Kabinet premiéra Petra Nečase (ODS) se ocitá v nebývale složité situaci. Na jedné straně u soudu propíraná kauza faktického šéfa jedné z koaličních stran podrývá základy důvěryhodnosti vlády, na straně druhé koalice přitvrzuje v bolestných škrtech.
Foto: Macciani/Mediafax
Kdyby se v Česku konaly předčasné volby jako na sousedním Slovensku, všechny tři vládní strany by pravděpodobně propadly i přesto, že opozice nemá v čele žádného Roberta Fica. Jenže zatím koalice vládne. I když se dá očekávat další pnutí mezi jejími členy, jejích 115 z 200 mandátů je zatím jistých, a dalším reformám tedy nejspíš nic nestojí v cestě.
Ministr financí a první místopředseda
TOP 09 Miroslav Kalousek minulý týden potvrdil Nečasova slova o tom, že se každá ze sazeb daně z přidané hodnoty zvýší o jeden procentní bod. Základní DPH tedy bude činit 21 a snížená 15 procent. Kalouskem preferovaná jednotná sazba ve výši 20 či 21 procent s výjimkami pro knihy a léky ve výši 14 procent, zdá se, alespoň na čas padla.
Česko se nicméně s 21 a 15 procenty zřejmě zařadí mezi státy EU s nejvyšší DPH. Větší daňová zátěž platí například v hospodářskou krizí těžce zkoušeném Maďarsku, které má základní sazbu 27 procent, či v Dánsku, kde platí jednotná DPH 25 procent.
Plným kompromisem vpřed!
Pro Věci veřejné se jedná o jednu z mála příležitostí, jak u občanů napravit svůj pokažený mediální obraz. Předseda jejich poslaneckého klubu Vít Bárta, který čelí u obvodního soudu pro Prahu 5 obžalobě z korupce, a další stranické špičky véček teď zdůvodňují svou účast ve vládě právě tím, že hájí zájmy obyčejných lidí. Véčka tedy hodnotí současnou dohodu o dvou sazbách téměř jako své vítězství, protože nedojde k tak výraznému zdražení potravin jako v případě jednotné sazby.
V současnosti dohodnuté řešení však má platit pouze přechodně na tři roky. Pak má stejně přijít na řadu jednotná sazba. Dočasná dohoda na dvou poměrně vysokých sazbách je přitom z hlediska Věcí veřejných maximum možného kompromisu. Větší rebelii si nejmenší koaliční strana nemůže dovolit už proto, že účast ve vládě je jedinou cestou, jak ve vrcholné politice „úspěšně“ dožít. Kalousek se příznačně nechal slyšet, že korupce je zřejmě běžnou součástí vnitrostranické komunikace Věcí veřejných, ale vláda při výběru koaličních partnerů nemá jinou volbu.
Véčka nejspíš také nezabrání pomalejšímu růstu důchodů podle plánu ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). Měnit se mají vzorce pro každoroční zvyšování penzí. Podle jedné z variant by mohly být důchody zcela zmrazeny. Kromě toho má Kalousek v plánu ušetřit letos 24 miliard korun například zdaněním vína, zavedením uhlíkové daně, vyšším zdaněním elektřiny a zemního plynu či škrty ve slevách na dani pro pracující důchodce. I přes kritiku Věcí veřejných se nejspíš budou tvrdě osekávat výdaje v rezortu školství, které má ušetřit 4,5 miliardy korun.
Před soudem i svědomím
Ačkoli vláda šetří, kde může, potvrzují se informace o zásadních chybách v čerpání prostředků z Evropské unie. Pozastavení vyplácení dotací se týká jak státního rozpočtu, tak rozpočtů krajů a měst. „Vzhledem k tomu, že už loni byl problém s čerpáním, jakékoli pozastavení zpětného proplácení znamená vážný problém pro ministerstvo financí,“ varoval šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. Nečas se brání, že za problémy nese zodpovědnost ještě vláda vedená sociálními demokraty, v níž byl Sobotka ministrem financí. Právě tehdy vznikl auditní systém, vůči kterému má nyní Evropská komise výhrady. „Tak už si konečně sáhněte do svědomí,“ vzkázal Nečas Sobotkovi při poslaneckých interpelacích.
Soud s Vítem Bártou a bývalým poslancem VV Jaroslavem Škárkou má pokračovat v dubnu. V koalici už se množí spekulace, co nastane ve chvíli, kdyby Bárta byl – například podmíněně – odsouzen. ODS a TOP 09 nejspíš budou žádat jeho odchod z čela poslaneckého klubu, což je funkce, která zaručuje účast v koaličních „ká devítkách“. I kdyby Bárta z tohoto postu odešel, dá se očekávat, že zůstane členem poslaneckého klubu a zcela jistě bude i nadále platit za nejvlivnějšího z véčkařských politiků. Ohrožení samotné z toho ale nekouká – vlast je přece v nebezpečí a reformy její spásou.
I kdyby se potvrdily dohady, že Karel Schwarzenberg dá „málo evropské“ vládě vale, Kalousek kufry nebalí a Nečas je odhodlán prosadit reformy stůj co stůj. Na posledním žofínském fóru si navíc liboval, že „celá Evropa je nucena přehodnocovat přístup k fiskální politice, protože dlouhodobé žití na vysoký dluh vede k dramatickým koncům“. A dodal: „Vláda považuje dlouhodobou stabilitu veřejných financí za svůj klíčový úkol.“
Premiér je velmi proevropský, protože je proreformní. Kníže může zůstat.