(EURO 21/2004)
Program Školní mléko zaznamenal řadu pozitivních změn, a není to asi ve skutečnosti administrativa, která leží někomu v žaludku. Nejenže nyní má žák v povinné školní docházce nárok na dotovaný mléčný výrobek v průměru za 3,5 Kč každý školní den oproti předchozí možnosti pouze dvakrát do týdne. Legislativa dětem navíc zaručuje, že jim nikdo nemůže vnucovat tentýž výrobek celý týden. A podporu má široký sortiment. Česká republika má nad rámec evropské legislativy jen takové odlišnosti, které jsou k dobru dětí. Tak například čistě z národních zdrojů dotuje dětem i ty výrobky, na něž unie přispívat nechce, jako jsou třeba u nás oblíbené smetanové krémy.
A jak je to s onou přebujelou byrokracií, která údajně ohrožuje podporu zdravé výživy? Ze záznamů kontrol přímo na školách, provedených již dříve Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF), vyplývá, že většina školních zařízení si tolik kritizovanou evidenci žáků dávno běžně vedla a z vlastní iniciativy. „Zkrátka pro pořádek“, jak potvrdil SZIF například ředitel Masarykovy základní školy v Dymokurech mgr. Jiří Lazur nebo Lubomír Zíta, ředitel základní školy T.G. Masaryka v Poděbradech. Jejich administrativa se proto nyní nijak nemění. Systém distribuce výrobků má každá ze škol jiný, přizpůsobený svým možnostem. „Třídní učitelé vedou evidenci o odběru a zaplacení výrobku u žáků, o zbytek se postará naše ekonomka,“ popsal systém pro SZIF ředitel Jiří Lazur. Neblahou zkušenost měli naopak s dodavatelem mléčných výrobků a jeho nevyhovující nabídkou, a tak zkrátka mlékárnu změnili. Zkušenost s distribucí připojuje i Lubomír Zíta, ředitel základní školy T.G. Masaryka Poděbrady. „Máme vybranou zaměstnankyni. Ta má pro 700 žáků k dispozici od rána čtyři výdejní termíny, evidenci k tomu zvládá sama. Že by nás administrativa vedla k ukončení programu? O tom jsme nikdy neuvažovali,“ potvrdil na dotaz SZIF.
Kontrolami SZIF však byly v minulosti odhaleny i takové školy, které nebyly schopny prokázat, že dotované mléčné výrobky skutečně odebírali pouze žáci. Možná se školy nechaly svézt neseriozní radou některého zainteresovaného dodavatele a pedagogy či další personál motivovaly tak, že je zapojily do odebírání dotovaných výrobků místo žáků. Výhody z toho mohl mít i dodavatel. Nemusel se už obtěžovat žádnou pobídkou odměn školám, měl u nich jistý a maximální odbyt a tak trochu měl školu v hrsti. Evropská ani česká legislativa to ale neumožňuje a naopak trestá takové jednání odebráním dotace, která jinak putuje dodavateli mléka. A tak by to měl být především dodavatel, mlékárna, kdo bude trvat na pořádku v evidenci. Ani SZIF ani ministerstvo zemědělství nepožadují v rámci kontrol nic nad rámec legislativy Evropského společenství, ale jak český stát, tak unie si hlídá správné vynaložení svých prostředků a podobné speciality českého myšlení netoleruje.
Jitka Sluková, tisková mluvčí SZIF