Opozice před časem Pavlu Mertlíkovi slibovala, že už mu ve sněmovně neschválí ani slovo, ale úplně vážně to asi nemyslela. V případě duty–free obchodů na silničních hraničních přechodech totiž ministr financí minulé úterý společně se Senátem slavně zvítězil. Je však třeba říct, že mu pomohl i rozum některých opozičních poslanců. Jaroslav Zvěřina (ODS) i Pavel Svoboda (Unie svobody) splnili to, co před časem slíbili v týdeníku EURO, když svůj původní souhlas s návrhem Martina Kocourka (ODS) na prodloužení existence free shopů do konce roku 2003 zdůvodňovali roztržitostí a nepozorností. Spolu s nimi teď pro původní termín skonu – 31. prosinec letošního roku – hlasovala i většina dalších členů sněmovního výboru pro evropskou integraci, kteří v lednu shovívavější přístup překvapivě podpořili. Překvapivě proto, že sjednocení přístupu k free shopům s praxí Evropské unie, kde byly zrušeny už předloni, je jedním z kritérií integračního procesu. Nakonec proti senátnímu znění novely zákona o spotřebních daních, která tento problém řeší, hlasovali víceméně jednotně jen poslanci ODS a KSČM, což nestačilo.
Senátní pozměňovací návrhy se týkaly i některých dalších důležitých věcí (například sjednocení sazby daně u různých druhů tabáku), ale free shopy byly středobodem polemik. Leckdo tvrdí, že za původním rozhodnutím sněmovny stál tlak zájmové skupiny podnikatelů, kteří v obchodech takového typu ročně roztáčejí miliardy korun. Pro toto tvrzení však chybějí důkazy. Stejně tak o údajných gigantických daňových únicích můžeme selským rozumem sice přemítat, ale exaktní údaje celní správa nedodává. Pomiňme i integrační aspekt, byť na ministerstvu financí je z pochopitelných příčin prioritní. Stoupenci Kocourkova návrhu argumentovali zejména počtem pracovních míst. Ta jsou významná zejména v jihomoravských freelandech. Jinde jde jen o pár jedinců. Ale i kdyby šlo o tisíce, konec daňového zvýhodnění free shopů pravděpodobně žádnou katastrofu nezpůsobí.
Daň z přidané hodnoty si dnes lze i u nás už nechat vyplatit zpátky a bůh dá, že časem to bude tak administrativně jednoduché jako v zahraničí. Freelandy mimoto poskytují většinou daňově normální služby, atraktivní nižší cenovou úrovní zejména pro Rakušany, kteří to mají za humny. Ani ta se od příštího roku příliš nezmění. Zrušení duty–free obchodů je především akt spravedlnosti vůči vnitrozemským nezvýhodněným obchodníkům. Free shopy asi nezkrachují, pouze se jim sníží výnosnost. Schválně jestli za rok těchto krámů ubude. To si může myslet poslanec. Obchodník ví, že na tak dobré místo jako na hraničním přechodu by jinde stěží narazil.
 
