Češi si oblíbili zahraniční realitní franšízy. Ne všichni jsou však úspěšní.
Americký fastfoodový řetězec McDonald´s je synonymem franšízového byznysu téměř po celém světě. Jenže v České republice to pomalu přestává platit - nejrychleji se rozvíjejí realitní franšízy. V nejbližší době by se měl jejich počet rozšířit o další zahraniční zástupce, a to o Coldwell Banker a Century 21. Řetězce slibují zájemcům, že jim pomohou se vyvarovat chyb, jichž by se - kdyby nebyli začleněni pod hlavičku silné a úspěšné korporace - nejspíše dopustili. Ale ne všem zahraničním „franšízorům“ se tento závazek podařilo splnit…
Nic není zadarmo.
„V Česku vyrůstají franšízy velmi rychlým tempem. V budoucnu se bude postupně zvyšovat jak počet řetězců, tak i počet kanceláří v jednotlivých franšízových skupinách,“ tvrdí René Hradecký z poradenské společnosti Bonafide Communications. Mezi hlavní výhody pořízení franšízy patří například levnější marketing a pokrytí trhu či možnost využití silné značky. To samozřejmě podnikatele-franšízanta něco stojí. Zahraniční řetězce většinou nechtějí uvádět přesnou sumu, kterou za licenci požadují. Jak ale vyplývá z informací týdeníku EURO, vstupní poplatky se pohybují od 200 tisíc korun do půl milionu a dále majitel licence odvádí určité procento z tržeb.
Jedna značka, vlastní byznys.
„Franšíza má výhodu v tom, že dokáže sdružit lidi pod jednu značku a zároveň umožní každému, aby si vedl vlastní podnikání,“ říká Vojtěch Krátký, ředitel české pobočky americké společnosti RE/MAX, jež má nyní 66 poboček, v nichž pracuje přibližně 530 makléřů, a je tak největší franšízovou realitní sítí v Česku. Nejčastěji zmiňovanou nevýhodou franšízinku je omezená volnost ve strategickém rozhodování. „Rizikem může také být neudržení srovnatelné kvality služeb v navenek stejných kancelářích řízených absolutně odlišnými subjekty,“ konstatuje Petr Višňovský z realitní kanceláře Lexxus.
Dle odborníků budou realitní franšízy dále posilovat spolu se změnami ve skladbě hráčů realitního trhu. „Zprostředkovatelů je na trhu aktuálně velké množství a možná řada těch, kteří nevidí svou budoucnost optimisticky, nakupuje franšízu s cílem, že se na trhu udrží a konkurenčně je to posílí,“ domnívá se Jaroslav Novotný, ředitel Asociace realitních kanceláří. Jeho slova potvrzuje i Krátký z RE/MAX: „Ze začátku našeho působení v Česku, tedy v roce 2005, se na nás obraceli hlavně podnikatelé, kteří chtěli rozjet byznys v dalším oboru. Dnes přichází stále více lidí, kteří již v realitách působí. Podmínky se přitvrzují a tito podnikatelé si uvědomují, že za tři čtyři roky by na trhu nemuseli vůbec být.“
A přijdou další...
Na rostoucí zájem samozřejmě reagují v oboru i další zahraniční franšízové řetězce. Mezi těmi, kdo nabízejí na českém trhu licenci, by se měly letos na jaře objevit Coldwell Banker a Century 21. Obě firmy jsou součástí skupiny Realogy, která poskytuje realitní služby po celém světě. „Franšízink funguje v každé zemi jinak, což je dáno podnikatelskou mentalitou, kulturou a samozřejmě legislativou. Co je úspěšné v jedné zemi, nemusí být úspěšné v Česku. Velké mezinárodní sítě si to dobře uvědomují. Než expandují na další trh, velice podrobně jej sondují,“ tvrdí Jaroslav Tamchyna, ředitel Českého institutu pro franšízink. Připouští, že pro nově příchozí společnosti může být opožděná expanze za hlavními rivaly hendikepem. „Tyto firmy ale mají silnou mezinárodní značku a vyzkoušené know-how,“ tvrdí Tamchyna.
