Dobrovolné příspěvky nemohou vyřešit globální změny klimatu. Přitom Pařížská dohoda počítá s tím, že se státy budou na snižování emisí podílet víceméně dobrovolně. Německé ministerstvo průmyslu navrhuje vlastní řešení.
Klimatická dohoda z Paříže nemůže dlouhodobě fungovat. Tvrdí to poradní tým na německém ministerstvu průmyslu. Dohoda je prý zfušovaná tím, že je do ní zaneseno příliš mnoho dobrovolnosti a závazků v delším časovém horizontu a vymahatelnost opatření je pochybná, uvedli to poradci ministryně průmyslu Brigitte Zypriesové z SPD, která na konci ledna vystřídala na tomto postu Sigmara Gabriela.
A nemůže fungovat také proto, že ji nyní torpéduje americký prezident Donald Trump, který o globálním oteplování hovoří jako o čínském výmyslu, jak poškodit americké výrobce.
„Je velmi nepravděpodobné, že změnu klimatu může účinně omezit,“ dodává materiál k závazku, že se oteplování Země omezí na dva stupně Celsia vůči předindustriální éře do roku 2050.
Navíc další „díra“ v dohodě spočívá v tom, že některé státy na ní mohou parazitovat tím, že jen počkají na aktivnější vlády, které začnou emise účinně snižovat, obávají se na německém ministerstvu.
Přečtěte si rozhovor se zakladatelem Greenpeace o vlivu člověka na změny klimatu, „škodlivosti“ CO2 i Pařížské dohodě:
Oslavujte CO2. Zakladatel Greenpeace kritizuje zelené radikály
Ministerský materiál vypracovaný ve spolupráci se švýcarským ekonomem Hansem Gersbachem ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu (ETH-Zürich) navrhuje jiný přístup. Všechny státy světa by měly být povinny zavést minimální cenu ze emise oxidu uhličitého. Zda tak učiní na základě zavedení daní, nebo mezinárodního obchodu s emisemi, má zůstat na rozhodnutí každého státu.
| Co obsahuje Pařížská dohoda? |
|---|
| Smluvní strany musí do roku 2020 prezentovat své emisní závazky, nízkoemisní strategie a plány do roku 2050. Rozvojové země musí připravit strategie, plány a akce pro svůj nízkoemisní rozvoj. Každá smluvní strana je zodpovědná za své emise, musí zveřejňovat status plnění svých závazků a provádět analýzu dopadů změny klimatu a účinnosti adaptačních opatření. Smluvní strany budou zvyšovat podporu, plánování a implementaci adaptačních opatření a také odolnost vůči změně klimatu. |
Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Pařížská_dohoda
Garantem snižování emisí se mají stát nejsilnější ekonomiky světa, něco jako „koalice ochotných“, která by fungovala na bázi G-20, tedy dvacítky ekonomicky nejsilnějších zemí světa. Tyto země produkují 90 procent skleníkových plynů.
Německo by mělo využít příležitost, protože tento rok G-20 předsedá, a zahájit příslušná jednání. V červenci se bude konat summit lídrů G-20 v Hamburku.
Bez platných mezinárodních sankcí dohoda o změně klimatu nemůže fungovat, píše se v interním materiálu ministerstva, na který upozornil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Bez sankcí se vždy najde země, která bude odmítat limity plnit. Minimální ceny za emise CO2 nejsou celosvětově kompatibilní, některé státy zavedly navíc daně z CO2, jako Velká Británie nebo skandinávské země. G-20 by tak měla pod vedením Německa, čtvrté nejsilnější ekonomiky světa, tlačit na celosvětový systém obchodování s emisemi.
Vývoj teploty na Zemi od roku 1880
Zdroj: NASA Goddard Institute for Space Studies
Země se po roce 2030 prudce ochladí. Tvrdí to bulharský vědec. Čtěte:
Proti proudu: bulharský astronom předvídá dobu ledovou
Dále o tématu oteplování:
