Londýn (Reuters) – Začíná lidský život již spojením spermie s vajíčkem, nebo až později? Kdy vlastně? Tuto otázku znovu nastolila Velká Británie, když se vláda Tonyho Blaira minulý týden rozhodla povolit jako vůbec první na světě klonování lidských embryí. Znovu tím rozpoutala diskuse o tom, kam až lze v této oblasti zajít.
Bude–li s vládním návrhem na podzim souhlasit parlament, začnou se v Británii klonované buňky lidského embrya používat k tvorbě náhradních tkání, jako je třeba kůže, krev či kosti. Díky tomu by bylo možné vyléčit řadu dosud nevyléčitelných chorob, jako jsou například Alzheimerova nemoc nebo cukrovka, tvrdí většina vědců. Vláda si vyžádala odborné posudky, než dospěla k rozhodnutí změnit zákon z roku 1990, který povoloval klonování embryí do čtrnáctého dne života, ale nedával prostor pro jejich využití k terapeutickým účelům.
Další britská legislativa určí přísná pravidla pro klonování, aby zabránila jeho zneužití. Klonovaná embrya bude zakázáno vynášet z laboratoří a nebudou se smět implantovat do dělohy. Logicky by se tak neměla objevit nová miminka typu ovce Dolly (více strana 39).
Proti britskému návrhu se okamžitě tvrdě postavil Vatikán a na celém evropském kontinentu vyvolal nejistotu. Nejhlasitěji se ozvali Němci ústy šéfa Lékařské komory Jörga–Dietricha Hoppeho. Tvrdí, že je nemyslitelné, aby lidé byli chováni jako zdroje surovin a sloužili jako zásobník náhradních dílů.
Na evropské úrovni zatím neexistuje legislativa, která by se tímto tématem zabývala. V členských zemích Evropské unie je pouze zakázáno dublovat části lidského těla i tělo jako celek. Čeští vědci britský návrh vnímají veskrze pozitivně. Šéf České lékařské komory David Rath na klonování embryí nevidí nic špatného a uvádí, že pro mnoho lidí může znamenat podstatně vyšší šanci na přežití. V České republice dosud není klonování legislativně upraveno, záleží pouze na vědcích a lékařích a jejich etice, jak se k této otázce postaví.
