Senátní návrh zákona mění způsob financování České televize a Českého rozhlasu
„Je to přímý útok na veřejnoprávnost Českého rozhlasu,“ reagoval generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík na návrh zákona o zrušení televizních a rozhlasových poplatků, který mu předminulý týden představil jeden ze spoluautorů, Edvard Kožušník. „Náš návrh ale řeší pouze neefektivní výběr koncesionářských poplatků, otázkou veřejnoprávnosti se vůbec nezabývá,“ brání se kandidát do Evropského parlamentu za ODS Kožušník.
Návrh, který tento týden organizační výbor Senátu předloží k posouzení pravděpodobně mediální komisi a výboru pro vědu a výzkum, počítá se zrušením koncesionářských poplatků a jejich nahrazením mandatorním výdajem státního rozpočtu z inkasa daně z přidané hodnoty. „Zatímco výběr daní spolyká 1,5 procenta z vybrané částky, u televizních a rozhlasových poplatků je to 5,5 procenta,“ vysvětluje Kožušník. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by tak podle něj ušetřily kolem čtyř set milionů korun ročně, které by mohly investovat do zkvalitnění vysílaných pořadů.
Návrh počítá s dopadem na státní rozpočet ve výši 7,8 miliardy korun ročně (5,8 miliardy pro ČT a dvě miliardy pro ČRo, částky vycházejí z předpokládaného objemu financí vybraných na poplatcích v letošním roce). „O tuto částku zároveň poklesne zatížení současných poplatníků,“ upozorňuje Kožušník. Jenže někde se bude muset v rozpočtu škrtat. „Vím zcela přesně, kde by se dalo ušetřit, aby nevznikla další zátěž státního rozpočtu. Konkrétně by stačilo zrušit některé agendy ministerstva pro místní rozvoj, které jsou dle mého názoru zcela zbytečné,“ naznačuje Kožušník (v rámci sdružení eStat.cz se věnuje problematice byrokracie), zda není současná hospodářská krize příležitostí i pro zamyšlení nad celkovým hospodařením státu.
Politická nezávislost?
Generální ředitel České televize Jiří Janeček považuje senátní návrh spíše za příspěvek do diskuse než kompletně dopracovaný legislativní návrh. „Pro vážnou diskusi by bylo třeba odpovědět na řadu otázek, které návrh neřeší. Jak vznikla navrhovaná částka 5,8 miliardy? Kde je počítáno s valorizací? Kdo by garantoval, že se schvalování rozpočtu nestane pákou politiků na nezávislost České televize? Jsem otevřený diskusi a hájím zájem a nezávislost České televize.“
Mandatorní výdaj na financování veřejnoprávních médií by nebyl dle Kožušníka vázaný na schvalování ročních rozpočtů, a tudíž by nebyl vázán na aktuální politickou reprezentaci. Politický vliv by zůstal zachován jako za současného stavu, kdy je výše poplatků rovněž stanovena zákonem a pro její změnu je třeba stejný legislativní postup. „Návrh jsme postavili velice jednoduše a změnám, včetně implementace úvahy o návaznosti na inflaci a podobně, se v průběhu diskusí nebráníme,“ podotýká Kožušník.
Předsedovi senátní komise pro sdělovací prostředky, Jiřímu Oberfalzerovi, je návrh do jisté míry sympatický. „Myšlenka, že by financování veřejné služby bylo součástí státního rozpočtu a nikoliv zvláštní daní, je relevantní. Stát v zájmu určitých skupin určitým médiím ukládá zákonem, aby poskytovala určitý obsah bez ohledu na to, jestli všichni, kdo poplatky platí, o tento obsah mají zájem. A když stát něco žádá, měl by na to z logiky věci dát peníze,“ domnívá se Oberfalzer. Nezávislost médií dle něj není tak jednoznačná ani vzhledem k současnému financování. „Kontrolu plnění služby bychom museli nechat nestranným orgánům, mnohem nestrannějším, než jsou současné rady veřejnoprávních médií,“ pokračuje Oberfalzer a uvádí příklad Bavorska, kde je politický vliv omezen schvalováním rozpočtů veřejnoprávních médií na čtyři roky dopředu.
Návrh má před sebou ještě spletitou cestu; pokud ho Senát schválí, skutečný boj se rozpoutá v Poslanecké sněmovně. A jistě do něj zasáhnou i další zájmové skupiny, protože na výběrech uspořená téměř půlmiliarda korun se někde projeví. Značnou část z ní například spolykají platby poplatníků České poště prostřednictvím SIPO či poštovních poukázek. „Informace týkající se koncesionářských poplatků a odměny České pošty je neveřejná,“ reagovala na dotaz týdeníku EURO mluvčí pošty Marta Selicharová. Rozpoutá-li senátorský návrh alespoň diskusi o smyslu a postavení veřejnoprávních médií v současné společnosti, bude to jedině dobře.
