Sběratele mediální úspěch neláká
Reklama v médiích nehraje z hlediska kvality autora žádnou roli a seriózní sběratelé na podobné úspěchy nehledí. Pro ně jsou podstatné pokud možno nezávislé reference kritiků a postavení umělce v kontextu výtvarného umění. PR prezentace ve společenských časopisech nemají proto v této souvislosti žádnou hodnotu. Například společenské aktivity Milana Knížáka se neprojevují v zájmu o jeho tvorbu a výsledky na aukcích má mizivé. Nebylo na nich nabízeno mnoho jeho děl, ale neprodalo se ani to málo z mála. V databázi firmy Nuselská 19, a. s., není toto jméno vůbec uvedeno. Podle výsledků prestižního aukčního přehledu Artprice.com je prodej jeho děl na zahraničních aukcích také nulový. Zástupce předního aukčního domu 1. Art consulting na otázku po Knížákově prodejnosti týdeníku EURO sdělil, že zájem o jeho tvorbu nezaregistrovali, přestože několik prací v nabídce měli. Až po dražbě se prý prodala jen malá kresba Hermafrodit za 5000 korun. Dílo Porod, nabízené touto firmou na aukci 30. ledna 2000, zůstalo i v rozumné vyvolávací ceně kolem dvaceti tisíc bez povšimnutí. O jeho účasti v aukci Dorothea v říjnu 1999 nemá cenu se zmiňovat, skončila fiaskem pro každého účastníka. Po Knížákovi ale nesáhli ani zahraniční klienti, kteří jsou v databázi této aukční síně. Cenovou naivitu některých umělců potvrdil opět zástupce firmy 1. Art consulting, když řekl, že tito autoři nevědí, kolik si mají za své dílo říci. Jako opačný příklad uvedl Bedřicha Dlouhého, kterého prý před léty začali dražit v nižší cenové relaci, a dnes jeho díla prodávají na aukcích až za čtvrt milionu korun. Navíc Knížákova mediální popularita může být i kontraproduktivní a dražitelé jeho věci ignorují, protože je prostě neberou vážně. Je proto komické, že Milan Knížák, u něhož zájem o jeho tvorbu není na trhu s uměním potvrzen, nabízí nyní své práce v internetovém prodeji za astronomické částky. „Supermarket Art.cz, se kterým podepsal Milan Knížák jako ředitel Národní galerie mediální zastoupení, prodává nejen jeho snadno rozmnožitelné compu–terové tisky (pozn. autora: takzvaná počítačová grafika s výjezdem přes jakoukoliv periferii) v cenách přes sto tisíc, ale také známý obraz Portrét za cenu 1,1 milionu korun! Mnozí ho sice považují za vůbec nejlepší Knížákovo malířské dílo, ale seriózní obchodník s uměním by podobný cenový tunel na klienta nikdy neměl udělat. Kalkulována byla v ceně maximálně mediální známost tohoto autora, ale kdo za ni dá více než milion korun, když za tuto částku lze koupit díla autorů již dávno zhodnocených? Mimo aukce je oblast trhu s uměním chaotická a galerie se nesnaží vyvolávat poptávku po autorech promyšlenou výstavní koncepcí a rozumnou cenovou politikou. Internetový prodej je ještě nepřehlednější, a tak to každý zkouší, jak se dá. Nemělo by se ale stát, aby Art.cz nabízela k prodeji Knížákův computerový tisk Madona za 120 tisíc korun, když předtím bylo toto dílo neúspěšně nabízeno v aukci za vyvolávací cenu 100 000 korun! Je zřejmé, že cena nejen často nevyjadřuje kvalitu, ale navíc neodráží ani skutečný zájem.
Výstava KAREL KUKLÍK a BOHUMÍR PROKŮPEK: Krajina – intimní prostor. Zatímco se formát negativu stále zmenšuje, pracují oba fotografové na materiál velikosti 8×10 palců. To jim umožňuje zhotovovat dokonalé kontaktní kopie, které uspokojí i náročného návštěvníka výstavy. V dnešní době, kdy většině fotografujících stačí výchozí formát 24×36 mm a kamera, která se mnohdy vejde do kapsy, vláčí s sebou autoři výstavy měchové přístroje obřích rozměrů s několika kazetami a stativem, aby zachytili poezii, kolem které mnohdy nevšímavě procházíme. Kuklík se zabývá městskou krajinou, Prokůpek krásami našich lesů a pralesů. Výstava černobílých snímků je ote–vřena do 15. července 2001 v Pražském domě fotografie, Praha 1, Haštalská 1.
