Česko se chystá zvyšovat strategické zásoby ropy. Pro stát by to přitom nemělo znamenat žádnou investici. Naopak plyn zůstane i nadále bez státem vlastněných zásobníků. Podle ministra průmyslu a obchodu by jejich budování totiž ve výsledku znamenalo nárůst ceny za plyn pro všechny.
Foto: Jakub Hněvkovský
V současné době se chystá zvýšení strategických zásob ropy z 90 na 120 dnů. Co bude tento krok znamenat?
Bude to znamenat hlavně výrazné posílení energetické bezpečnosti České republiky. To je ostatně také jeden z hlavních cílů připravované energetické koncepce České republiky a bylo to i téma, které nám doporučil audit energetické politiky od OECD. Počítám s tím, že se využijí stávající skladovací kapacity na základě smluv s Čeprem, Unipetrolem nebo s MERO ČR. Jen pokud to bude nutné, předpokládá se i výstavba nových, menších zásobníků. Nové povinné zásoby by byly určené výhradně pro řešení menších problémů typu krátkodobých výpadků dodávek ropy nebo odstavení rafinérií. Stávající devadesátidenní zásoby zůstanou pro krizové stavy a pro stavy ropné nouze.
S jakými počítáte náklady?
Náklady státního rozpočtu budou nulové. Naše analýzy ukázaly, že bude nejvýhodnější mít povinné třicetidenní zásoby pod státním dohledem prostřednictvím speciálního Státního fondu. Do něj budou přispívat všechny podniky, které na český trh uvádějí motorové benzíny, naftu a topné oleje. Počítáme s tím, že se nouzové zásoby budou na oněch 120 dní navyšovat postupně během 10 let.
Česko počítá s částí svých ropných rezerv v zásobnících v zahraničí – na Slovensku a v Německu. Je z hlediska bezpečnosti a zajištění dodávek rozumné mít rezervy na území cizího státu?
Správa státních hmotných rezerv má na základě smluv s Německem menší část nouzových zásob nafty uskladněnou v německých zásobnících. Je to ekonomicky výhodné a naprosto bezpečné. Podobné smlouvy má s námi uzavřené Slovensko, takže u nás může skladovat část svých rezerv. Obráceně to ale tak úplně neplatí – Slovensko je tranzitní zemí pro ruský plyn prostřednictvím ropovodu Družba. Ve skladu Šahy jsou klasické provozní zásoby, ty jsou slovenské, oddělené od českých. Není to tedy strategická nouzová zásoba ropy, ale komerčně dopravovaná surovina z Ruska do České republiky.
Budou obdobná opatření přijata také u zemního plynu? Vždyť poslední dvě krize v dodávkách strategických surovin v Česku se týkaly právě plynu…
O vytvoření strategických zásob zemního plynu se uvažovalo. Vzhledem k tomu, že plynárenství je plně v rukou soukromých společností, přineslo by vybudování strategických zásobníků vlastněných státem obrovské náklady, které by se pak promítly do cen plynu pro všechny zákazníky. Kapacita podzemních zásobníků plynu v Česku je v 3,1 miliard krychlových metrů, což představuje asi 40 procent roční spotřeby. To je jeden z nejlepších výsledků v Evropské unii.
Jak je stát připraven na situaci, že znovu kvůli sporu Rusko – Ukrajina přestane téct plyn?
Bezpečnost dodávek zemního plynu do České republiky zajišťují čtyři základní pojistky – rozdělení dodávek mezi Rusko a Norsko v poměru 3 ku 1, pak je to diverzifikace tras pro dodávky plynu, dál zajištění reverzního toku plynu v naší přepravní soustavě a také to, že se stále zvyšuje kapacita zásobníků na našem území. Všechny čtyři pojistky dál posilujeme – počítá se s novými plynovody a propojkami s našimi sousedy, pracuje se na vylepšení infrastruktury stávajících plynovodů. Při čerpání plynu z podzemních zásobníků a využití tranzitu přes Německo by nás zastavení dodávek plynu přes Ukrajinu ohrozit nemělo.
Chystané Nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek ZP počítá s tím, že nejen stát ale i obchodníci budou muset mít nasmlouvané množství plynu jako zásobu. Chystáte se na to?
Toto nařízení je už oficiálně zveřejněné. Vyžaduje od členských států posouzení rizik, vypracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze. Zavádí také standardy pro infrastrukturu a pro dodávky. Odpovědnost za bezpečnost dodávek plynu nesou, podle tohoto nařízení, společně plynárenské podniky, členské státy a Komise. S vytvářením strategických zásob plynu nařízení nepočítá.
