Definici čili zpřesnění sexuálního obtěžování a omezení tzv. řetězení pracovních smluv na dobu maximálně dvou let v novele Zákoníku práce vládní koalice nakonec v Poslanecké sněmovně prosadila. Silou svých 101 hlasů přehlasovala Senát, který chtěl definici sexuálního obtěžování vypustit.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) byl s výsledkem hlasování ve Sněmovně spokojen. Zejména ho však potěšily podstatné změny pracovního práva. Pokud novou legislativní úpravu podepíše prezident republiky, firmy budou moci zaměstnávat pracovníky na dobu určitou pouze po dva roky. Po uplynutí této doby by se z takového úvazku měl stát pracovní poměr na dobu určitou. Senátu se rovněž nepodařilo prosadit změnu u vysokoškolských učitelů, podle níž by se jim umožnilo uzavírat smlouvy na pět let. Škromach míní, že tato otázka by se měla posuzovat ve vysokoškolském zákonu. Třebaže má ODS k novele zákoníku práce vážné výhrady, její členka Alena Páralová paradoxně považuje za lepší poslaneckou verzi zákona než tu, která přišla ze Senátu. Senátoři požadovali vypuštění termínu sexuální obtěžování. Podle Páralové však byla vypuštěna jen definice, ale v dalších bodech tento pojem nesystémově v zákoně senátoři ponechali. Ona sama by však vypustila celkově pojem „sexuálního obtěžování“ a nahradila by jej obecnějším pojmem „obtěžování“. Že zákon je potřeba, dokládá průzkum GFK z roku 2000, ze kterého vyplývá, že čtvrtina mladých žen v České republice byla terčem sexuálního obtěžování. Páralová vyslovila také zásadní nesouhlas s návrhy o rovnoměrném zastoupení mužů a žen u zaměstnavatele. Považuje to za nebezpečné zasahování do svobody podnikání, protože skladba zaměstnanců je věcí zaměstnavatele. Novela Zákoníku práce také ruší tzv. zlaté padáky a nahrazuje je „konkurenční doložkou“, která chrání zaměstnavatele před konkurencí v případě odchodu zaměstnance.