Navíc pro další konkurenci je prý na trhu místa dost. Dle realitních odborníků je totiž zhruba polovina všech realitních transakcí uzavírána bez pomoci realitní kanceláře. „Ve východní Kanadě, v oblasti Ontaria, využívají přibližně v 95 procentech případů lidé služeb realitních kanceláří,“ říká Vojtěch Krátký. V Česku je volba, zda se majitel bytu či potenciální kupující obrátí na zprostředkovatele, ovlivněna charakterem nemovitosti. „Když někdo prodává garzonku v Praze na Jižním městě, spoléhá, že to zvládne sám. Když ale nabízí dražší nebo zajímavější objekt, raději se obrátí na realitní kancelář,“ domnívá se Krátký.
Kolik si ukusují?
V současné době si nikdo netroufá přesně odhadnout, jaký podíl českého trhu patří franšízovým realitním řetězcům. V zahraničí je dominantní postavení těchto sítí obvyklou záležitostí. „Ve světě je běžné, že padesát až osmdesát procent trhu ovládají regionální nebo mezinárodní franšízové řetězce,“ konstatuje René Hradecký. V některých regionech USA nebo Velké Británie se prý franšízy podílejí na trhu až z devadesáti procent! V České republice se dnes realitní franšízy v porovnání s firmami z jiných oborů rozvíjejí nejdynamičtěji. „Když jsme v roce 2005 vstupovali do Česka, byl zdejší trh naladěn velice skepticky. Lidé mnohdy ani nevěděli, jaký podnikatelský model franšízink vlastně představuje. To se však dramaticky změnilo,“ uvádí Krátký.
Zahraniční neznamená jistotu.
Mnoho firem si myslí, že založit svou vlastní síť je velmi jednoduché. „Poskytovat jen značku nestačí. Dobrá franšíza nabízí kvalitní a úspěšné jméno, realitní know-how, síťový informační systém a vůdčí myšlenku a marketing a dbá na standardy kvality,“ upřesňuje Tamchyna. Dodává, že každá franšízová síť by měla na začátku svého působení ověřit na vlastní náklady a riziko, zda to, co chce prodávat, skutečně funguje. Každý, kdo má zájem koupit franšízu, by si měl nejprve zjistit, co franšízor nabízí, jak úspěšný je jeho koncept a jak dlouho úspěch trvá.
„Franšíza je klonováním úspěchu. Podnikatel si mimo jiné kupuje možnost vyvarovat se chyb, kterých by za jiných okolností dopustil. K tomu je zapotřebí, aby byl koncept úspěšný a prošel prověrkou času,“ říká Vojtěch Krátký s tím, že sám by si nepořídil franšízu od společnosti, která funguje například jen rok. Důležité je i to, kolik může franšízor do byznysu investovat. „Je rozdíl, zda má firma sto makléřů, nebo deset tisíc. Budovat nějaký sofistikovaný kurz pro pár obchodníků nedává smysl,“ vysvětluje Krátký.
Kdo byl a bude v ČR?
Pořídit si zahraniční franšízu není samo o sobě zárukou podnikatelského úspěchu. V polovině 90. let působil na trhu německý řetězec Kempe Immobilien. Ten ale skončil v konkurzu. Zatím jen dvě pobočky na českém trhu má italská síť Tecnocasa, pod jejíž značkou působí po celém světě na pět tisíc filiálek. Ještě před rokem provozovala izraelská společnost Chirš v Česku jedenáct poboček. Deset z nich však zavřela a nyní firma buduje síť znovu. „Neuspokojivé výsledky práce prvních franšízantů byly důvodem ukončení spolupráce,“ tvrdí ředitel Chiršu Česká republika Artěm Jegorov s tím, že řetězec v současné době provozuje přes stovku poboček ve třech zemích. Společnosti se nejvíce daří v Rusku. Jen během loňského roku tam prodala 47 licencí. Jegorov vidí podstatný rozdíl v přístupu k podnikání mezi Čechy a Rusy. Říká: „Velmi názorně to dokreslují slova jednoho bývalého českého franšízanta: 'Slíbili jste mi úspěch, ale nestalo se tak.' V Rusku už dávno nikdo neočekává, že něco dostane. Je důležité pochopit, že franšíza není zárukou úspěšnosti. Je pouze příležitostí.“
BOX:
Koketování s Českem
Které realitní franšízy lákal či láká český trh?
Century 21 57 142 000
Coldwell Banker neuvádí 126 000
ERA 48 28 000
Chirš ČR 3 100
Kempe Immobilien neuvádí neuvádí
RE/MAX 65 115 000
Tecnocasa 10 5000
Pramen: Týdeník EURO
