Účastníci summitu sedmi nejvyspělejších ekonomik světa (G7) se v italské Taormině neshodli v otázce klimatu. Spojené státy se nepřipojily k závazku zbývajících šesti zemí podporovat pařížskou dohodu o ochraně klimatu. Americký prezident Donald Trump učiní konečné rozhodnutí stran pařížské dohody příští týden. Shodu naopak státy našly v otázce boje proti protekcionismu, byť po ostré diskuzi.
Šest ze sedmi zemí skupiny nejvyspělejších ekonomik světa (G7) se dnes na summitu v Itálii zavázalo podporovat naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Pouze USA se k tomuto závazku v závěrech summitu v italské Taormině nepřipojily. Informovala o tom s odvoláním na závěry summity agentura Reuters.
„Spojené státy americké jsou v procesu revidování své politiky o změnách klimatu a pařížské dohody, tudíž se nepřipojují ke konsensu v této problematice,“ uvádí se v závěrech summitu. Naopak ostatní země G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Británie) a EU potvrdily „silný závazek“ hladce naplňovat pařížskou dohodu.
I will make my final decision on the Paris Accord next week!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 27. května 2017
Kancléřka Angela Merkelová označila diskusi G7 o klimatu „za velmi neuspokojivou“. „Celá diskuse o tématu ochrany klimatu byla obtížná, ne-li úplně neuspokojivá,“ řekla novinářům Merkelová. Dodala, že po jednání nemá žádný náznak, zda americký prezident Donald Trump dohodu podpoří, či ne. Prezident Trump dnes na svém twitteru už dříve napsal, že definitivní rozhodnutí k pařížské dohodě učiní příští týden.
Pařížskou dohodu o ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát USA, tak není pro USA právně závazná, Trump ji tedy může vypovědět. Ve volební kampani ji Trump označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit.
Transpacifické obchodní partnerství bude pokračovat bez USA
Dohoda z Paříže, která nabyla účinnosti loni v listopadu, nestanovuje pevné a závazné termíny pro omezování emisí, ani postihy za nedodržování. Vyzývá také, ale rovněž nekonkrétně, rozvinuté státy k finanční pomoci rozvojovým státům; pomáhat by měli ti, kdo „jsou v pozici tak učinit“.
Pařížskou dohodu dosud ze 195 signatářů ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů. ČR ratifikaci dohody ještě neskončila; Senát schválil ratifikaci minulý měsíc, ve Sněmovně se ale debata protahuje.
Proti protekcionismu
Státy G7 se po horké diskusi shodly na nutnosti boje proti protekcionismu ve světovém obchodu. Uvedla to podle agentury Reuters na závěr vrcholné schůzky německá kancléřka Angela Merkelová. Trump se v minulosti opakovaně vyslovoval pro ochranářská opatření.
Merkelové uvedla, že diskuse byl „velmi tvrdá“, vyjádřila nicméně uspokojení, že Trump nakonec souhlasil s ostatními státy G7. Do závěrečné deklarace tak byl zakotven závazek skupiny G7, že budou bojovat proti protekcionismu a že budou dodržovat nastavená pravidla světového obchodu.
Obavy panovaly zejména z toho, jak se k celé věci postaví prezident Trump. Ten se v minulosti několikrát vyslovil pro ochranářských opatření na americkém trhu. Ten podle něj trpí v globálním obchodě nespravedlivým přístupem ze strany mnoha zemí, včetně některých rozvojových, ale i ze strany Německa a Číny.
Také předchozí summit skupiny G7, který se konal přesně před rokem v japonské Ise-Šimě, odsoudil všechny formy protekcionismu ve světovém obchodě. Těmi jsou například dovozní cla, která mají za cíl ochránit domácí výrobce před levnějšími dovozy.
| „Rozumné závěry“ k migraci |
|---|
| Ustanovení k migraci v závěrečné deklaraci ze summitu G7 je podle německé kancléřky Angely Merkelové „rozumné“. Podle agentury DPA se Merkelová snažila svým vyjádřením utlumit neshody mezi sedmi nejvyspělejšími ekonomikami světa v oblasti migrační politiky. Text závěrečné deklarace podle německé kancléřky ukazuje, „že uprchlíci mají stejná práva jako všichni ostatní a že musíme samozřejmě chránit naše hranice“. Píše se v ní rovněž, „že musíme samozřejmě bojovat s ilegální migrací, ale že musíme brát vážně i zájmy a práva těchto lidí“, dodala Merkelová. Hostitelská země Itálie by si podle kancléřky bývala přála, kdyby se podařilo dosáhnout v této oblasti mnohem více. Německo ji v tomto bodu podporovalo, dodala Merkelová. Snaha Itálie přijmout ustanovení o „spořádaném přistěhovalectví“ a vyzvednout pozitivní aspekty migrace ztroskotala již před začátkem summitu kvůli odporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa chtěla zdůraznit především bezpečnostní aspekty. |
Přečtěte si také:
