jsme neměli tušení o tržních principech. Takže jsem s obdivem a široce otevřenýma očima sledovala, jak v Londýně posuzují záležitosti pragmaticky a berou v úvahu komerční hledisko. My jsme byli vedení k tomu, abychom měli důkladně nastudovanou teorii, ale nikdo nás neučil brát v úvahu, jaké budou mít naše rady ekonomické dopady.
EURO: Jak hodnotíte úroveň dnešních absolventů práv, kteří se k vám hlásí? GLATZOVÁ: Dnešní mladí lidé už sice stačili tržní principy jakž takž nasát, ale pořád je vychovali učitelé a rodiče, kteří vyrostli za totality. Jsou ale podstatně lepší než ti, již se hlásili před deseti lety. To je dáno i tím, že naše kancelář v mezidobí získala reputaci a hlásí se k nám nejlepších deset procent absolventů. V posledních pěti letech k nám ale proniká jiný fenomén, který je ve světě někdy označován za fenomén „generace X Plus“. Absolventům škol, zejména těm nejlepším, chybí pokora. Chtějí zajímavou práci na velkých transakcích, kvalitní vedení ze strany nadřízených, dobré pracovní podmínky, zaměstnanecké výhody, hodně peněz a pracovní dobu od devíti do šesti. Je to odraz rostoucího blahobytu, který západní civilizace v posledních desítkách let prožívala. Snad nás ta finanční krize trochu srovná, abychom se naučili vážit si práce a nemít přemrštěné nároky. Jinak naše civilizace zajde na dekadenci jako Římská říše.
