Koalice se dohodla na reformě financí

19. 5. 2003

Některé daně se zvýší, jiné sníží, šetřit budou občané i ministerstvaReforma veřejných financí, kterou vláda slibovala již od voleb, je konečně na stole. V kompromisní podobě, na níž se koalice byla schopna se dohodnout, však neuspokojuje nikoho - snad kromě členů Špidlova kabinetu.

Některé daně se zvýší, jiné sníží, šetřit budou občané i ministerstva

Reforma veřejných financí, kterou vláda slibovala již od voleb, je konečně na stole. V kompromisní podobě, na níž se koalice byla schopna se dohodnout, však neuspokojuje nikoho - snad kromě členů Špidlova kabinetu.

Kompromisní podoba vládní verze reformy je nejlépe pozorovatelná na deficitu veřejných financí v roce příštích parlamentních voleb. Zatímco v programovém prohlášení vlády byl stanoven cíl pro rok 2006 ve výši 4,9-5,4 % HDP, v návrhu radikální verze reformy, kterou podporoval i ministr financí Bohuslav Sobotka, se hovořilo o 3,7 % HDP. Konečná čtyři procenta jsou tak někde uprostřed. Ze současných téměř šesti procent by se tak měla ukrajovat každým rokem čím dál tím větší část deficitu (v roce 2004 0,6-0,7 %, v roce 2005 0,7-0,8 % a konečně v roce 2006 0,8-0,9 %). Scénáři postupného snižování deficitu s rostoucí akcelerací úspor by měla odpovídat i příslušná predikce růstu HDP. Ten se má podle odhadů MF zvyšovat mezi lety 2003-2006 z 3,3 % na 4,4 % v roce 2006. Na jeho skutečné výši však bude záviset, kolik stát vybere na daních a jaké tedy budou jeho příjmy. MF již přitom o jeden procentní bod snížilo odhad na letošní rok. Není ani jasné, zda se kvůli globálním ekonomickým potížím podaří naplnit představy MF o hospodářském růstu i v dalších letech.

Poroste daňové zatížení?

V edle výše deficitu je dalším požadavkem reformy stabilizace daňové kvóty ve výši 21,9 %. Daňová kvóta totiž samovolně každým rokem klesá, což znamená, že stát vybere v poměru k HDP stále méně daní. Podle MF má být sice fiskální reforma daňově neutrální, ale požadavek na zachování daňové kvóty může vytvářet tlak na reálné zvyšování daní. Ostatně zatím není ani jasné, jak se navržené daňové úpravy konkrétně promítnou na celkovém daňovém zatížení. Úpravy jdou oběma směry, to znamená jak zvyšováním některých daní, tak snížením daně z příjmu právnických osob. To ovšem bude kompenzováno snížením odpisů. Zatím není přesně kvantifikováno, kolik vláda do konce volebního období celkem ušetří, ani v jakém poměru budou nakonec finanční dopady na straně příjmů a výdajů. Ještě po prvním koaličním jednání v Kolodějích se hovořilo o 142 miliardách úspor, dnes zhruba o osmdesáti. Nejasno v konkrétních omezeních na straně výdajů je především v otázce sociálního zabezečení. Až praxe ukáže, kolika osob a v jaké výši se nové parametry dotknou. Nicméně je jasné, že konkrétní úspory se budou spíše blížit představám ministra Škromacha, který hovořil o možných úsporách v řádu miliard, než představám původního reformního scénáře. Ten počítal se sociálními úsporami v řádu desítek miliard korun.

Jak bude šetřit vláda

V jednotlivých druzích sociálních dávek nakonec rovněž nastal kompromis. Oproti programovému prohlášení vlády nebudou zavedeny plošné rodičovské přídavky ani školský příspěvek, zůstane však pohřebné a dalších osm dávek státní sociální podpory - s tím, že podmínky pro výplatu některých z nich budou zpřísněny. Další chystané úspory se týkají hospodaření státu. Především by se mělo ušetřit na platech státních zaměstnanců, a to až o několik miliard. Navýšení financí na šestnáct platových tříd, které ČSSD probojovala do zákona o státní službě, se o několik let odkládá. Další úspory by pak měly přijít z jednotlivých rezortů. Na základě dotazníků, které zpracovali správci většiny kapitol státního rozpočtu, budou vytvořeny audity běžných výdajů i jednotlivých programů. Ty pak budou sloužit k vypracování střednědobých výdajových plánů, které budou závazné. Ušetřené peníze z jednoho roku bude možné použít v roce příštím. Tím by mělo přestat každoroční plýtvání před koncem roku. Ušetřit by se mělo i na úřednících státní správy. Jejich počet by se už neměl zvyšovat nad nynějších 19 200. Je otázka, zda dohodnuté úspory a zvýšené příjmy budou dostatečně vysoké na to, aby se koalici v roce 2006 podařilo dosáhnout slibovaného deficitu ve výši čtyř procent. V ýsledný efekt bude rovněž záviset na tom, co všechno se z dohodnutých postulátů podaří prosadit v parlamentu. Už dnes je však jasné, že bez zásadního řešení tak závažných problémů, jako je radikální důchodová reforma, se dlouhodobější stabilizaci veřejných financí nepodaří zajistit.

DAŇOVÉ PŘÍJMY ČR v roce 2002 v mld. Kč

* DPH 154,89

* spotřební daně 79,76

* clo 9,82

* daň z příjmů práv. os. 100,78

* daň z příjmů fyz. os. 115,19