Knížecí válka

Hlava šlechtického rodu čelí kritice adoptivní sestry

Bezstarostné pohody si o loňských vánočních svátcích Karel Schwarzenberg zřejmě příliš neužil. Rakouský tisk celý podzim přetřásal hospodářskou situaci známého knížecího rodu. Navíc se vyostřil spor mezi vládnoucím knížetem a jeho adoptivní sestrou Alžbětou Reginou Pezoldovou o české a rakouské dědictví po jejich otci Jindřichu Schwarzenbergovi. Ve Štýrsku dokonce vyšel inzerát podepsaný Rüdigerem Pezoldem, manželem Pezoldové, varující před obchodováním s Karlem Schwarzenbergem, protože prý nesplnil podmínky závěti svého otce, a tím ztratil nárok na majetek získaný dědictvím po svém adoptivním otci. „Jak už jsem řekl dříve, ke sporu se svou sestrou se nebudu pro média vyjadřovat,“ odpověděl Karel Schwarzenberg na dotaz týdeníku EURO. Avšak kauza jej traumatizuje. Rakouský týdeník Format napsal, že v říjnu Schwarzenberg označil existenci tohoto procesu pro něj za bolestivou, leč dodal, že Alžběta zůstává jeho milovanou sestrou.

Stará historie.

Schwarzenbersko–pezoldovský konflikt má hluboké kořeny. Karel Schwarzenberg (65) pochází z „chudší“ orlické větve rodu, zatímco jeho adoptivní sestra Alžběta Pezoldová (55) je posledním přímým potomkem bohaté hlubocké větve, které až do vyvlastnění Němci v roce 1940 patřila téměř polovina jižních Čech. Poslední mužský potomek hlubocké větve Jindřich Schwarzenberg-Frauenberg (to je “Hlubocký“) v roce 1960 adoptoval Karla Schwarzenberga. Ten se tak stal hlavou rodiny a dědicem tří čtvrtin rodinného majetku. Jeho hodnota se dnes odhaduje na 300 milionů eur a je pod správou rodinné nadace Fürstlich Schwarzenberg´schen Familien-Privatstiftung, sídlící v Lichtenštejnsku. Po smrti Jindřicha zbyla na Alžbětu jen čtvrtina, například rakouský zámek Gusterheim a pět tisíc hektarů štýrského lesa.
Po sametové revoluci se Karel Schwarzenberg stal kancléřem prezidenta Václava Havla a v restituci bez problémů získal většinu majetku „své“ orlické větve. Tedy kromě jiných nemovitostí i rodný zámek Orlík, tisíce hektarů půdy a lesů a 450 hektarů rybníků. Horší to bylo s uplatněním restitučních nároků na majetek hlubocké větve. Český právní řád totiž Karla Schwarzenberga nepovažuje za oprávněnou osobu, jež by mohla o vydání žádat, protože k adopci došlo až po dovršení Schwarzenbergovy plnoletosti. Od roku 1992 tedy žádala o vydání sama Alžběta Pezoldová, ale vždy neúspěšně. Ústavní soud několikrát dospěl k závěru, že majetek hlubocké větve byl zkonfiskován ještě před restituční hranicí vymezenou rokem 1948, a to hned dvakrát. Poprvé na základě Benešových dekretů (kvůli německé národnosti rodiny) a podruhé v roce 1947 na základě Zákona o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi českou v rámci kampaně nazvané „Boj o čtyři miliardy“. Taková byla tehdy odhadovaná výše rodinného majetku. Zákonu se dodnes říká „Lex Schwarzenberg“.

Jak zpochybnit vyvlastnění.

Alžběta Pezoldová má české justici za zlé, že nevzala v potaz někdejší nevyřízené odvolání schwarzenberského advokáta Františka Bukowského z roku 1945 proti aplikaci Benešova dekretu číslo 12/1945. Vzhledem k tomu, že Krajský soud v Českých Budějovicích nedávno během projednávání případu žádosti Alžběty Pezoldové akcentoval namísto „schwarzenberského“ zákona jako důvod vyvlastnění právě Benešův dekret, není vyloučeno, že proces ohledně správnosti jeho aplikace na rodinu hlubockých Schwarzenbergů bude znovu otevřen. Šance pro Pezoldovou je o to vyšší, že existuje precedens: obdobně nedávno přiznal Ústavní soud právo na projednání případu žadatelům o majetek šlechtického rodu Czernínů v Jindřichově Hradci. Alžběta Pezoldová vyčítá Karlu Schwarzenbergovi, že se o vrácení hlubockého majetku řádně nepostaral, ačkoli mu to předepisovala poslední vůle Jindřicha Schwarzenberga. „Zásadním proviněním mého bratra je, že se žádným způsobem nepokusil o restituci majetku, i když to začátkem devadesátých let prohlašoval, a přestože k tomu byl závětí zavázán. To že tak neučinil, je neuvěřitelná chyba,“ uvedla Alžběta Pezoldová pro týdeník EURO.

Pohádkové dědictví.

Ačkoli majetek hlubockých Schwarzenbergů činil před druhou světovou válkou pouhý zlomek toho, co rod vlastnil do pozemkové reformy ve dvacátých letech, jeho rozsah je ohromný. Kromě 55 tisíc hektarů zemědělské půdy a lesů, které se rozkládají ve 23 jihočeských okresech, jde o více než desítku mezitím privatizovaných pivovarů, podíly na dalších výrobních firmách a zejména o hrad Český Krumlov, zámky Třeboň a Hluboká nebo Schwarzenberský palác na pražských Hradčanech.
Jakou má Alžběta Pezoldová naději, že české úřady její restituční nárok někdy uznají? Schwarzenberský zákon je problematický. Jeho úskalím je, že se v rozporu se zákonodárnou praxí zabývá jednou rodinou, a může být tedy považován za diskriminační. Kdyby se naše justice shodla na tom, že základem vyvlastnění je opravdu jen Lex Schwarzenberg, chce se Alžběta Pezoldová - jak říká její advokát Milan Hulík - obrátit na Evropský soudní dvůr ve Štrasburku.
Českobudějovický soud však svým nálezem preferoval jako důvod vyvlastnění Benešův dekret a také tato varianta je pro Alžbětu Pezoldovou nadějná, protože otevírá možnost dořešit dávné odvolání. „Navíc naše legislativa umožňuje restituovat zemědělský majetek těm, kterým bylo odejmuto občanství na základě dekretů prezidenta republiky a později vráceno,“ připomíná Milan Hulík v rozhovoru pro týdeník EURO.

OSN ve hře.

Ve snaze obnovit proces o správnosti aplikace dekretu se Alžběta Pezoldová obrátila na Výbor pro lidská práva OSN v Ženevě. A uspěla. Výbor 29. listopadu 2002 vydal dokument, v němž vyzývá Českou republiku, aby žadatelce poskytla účinný opravný prostředek v jejím sporu, včetně příležitosti podat nový nárok na restituci nebo kompenzaci (EURO Online 18. 12. 2002). „Výbor shledává, že autorka byla opakovaně diskriminována proto, že jí byl odepřen přístup k příslušným dokumentům, které mohly prokázat její restituční nároky (šlo o materiály týkající se okolností poválečné konfiskace – pozn. red.). Výbor je proto názoru, že autorčina práva byla porušena,“ uvádí se v textu.
Jak se nyní zachová česká justice? Soudce Ústavního soudu Miloš Holeček týdeníku EURO řekl, že doporučení Výboru pro lidská práva OSN sice není pro Českou republiku závazné, ale české orgány jej vnímají a existuje snaha vyjít mu vstříc. Dokumentem se má zabývat ministerstvo zahraničí i vláda, odpovědět má být odeslána do března.

Rakouský rozměr.

V konfliktu uvnitř knížecího rodu nejde už jen o restituci majetku na území České republiky. Zatímco Pezoldovi rozehráli soudní spory v Česku, zahájili ještě jeden spor v rakouském Leobenu. Alžběta Pezoldová obvinila Karla Schwarzenberga, že jí zamlčel neplatnost své adopce na českém území, a tím i neschopnost žádat v Česku o hlubocký majetek. Z porušení závazku ze závěti Pezoldová vyvozuje, že Karel Schwarzenberg ztratil nárok i na rakouské a německé majetky získané dědictvím po Jindřichu Schwarzenbergovi, který Karla adoptoval. To je závažná věc. Christa Friesová, právní zástupkyně Karla Schwarzenberga, sdělila týdeníku EURO, že leobenský proces je v současnosti pozastaven kvůli prověření některých důležitých dokumentů. „Jsem názoru, že žaloba paní Pezoldové bude nejspíš odmítnuta,“ řekla Friesová. Dodala, že i Karel Schwarzenberg si přál získat zpět veškerý český majetek rodiny, ale neumožnily mu to platné české zákony.

Zámky na prodej.

K vnitroschwarzenberskému konfliktu dochází na pozadí nejasné finanční situace obou protivníků. Nemalý majetek bývalého kancléře prezidenta Václava Havla a loni neúspěšného kandidáta na senátorské křeslo za obvod Strakonice tíží celkový dluh ve výši šesti milionů eur, uvádí rakouský týdeník Profil. Karel Schwarzenberg se proto prý snaží o rozsáhlý výprodej majetku. Týdeník Format napsal, že se na rakouském území vzdal jak různých štěrkoven nebo kamenolomů, tak i například lyžařských vleků. Nyní je na řadě zámek Obermurau, bývalé středisko komerčních aktivit Schwarzenbergů ve Štýrsku. Zámek je nabízen rakouskou realitní společností IDV, která je členem Raiffeisen Group, za 2,5 milionu eur, což za třípodlažní objekt s více než třemi tisíci metry čtverečnými užitné plochy není mnoho. Právě před koupí tohoto zámku varoval Rüdiger Pezold ve svém inzerátu. Ovšem výprodej se zřejmě netýká jen rakouských „držav“. Na českých internetových stránkách Schwarzenbergů je nabízena téměř dvacítka nemovitostí k pronájmu či prodeji. Zámky Čimelice, Varvažov, Sedlec, Rakovice a objekty v orlickém zámeckém areálu jsou jen některé z nich. Jde o místa, kde Karel Schwarzenberg prožil dětství a často o nich s dojetím vypráví v médiích. Dalším problematickým místem tuzemského impéria bývalého prezidentského kancléře je týdeník Respekt. Ten musel po ztrátách z hospodaření snížit základní kapitál z 28,1 milionu na 290 tisíc korun a Schwarzenberg pro něj usilovně hledá investora.
Inzerátovou politiku proti rozprodeji někdejšího schwarzenberského vlastnictví uplatnili Pezoldové prostřednictvím advokáta Milana Hulíka už i v jižních Čechách. Českobudějovické listy uveřejnily loni 4. května varování před koupí nemovitostí vydražovaných agenturou Business Service. Inzerát byl zčásti úspěšný: o dvě nemovitosti nikdo neprojevil zájem .
K majetkové situaci se pro týdeník EURO vyjádřila tajemnice Karla Schwarzenberga Marcela Dvořáková: „Podle mých informací mají všechny schwarzenberské podniky černá, nikoli červená čísla.“

Expedice Afrika.

Ani situace Pezoldů není bezproblémová. V osmdesátých letech se rodině podařilo získat obří farmu Forrester Estate v jihoafrickém Zimbabwe. I na africké poměry jde o značný majetek. Na dvaceti tisících hektarů se každý rok sklidí 2,5 milionu tun tabáku, tisíce tun kukuřice a pšenice, množství sóji a citrusových plodů. Kromě toho vlastní Pezoldové dřevařskou firmu, která ročně dodává do Spojených států amerických dvacet tisíc dveří. Po vyvlastňování půdy bílým farmářům režimem prezidenta Roberta Mugabeho je budoucnost rodinného podniku nejistá. Rüdiger Pezold týdeníku EURO potvrdil, že i přes značné finanční ztráty a škody plynoucí z útoků místních obyvatel se jim daří tento majetek držet.