O KROK BLÍŽE KE SCHVÁLENÍ ROZPOČTU SE OCITLA KOALICE, KDYŽ SE JÍ PODAŘILO SCHVÁLIT JEHO NÁVRH I V DALŠÍM KOLE. ROZPOČET SE PŘESTO OTŘÁSL POD KAŽDOROČNÍMI POZMĚŇOVACÍMI NÁVRHY, KTERÝMI SE POSLANCI CHTĚJÍ ZVIDITELNIT VE SVÉM VOLEBNÍM OBVODĚ.
Na rozdíl od prvního čtení rozpočtu se ve druhém čtení schvaluje pouze přesun peněz mezi jednotlivými rezorty, případně se čerpají prostředky ze Všeobecné pokladní správy, která je vlastně jakousi rozpočtovou rezervou. O pozměňovací návrhy bojovala především opozice, neboť větší část návrhů koaličních poslanců byla zapracována již do vládního návrhu státního rozpočtu, který šel do prvního čtení. Podle opozičních poslanců měl tento manévr za účel odvést pozornost od množství pozměňovacích návrhů podávaných koaličními poslanci. Přestože jich byly celkově stovky, další stovky pozměnovacích návrhů byly stejně podány na rozpočtovém výboru. Komunistický poslanec Karel Vymětal v této souvislosti označil pozměňovací návrhy za získávání „prostředků na různé fedrpuše, krejzlíky, pouzdra na šavle a na chodníky“. Vymětal v této souvislosti kritizoval i dosavadní praxi, podle níž o přijetí či zavrhnutí rozhoduje rozpočtový výbor, v němž má většinu koalice. Podle doporučení rozpočtového výboru pak hlasuje celá sněmovna. Koaliční politiku v přijímání pozměňovacích návrhů kritizuje i předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Ten si osvojil 132 pozměňovacích návrhů veřejnosti, to znamená především návrhů od starostů. „Rozpočtový výbor vůbec nezkoumal opodstatněnost jednotlivých návrhů včetně předložené dokumentace, ale rovnou je třídil podle toho, zda s nimi přišla opozice či koalice,“ řekl Tlustý. Připomněl rovněž, že řada přijatých návrhů ani nesplňovala podmínku platnou pro rozpočtovou politiku od příštího roku. Podle nových pravidel totiž musí být ze strany obce zajištěno třicetiprocentní financování projektu, na němž se bude podílet státní rozpočet. Tlustého kritiku však odmítá předseda rozpočtového výboru a šéf lidovců Miroslav Kalousek. Podle něj není důvod řadu věcí na regionální či místní úrovni financovat nadále ze státního rozpočtu, poté co kraje dostanou v rámci rozpočtového určení daní o více než dvacet sedm miliard korun více, než tomu bylo doposud. Ke sporům dochází i mezi samotnými poslanci vládní koalice. Nejvážnější spor proběhl mezi ministryní školství Petrou Buzkovou a poslancem rozpočtového výboru Michalem Krausem. Ten inicioval přesun sto padesáti milionů korun, které byly původně určeny pro vysoké školy, do základního školství. Neprošel ale návrh stínového ministra školství Waltera Bartoše, který navrhoval pro vysoké školství dvě miliardy, a to na úkor peněz na sociální dávky.
