Devadesátidenní příměří, kdy byla pozastavena americká celní přirážka na 200 miliard dovozů z Číny, vyprší 1. března. Představa, že by se tak komplikovaná problematika, jako jsou americko-čínské obchodní vztahy, dala vyřešit za pár měsíců do podoby nějakého finálního smluvního dokumentu, není reálná.
Požadavky Američanů ve třech oblastech jsou pro ně natolik zásadní, že o nich panuje shoda mezi demokraty i republikány, a hlavní vyjednávač za USA Robert Lighthizer (US Trade Representative – USTR) z nich neustoupí ani náhodou.
Jde o omezení státních podpor čínským podnikům za účelem ovládnutí trhu, respektování práv duševního vlastnictví amerických firem a zrušení nucených transferů technologií jako podmínky vstupu na čínský trh.
Dlužno říct, že Trump měl v osobě Lighthizera šťastnou ruku. V oboru obchodního vyjednávání je extratřída, dělal zástupce USTR už za Ronalda Reagana a pak třicet let mezinárodní obchodní právo v jedné z nejrespektovanějších firem. O tom, že Amerika byla vůči svým obchodním partnerům příliš soft, a ti toho – na čele s Čínou – zneužívají, je přesvědčen mnoho let.
Donald Trump v něm našel myšlenkově spřízněného, ale zároveň intelektuálně velmi zdatného a profesionálního vyjednavače. Těm, které to zajímá, nabízím výborný backgroundový článek.
Za Čínu vede jednání viceprimér Liou Che, který má magisterský titul z elitní Kennedy School of Government na Harvardu a není “jen” vicepremiér pro ekonomiku a respektovaný odborník, ale hlavně jej poslouchá pravé ucho prezidenta Si Ťin-pchinga.
Vyjednavači podle Reuters vypracovávají memoranda o porozumění, týkající se šesti oblastí, včetně tří výše zmíněných. Kromě nich by měla zahrnovat i liberalizaci služeb, otázky měnového kurzu čínského jüanu, zemědělství a netarifních obchodních bariér.
Číňané tlačí na prodloužení lhůty, údajně o dva měsíce. Lighthizer pochopitelně chce využít posledních dní a ještě přitvrdit vyjednávání, aby dotlačil Čínu k ústupkům. Donald Trump, sám pyšný na to, jak dovede vyjednávat, mu pozici oslabil, když připustil, že 1. březen není absolutně nepřekročitelná hranice.
Jasně že není, ale jde o to udržet rytmus a hlavně dosáhnout výsledku. Trump by tomu rád dal nějakou osobní pečeť, nejlépe na summitu se Si Ťin-pchingem, a mazaní Číňané vědí, že Trumpova marnivost hraje v jejich prospěch. Když už nic jiného, tak o výše uvedených tématech Trump na rozdíl od Lighthizera nic neví a pochlebování na něj platí.
Na výsledku jednání máme ve skutečnosti eminentní zájem. Protože co dá Peking Američanům, bude nucen dát i Bruselu, a co dá EU, bude se vztahovat i na Česko. Říká se tomu doložka nejvyšších výhod (MFN Status). Takže nakonec, abych se držel čínských autorit, ta nejslavnější od Teng Siao-pchinga : je fakt jedno, zda je kočka černá nebo bílá, hlavně když chytá myši.
