Klinická smrt

Centrální banka se dohodla s ministerstvem, pohltí komisi

Murphyho zákon tvrdí, že žádný - byť jen dočasně zřízený - státní úřad nikdy nezanikne. Minulé úterý (26. července) se stal opak. Dva velké státní úřady se dohodly a spolkly třetí. Česká národní banka by již na jaře 2006 měla pohltit Komisi pro cenné papíry (KCP), Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění a Úřad pro dozor nad kampeličkami. ČNB získá nové pravomoci, ministerstvo financí se zbaví tabulkových míst a sníží si rozpočet. A komise? „Nad tím, že KCP zanikne, nikdo brečet nebude,“ sdělil týdeníku EURO zástupce jedné z oborových asociací.

Předehra „Velkého třesku“.

Snaha ministerstva financí sloučit dozor do jednoho úřadu pochází z roku 2002, kdy se objevila v programovém prohlášení vlády lakonická věta, ve které se deklarovala snaha sjednotit dozor nad finančním trhem. Ministerstvo se snažilo najít nějaké páky na nezávislé instituce, a proto v roce 2002 obnovilo jednání ve „Výboru pro koordinaci dozoru“. Ten se ovšem ukázal jako neefektivní. V červnu 2003 někdejší ministerský náměstek Jaroslav Šulc překvapivě prohlásil na konferenci ČNB, že je záměrem ministerstva vytvořit jeden orgán dozoru. Proti tomu se ovšem ostře postavila jak KCP, tak národní banka a ministerstvo po jejich dvou až tříměsíčním tlaku kapitulovalo. „Velký třesk“ se nekonal. Začala ale jednání, ze kterých vzešla dohoda počítající se dvěma etapami slučování dozoru. Tu schválila v květnu 2004 vláda. V rámci první fáze měl být státní dozor nad družstevními záložnami převeden na ČNB a státní dozor nad kapitálovým trhem, pojišťovnami a penzijními fondy svěřen Komisi pro finanční trh, vybudované na základě KCP. „První fáze slučování se tehdy dohodla, ale druhá zůstávala otevřená,“ vysvětluje člen prezidia KCP Zdeněk Husták. Uvádí, že druhá etapa sjednocení dozoru do jedné instituce měla otevřenou formu. „Mohl být vytvořen zcela nový správní orgán, rozhodně tu byla škála modelů, které přicházely v úvahu.“ Dvouetapové slučování bylo kompromisní variantou, na které se dohodly všechny instituce. To zůstávalo otevřené do letošního jara, respektive pro veřejnost a KCP do 19. července. Na jaře se však mnohé změnilo.

Dohoda.

V březnu letošního roku se při neformální příležitosti setkal náměstek ministerstva financí Tomáš Prouza se členkou bankovní rady Michaelou Erbenovou. O čem se může bavit při takovém letu aktivní náměstek s mladou vrchní ředitelkou ČNB? O slučování dozorů nad finančním trhem! Slovo dalo slovo a vláda ve středu 11. května 2005 schválila na svém obvyklém zasedání usnesení, ve kterém pověřila ministra financí, aby nechal vypracovat paragrafované znění novel zákonů zavádějících první etapu slučování dozoru. Ministr financí Bohuslav Sobotka počítal ve svém návrhu především se vznikem Komise pro finanční trhy, která by byla výsledkem integrace Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění a KCP. Tak by se dle původního návrhu mělo stát od začátku příštího roku. V roce 2010 by se měla vznikla Komise sloučit s ČNB. Model sloučení ČNB a KCP zůstal, ale stále otevřený. Důvodová zpráva zákona obhajuje dvouetapové slučování dozoru jako nutný postup pro vystříhání se dramatických institucionálních změn v regulaci a dozoru. Pomalé slučování dozoru by mělo proběhnout bez problémů, rychlé by mohlo naopak přinést komplikace! V úterý 19. července však přišlo překvapení, a to především pro KCP. Překvapení, které bylo umožněno novou sestavou ve vedení ČNB, novým náměstkem ministra financí a novým předsedou Komise.

Den D.

Prouza představil 19. července v 10 hod. zástupcům asociací podnikajících na finančním trhu novou dohodu integrace finančního dozoru. Ta počítá se sloučením všech regulátorů do ČNB, pro kterou se stane dozor nad finančním trhem druhou nosnou činností, přičemž ministerstvo přebere veškerou primární legislativu. Současně byl oborovým asociacím představen i nový časový harmonogram. Ten počítá se spojením dozorů pod křídla ČNB již 1. dubna 2006. Potřebná legislativa by měla být schválena na počátku příštího roku. V roce 2008 pak ministerstvo financí a ČNB počítá s novelizací příslušných zákonů a novelou zákona o ČNB. Odborným asociacím byl celý projekt prezentován jako dohoda KCP, ČNB a ministerstva. Členové prezidia komise dostali tuto informaci až po asociacích na jednání s ministrem Sobotkou, jeho náměstkem Prouzou a členkou bankovní rady ČNB Michaelou Erbenovou. Jejich předseda Hollmann věděl již téměř tři týdny o „velkém třesku“ ve slučování dozorů, ale cenil si zřejmě informace natolik, že ji dále nepředal. „V průběhu dvou týdnů před setkáním prezidia s vedením ministerstva a ČNB, které se uskutečnilo 19. července, jsem informaci, kterou jsem obdržel k této věci, sdělil přítomným členům prezidia,“ uvedl pro týdeník EURO Hollmann. Nepřítomní lidé z vedení prezidia se cítili nemile překvapeni. Vzápětí následovala tisková konference, při které ministr Sobotka oznámil médiím sloučení dozorů v ČNB od jara 2006. Komise prostě nedostala šanci.