Martin Kocourek (44)
Ministr průmyslu a obchodu ve vládě Petra Nečase. Vystudoval ekonomiku a řízení na ČVUT v Praze. Jeho politická kariéra začala již v roce 1992, kdy byl za ODS zvolen členem Federálního shromáždění. Též patřil k poradcům tehdejšího premiéra Václava Klause. Během privatizace stál v orgánech podniků jako Česká spořitelna či Unipetrol. V roce 1998 se podruhé stal poslancem Poslanecké sněmovny, kde dlouhodobě působil jako místopředseda rozpočtového výboru. Figuroval též v dozorčí radě Fondu národního majetku a prezidiu Pozemkového fondu. Od roku 2006 byl předsedou dozorčí rady ČEZ. Má dvě děti.
Co říkáte návrhu odborníků, že by bylo vhodnější využít prostředky právě na nákup kapacit plynu než navyšování množství rezervní ropy? Přece jen ropa se dá dovést v cisternách, zatímco u plynu je transport hodně složitý.
Ropa je strategickou surovinou nejen pro energetiku a pro dopravu, ale má mnohem širší využití – petrochemie, výroba umělých hmot, hnojiva, drogistické zboží, ale například také léčiva a řada dalších oblastí.
Na druhou stranu zemní plyn se zatím využívá pouze jako energetická surovina nebo v dopravě. Navýšení zásob se týká petrolejářského průmyslu, a to včetně financování nového fondu, a je proto logické, aby se posílily zásoby ropy. Navíc, každý seriozní obchodník by měl ve vlastním zájmu mít nasmlouvané dodávky včetně přepravy a uskladnění plynu v podzemních zásobnících.
Uvažujete o tom, že v případě plynu od soukromých firem odkoupíte některé z existujících zásobníků?
O tom v současnosti neuvažujeme. Byla by to finančně velmi náročná investice. Navíc, pokud bychom nějaký existující zásobník odkoupili, museli bychom vytvořit i novou servisní státní organizaci, která by se starala o provoz a údržbu těchto zařízení. A to by stálo další peníze a administrativu.
Stát se již dříve usnesl vytvořit zásobu jaderného paliva. Na jak dlouhé období by strategická zásoba měla vystačit pro provoz jaderných elektráren?
Jaderná elektrárna Dukovany má čerstvé jaderné palivo na jeden rok, Temelín by takovou zásobu měl mít v roce 2016. V obou případech jsou zásoby placené z peněz provozovatele elektrárny. Není tedy nutné zapojovat Státní správu hmotných rezerv, i když to současná pravidla umožňují. Jeden rok zásob je dostatečně dlouhá doba.
Kolik musí stát platit na rezervy jaderného paliva?
Stát nemusí platit nic. Veškeré finance jsou ze zdrojů společnosti ČEZ.
Vaše vláda schválila 26procentní srážkovou daň na solární elektrárny. Proč je ale daň schválena jen na tři roky, když vysoké výkupní ceny se vztahují na období 20 let?
Úkolem vlády bylo zarazit skokové navýšení cen elektřiny. Hrozil nárůst až ke 20 procentům. To by pro řadu společností bylo likvidační a znamenalo by to ohrožení konkurenceschopnosti českého průmyslu a ekonomiky. S tím by souviselo razantní zvýšení nezaměstnanosti a také masivní výpadek ve výběru daní. Tomu se podařilo zabránit pomocí vícezdrojového financování. Část zvýšení cen šla na vrub spotřebitelům, kteří ale zaplatí za elektřinu mnohem méně, než kolik by zaplatili, kdyby vláda žádná opatření nepřijala. Část zaplatí výnosy darovací daně za emisní povolenky pro výrobce elektřiny. Třetím pilířem je právě odvod z příjmů ve výši 26 procent pro solární elektrárny zapojené v letošním a v loňském roce.
Je to ale dlouhodobé řešení?
Vláda tím narovnává podmínky a toto opatření směřuje k tomu, že se naplní původní myšlenka podpory obnovitelných zdrojů. Tedy aby každý typ obnovitelných zdrojů získal díky podpoře státu garanci návratu investice za 15 let. A ne za méně než třeba polovinu této doby, jako se to stalo v mnoha případech u solárních elektráren. Tříleté období umožní detailně zanalyzovat veškeré nástroje a možnosti, které je možné využít, aby se podobným výkyvům definitivně zabránilo i v budoucnosti.
Není ale rozhodnutí nechat daň na tříleté období jen krokem k tomu, jak problém přehodit na nějakou příští vládu?
O výšce daní pokaždé rozhoduje vláda. O podobě podpory pro obnovitelné zdroje také rozhoduje vláda, takže to pokaždé bude politické rozhodnutí. Vláda se rozhodla razantně zakročit proti navýšení cen elektřiny právě teď, takže lze jen těžko říct, že přehodila rozhodnutí na vlády další.
