Nová sociální média mění chování stran vůči voličům
Dvacátého ledna 1961 se John F. Kennedy stal nejmladším zvoleným prezidentem Spojených států amerických. Za kožené křesílko v Oválné pracovně tehdy vděčil hlavně novému médiu – televizi. Díky ní mohl snadno a rychle oslovit miliony Američanů. Když se o něco podobného pokoušel o čtyřicet let dříve Woodrow Wilson, musel za necelé tři týdny procestovat celou Ameriku a uspořádat přes padesát veřejných vystoupení. Od Kennedyho legendárního vítězství doznal mediální svět mnoha změn – například masivní nástup internetu, který revolucionizoval téměř každou fazetu politiky, byznysu i osobního života. Ve třetím tisíciletí jsme se opět ocitli na pokraji revoluce. Tentokrát je popoháněna běžnými lidmi a umožňují ji sociální média.
To je realita, s níž zatím nejlépe naložil Barack Obama. Využil sociálních médií k mobilizaci mladých i starých a z neznámého senátora se stal rázem nejmocnějším mužem světa. „Nikdy nezapomenu, komu toto vítězství opravdu patří. Patří vám. Na začátku jsme neměli spoustu peněz ani velkou podporu. Naše kampaň nevznikla ve washingtonských centrálách. Byla vytvořena muži a ženami, jako jste vy,“ řekl nově zvolený americký prezident ve vítězném proslovu, který se zapsal do historie. Své místo v dějinách politologie však najde i Chris Hughes. Tehdy 23letý mladík, jenž Obamovu kampaň on-line řídil, poprvé ukázal, čeho je internet jako politický nástroj schopen. Dobrovolníci ještě před zvolením Obamy prezidentem založili na jeho společenském webovém systému My.BarackObama.com více než dva miliony profilů, zorganizovali přes dvě stě tisíc událostí, sešli se v 35 tisících skupinách, napsali statisíce komentářů a na 70 tisících osobních dárcovských stránkách shromáždili měsíčně desítky milionů dolarů.
Toho, že sociální média dokážou nahradit jak neefektivní marketing, tak drahou reklamní kampaň, si všimli i u nás. Mladá pravicová strana TOP 09 – mimo jiné díky nim – dosáhla v letošních parlamentních volbách podobného úspěchu, jaký se podařil Obamovi v USA. Nečekaně vyhrála volby v Praze, získala 16,7 procenta hlasů všech voličů a 41 poslaneckých mandátů. „Potenciál sociálních médií už nemůžeme ignorovat. Kampaně za desítky milionů nejsou jediným ovlivňujícím faktorem veřejného mínění. Lidé doporučující produkty, služby, ale i politiky přes sociální sítě jsou novými králi marketingu,“ řekl v rozhovoru s týdeníkem EURO třiadvacetiletý Petr Ducháček, který v „Topce“ zastával stejnou pozici jako Chris Hughes u Obamy.
V podstatě jde o největší referenční program v dějinách. Když si chcete dát někde dobrou pizzu, nezajímá vás, kterou pizzerii doporučují reklamní bloky televize Nova, ani to, co si o italských restauracích v Praze myslí Google. Mnohem důležitější je pro vás názor nejlepšího kamaráda, o němž víte, že má podobné chutě jako vy sami. Stejné to může být s mladým voličem, který se chystá k urně. To má značnou výhodu. Dnešními vítězi nejsou usedlé politické strany ani firmy s monopolním postavením. Díky rychlosti a lehkosti, s níž se dají distribuovat informace, a díky transparentnosti, která tím vzniká, jsou vítězi výborné produkty a služby.
„Říká se, že Hughes Obamovi vyhrál volby. To se hezky poslouchá, ale je to naivní představa. Byl ve správný moment na správném místě a využil potenciálu, který v produktu jménem Obama viděl. U nás to bylo stejné. Potenciál, který skýtala Topka, stačilo už jen ukázat ostatním a čekat, až si to mezi sebou řeknou. Na to jsou sociální sítě ideální,“ uvědomuje si Ducháček.
Tradiční marketing už je pouhou špičkou ledovce. Ta nejdůležitější část se odehrává pod hladinou, hluboko v útrobách internetu. Ať jste politik anebo podnikatel, právě teď se na webu baví o vás, vaší značce a o věcech, na kterých vám záleží. Můžete se dialogu zúčastnit, anebo ho ignorovat. Mladý Petr Ducháček se rozhodl zúčastnit se, a uspěl.
