Klimatická změna může ovlivňovat mezidruhové vztahy, ukazuje na příkladu ptáků bahňáků článek Vojtěcha Kubelky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Lokality s nejvýraznějším globálním oteplováním a vyšší mírou klimatické nestability v Arktidě vykazovaly nejvyšší míru toho, jak se vajíčka v hnízdech bahňáků stávala kořistí dravců. Ke studii přispěl i Kubelkův školitel Miroslav Šálek z České zemědělské univerzity.
„Pro náš výzkum se nám podařilo získat převážně již publikovaná data od 111 druhů bahňáků v 237 populacích, a to napříč 149 lokalitami na všech kontinentech včetně Antarktidy. Celkově jsme využili data ze sledování 38 191 hnízd. Práce započala v roce 2015, od té doby jsem intenzivně studoval dostupnou literaturu a získával potřebná data,“ uvedl Kubelka.
Do práce zahrnul i výsledky studií, na nichž se podílel přímo v terénu, například o čejkách chocholatých z jižních Čech či údaje o lyskonozích úzkozobých z expedice na Čukotský poloostrov.
Bahňáci nemají specifické predátory, většina z nich hledá potravu jak například mezi hlodavci, tak právě v ptačích hnízdech. V arktických oblastech jsou to zejména lišky polární, lasice, chaluhy, racci či krkavci, v mírném pásu lišky obecné, kuny, ježci či také krkavci. V tropických oblastech se přidávají například šakalové, hlodavci, ještěři, hadi i krabi. Predace hnízd bahňáků je tak vzhledem k širokému spektru predátorů vysoká.
Mělká moře pohlcují obrovské množství CO2. Člověk i měnící se klima je ohrožují
Z historických dat podle vědců vyplývala zákonitost, že nejintenzivnější predace byla v tropech a její míra klesala posunem do mírného pásu a polárních oblastí. Na jižní polokouli situace zůstává obdobná, ale na severní nastaly zásadní změny. „Nejvíce zřejmé jsou v Arktidě, kde došlo až ke ztrojnásobení denní míry predace hnízd. V současnosti je tam predováno okolo 70 procent všech hnízd bahňáků, což představuje zásadní změnu a pro bahňáky významný problém,“ píše se ve zprávě.
Pravděpodobnou příčinou je podle autorů studie změna početnosti lumíků v Arktidě, kde tito hlodavci byli základem potravní sítě. Častější teplotní výkyvy, roztávání a opětovné zamrzání sněhu znamenaly, že lumíci nebyli schopni získat potravu, a na řadě míst se tak jejich počet snížil. Tím se zvýšila míra predace hnízd bahňáků, kteří se stali alternativní kořistí.
„Dříve měli bahňáci jednou za několik let, kdy byli lumíci nejpočetnější v rámci svého populačního cyklu, až stoprocentní úspěšnost líhnutí snůšek a téměř žádnou predaci,“ uvádí zpráva. „Avšak výsledky studie ukazují, že současná Arktida naopak představuje rozsáhlou ekologickou past pro migrující bahňáky z perspektivy predace hnízd,“ dodává.
Jak se změní Česko? Teplo jako na Jadranu a pořádné sucho, na citrony ale zapomeňte
Problémem ptáků však podle vědců není jen vysoká míra predace, ale také ničení vhodných tahových zastávek, zejména přílivových zón. Především jde o východoasijskou tahovou cestu v Číně a Koreji. „Ochrana těchto rychle mizejících stanovišť může podle mého názoru v současné době nejvíce podpořit celosvětové populace řady druhů bahňáků,“ dodal Kubelka.
Bahňáci zahrnují 245 druhů. Na českém území jich bylo v historii ornitologie zaznamenáno 52, většina z nich tudy jen táhne. V Česku hnízdí osm až 12 druhů, část jen velmi vzácně. K nejpočetnějším a nejznámějším zástupcům patří čejka chocholatá.
Dále čtěte:
Antarktida se rozpouští rychleji. Za šest let zmizel led velký jako tři Prahy
Norsko, Švýcarsko, Lanžhot. Vědci sledují globální změnu klimatu i v Česku
V prach se obrátíš. Startovní čárou pro řešení sucha je záchrana půdy
Ekolog Josef Fanta: Přestali jsme uvažovat selským rozumem