Mlčenlivý lodivod?

Současný předseda Pavel Hollmann byl vybrán ministrem Sobotkou do čela komise na jaře minulého roku. Předpokládalo se, že Hollmann, který pracoval dlouhou dobu na burze a je v úzkém kontaktu s lidmi z businessu, KCP zreformuje a vtiskne jí dlouhodobou strategii. Hollmann každopádně nenaplnil očekávání ministerstva, hráčů na trhu ani národní banky. Je ovšem pravda, že za deset měsíců ve funkci se nedá naplnit očekávání všech. Situace v prezidiu, kde každý odvozuje svoji legitimitu od jmenování prezidentem a ministrem, je předsedou zřejmě vnímána jako boj o moc. Jinak si nelze vysvětlit, že informace z jednání s dalšími úřady si nechával předseda komise pro sebe. „Ve středu (20. července, druhý den po oznámení nového harmonogramu slučování dozoru, pozn. red.) následovala informace prezidia pro všechny ředitele odborů KCP a následně i projednání v jednotlivých odborech za účasti všech, v současné době přítomných, pracovníků,“ uvedl Hollmann. Slovo „přítomných“ už v tento okamžik vypadá magicky. Generální sekretář Asociace finančních a investičních zprostředkovatelů (AFIZ) Martin Gardavský byl 19. a 20. července večer přítomen na několika oslavách narozenin zaměstnanců KCP. „Na večírcích se moc neslavilo, ale spíše se probírala vzniklá situace. Ti lidé si stěžovali, že nemají žádné informace o tom, co s nimi bude, a byli v depresivní náladě,“ uvedl. Gardavský se tedy chopil iniciativy a zprostředkoval schůzku s náměstkem Prouzou na pondělí 25. července. „Někteří lidé se té schůzky zúčastnili a říkali mi, že to bylo zajímavé, protože konečně dostali informace, které do té doby neměli,“ sdělil Gardavský. Všichni představitelé velkých asociací na trhu se shodují, že pro bezproblémovou integraci, která neohrozí fungování dozoru, je důležitá především kontinuita. „To znamená, aby klíčoví lidé, kteří vedou licenční a správní řízení v komisi, plynule přešli do ČNB a tam ve své práci pokračovali,“ uvedl generální manažer Unie investičních společností Martin Hanzlík. Na personální kontinuitě záleží i dalším dvěma velkým asociacím AKAT a AFIZ. Informování přítomných členů prezidia a přítomných zaměstnanců z pohledu předsedy Hollmanna znamená zřejmě to, že informaci dostane ten, kdo ho někde potká a položí všetečnou otázku. Takové jednání může vzhledem k zájmu soukromých společností o zaměstnance Komise vést k personální nestabilitě.

Organizace nového dozoru v ČNB.

V gesci členky bankovní rady Michaely Erbenové je v současné době sekce bankovní regulace a dohledu. Vedle této sekce vzniknou další dvě až tři sekce pro regulaci a dohled kapitálového trhu a regulaci a dohled pojišťovnictví a penzijních fondů. Minulý týden byl současně odvolán z funkce ředitele Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění jeho dlouholetý šéf Václav Křivohlávek. Byl nahrazen dosavadní poradkyní náměstka Prouzy Miladou Staňkovou. Ta by měla plynule přejít se svým úřadem do ČNB, kde z ní bude sekční šéfová (více strana 26). Týdeník EURO má informace, že všem sekcím by měl velet z postu ředitele Pavel Hollmann, který ovšem již nebude mít mandát na čtyři roky, jako měl v KCP. Bude kdykoliv odvolatelný bankovní radou.
Někteří z členů prezidia KCP dostali rovněž nabídky na práci v ČNB. Netýká se to ovšem Milana Šimáčka, kterému končí v září mandát a na jeho místo nebude již nikdo jmenován. Z materiálu, který má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že by měl v ČNB vzniknout nový sedmičlenný orgán s názvem Výbor pro finanční trh, který se stane poradním orgánem ČNB pro otázky dozoru. V něm zasedne člen(ka) bankovní rady, dva zástupci ministerstva financí, tři lidé navržení odbornými asociacemi, kteří budou voleni rozpočtovým výborem sněmovny, a finanční ombudsman. Se vznikem úřadu finančního ombudsmana se počítá až v roce 2008, proto bude prozatím místo obsazeno finančním arbitrem. Výbor současně nebude disponovat žádnými pravomocemi při vydávání správních rozhodnutí. V úterý 16. srpna by mělo nový harmonogram slučování dozorů projednat kolegium ministra. Ve středu 24. srpna schválí změnu usnesení vláda. Premiér odkývne zkrácené připomínkové řízení, takže ministerstva budou mít na vyjádření maximálně pět dnů. Potom už bude jen stačit, aby nějaký vládní poslanec navrhl při jednání rozpočtového výboru komplexní pozměňovací návrh k novele zákonů souvisejících se slučováním dozoru nad kapitálovým trhem. Pár kol ve sněmovně, zatěžkávací zkouška v Senátu, podpis prezidenta, publikace ve Sbírce zákonů a krátký rozhovor v letadle bude korunován sloučením čtyř institucí v instituci jediné.