Byrokratické nařízení může zmařit dotované svačiny pro děti
Akce Školní mléko, která slouží vedle podpory zdravé výživy i odbytu českých zemědělců, je ohrožena díky byrokratickým požadavkům Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Ten vyžaduje, aby učitelky a školníci vydávající mléko a jogurty registrovali jmenovitě děti, které si dotované mléčné výrobky kupují, a evidovali odebrané množství. To zpomaluje prodej do té míry, že mléko nelze vydat v průběhu školní přestávky. Školy zvažují, že pokud nařízení nebude zrušeno, tak prodej školního mléka zastaví.
Přitom od 1. května získaly české děti nárok na dotace školních mléčných svačin z fondů EU. Využívat je mohou všichni žáci základních škol zapojených do programu Školní mléko. Příspěvek EU v kombinaci s dotací českého státu umožňuje školákům odběr čtvrtlitru mléka či jogurtu každý vyučovací den za 3,50 Kč, za poloviční cenu, než je běžná v obchodech.
I oběť má své meze.
Český stát vyčlenil na program Školní mléko pro první rok částku 180 až 230 milionů korun a EU ji doplní v přepočtu dalšími 70 až 90 miliony korun. Děti tak získají příspěvek na jednu mléčnou svačinu – zatím na čtvrtlitr mléka, jogurt a od září snad i na českou specialitu smetanový krém - z domácích dotací 1,90 Kč a z nadnárodních 1,57 Kč. V letošním roce odebírají dotované mléko v necelých třech tisících základních škol. Jde o 72 procent z jejich celkového počtu a 620 tisíc školáků. Zbytek škol se do programu nezapojil, většinou z důvodu, že se v nich nenašel nikdo, kdo si by vzal odpovědnost za distribuci mléka. Jde totiž o práci nad rámec povinností za symbolickou odměnu, kterou jim vyplácejí někteří dodavatelé na vlastní náklady. Dotace na školní mléko, ať už domácí nebo nadnárodní, jsou totiž určeny výhradně ke snížení ceny pro konečné spotřebitele, tedy děti. Nyní by tito obětaví lidé měli být zatížení zcela nesmyslnými povinnostmi.
Namísto vyučování.
Milan Srb, ředitel obecně prospěšné společnosti Lactea, která projekt zajišťuje, stále věří, že se úředníky na SZIF podaří přesvědčit o zrušení nařízení, které neplatí ani v žádné další zemi EU. Společně s nimi jsme se dokonce zúčastnili vydávání mléka na pražské základní škole v Legerově ulici, která se zapojila do programu Školní mléko jako první již v roce 1996. Mohli jsme na vlastní oči vidět, co znamená vydat za přestávku stovku krabiček mléka a kelímků jogurtů, a přesvědčit se o tom, že nezbývá čas na administrativu v podobě obávaných jmenovitých seznamů. „Svačiny nelze rozdávat na úkor vyučovací doby,“ vysvětluje Srb.
