Detektivové o lihové mafii věděli dávno před vypuknutím metanolové aféry, při které zemřela padesátka lidí
Ten výrok bývalého premiéra Petra Nečase z loňského března rozzuřil šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu natolik, že v médiích
okamžitě zareagoval. Nečas v rozhovoru pro týdeník Euro řekl, že Šlachta byl před zásahem na Úřadu vlády zralý na odvolání, protože Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) nezvládl boj s černým alkoholem, v jehož důsledku zemřelo na podzim roku 2012 téměř padesát lidí na otravu metanolem. „S ničím takovým jsem konfrontován nebyl. Navíc boj s černým alkoholem a daňové trestné činy vůbec nejsou věcně příslušné Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Zabývat jsme se tím začali až poté, co jsme byli zařazeni policejním prezidiem do týmu Metyl,“ opáčil tehdy plukovník Šlachta Nečasovi.
Jenže jak týdeník Euro zjistil, Šlachta některé informace zamlčel. Jeho útvar totiž na případu lihové mafie pracoval.
Operace Burger
Už v listopadu roku 2011 sepsal detektiv ÚOOZ Jiří Komárek (dnes šéf ostravské expozitury útvaru) zprávu o organizované zločinecké skupině, která se podílela na padělání kolků, jimiž musejí být označeny láhve s alkoholem. „Nejméně od února 2010 na území České republiky, zejména pak ve městech FrýdekMístek, Olomouc, Brno, Praha a okolí, působí organizovaná zločinecká skupina, která se pokouší vyrobit padělané kontrolní pásky určené k označení nelegálních – mimobilančních lihových výrobků,“ tvrdil ve zprávě o operaci Burger Komárek. „Skupina disponuje odpovídající tiskovou technologií, s jejímž použitím provedla tisk padělaných kontrolních pásek, které však doposud neužila k označení lihových výrobků z důvodu neodpovídající kvality tiskového papíru,“ pokračoval. Škodu na spotřební dani tehdy odhadl mezi půlmiliardou až miliardou. Komárek také označil osm lidí, kteří se měli na této trestné činnosti podílet. Už tehdy mezi nimi figuroval i jednatel frýdecko-místecké likérky AB Style Milan Antoniazi, který byl v rámci lihové aféry později obviněn.
Na operaci Burger navazovala jiná akce, s krycím názvem Dolf. V té ÚOOZ sledoval kontakty Antoniaziho s policisty. Kvůli tomu začal ÚOOZ spolupracovat s policejní inspekcí. Do hledáčku této pracovní skupiny se dostali policisté Zdeněk Kubeš a Vlastislav Kubačák. „Předmětem těchto kontaktů by mohlo být zprostředkování ochrany podezřelého Antoniaziho před odhalením jeho nelegální činnosti ze strany orgánů policie a celní správy a zajišťování různých opatření vedoucích k utajení těchto nelegálních aktivit,“ napsal policejní rada Komárek.
V další části zprávy popisuje policista kontakty Antoniaziho na známé figury z blízkosti kontroverzního příbramského podnikatele Jaroslava Starky (Roberta Hrabého, Ladislava Erdélyiho, Zdeňka Čekana a Jiřího Schrbeného). Všechny tyto muže už ÚOOZ vyšetřoval pro podezření z vydírání a nájemné vraždy.
„Vzhledem k tomu, že podezřelý Milan Antoniazi započal konat kroky mající za cíl prodej své předlužené firmy AB Style, bylo namístě předpokládat, že firma bude převedena na jinou osobu, tzv. bílého koně,“ uvádí se ve zprávě. A operace Burger se rozrostla o další čtyři podezřelé. Jenže tím výčet Komárkova operativního reportu ani zdaleka nekončí.
V části nazvané Olomouc popisuje Komárek konkrétní aktivitu už zmíněného policisty Zdeňka Kubeše. Tomu podle Komárka předal příslušník BIS Pavel Charvát informace o podvodech s DPH podnikatele Vlastislava Římského, které se týkaly zboží fiktivně vyváženého mimo země Evropské unie.
„Účelově zahájil šetření, přičemž o této skutečnosti informoval osoby zúčastněné na nelegální činnosti s cílem odkrytí zájmu policie o tuto trestnou činnost před Římským. Kdy následně prostřednictvím prostředníka Pavel Urban požadoval od Římského poskytnutí úplatku 1 700 000 korun za ukončení šetření policie,“ zaznamenal si Komárek.
V kapitole Ostrava se pak věnuje zjišťování poznatků k případu „údajné dvojnásobné vraždy podnikatelů s nelegálními lihovými výrobky, pocházejícími z Moravskoslezského kraje, Elemíra Lestáka a Radomíra Slováka, ke které mělo dojít 20. října 1997 na blíže nezjištěném místě ve městě Havířov“. Dále se pak v Komárkově zprávě píše: „Konkrétně byly nově zjištěny relevantní informace k motivu vraždy těchto podnikatelů, osobě zadavatele či možného vykonavatele této dvojnásobné vraždy a možné účasti do dnešní doby aktivně sloužících policistů.“ Komárek opět zmiňuje jméno detektiva protikorupční policie Zdeňka Kubeše, ale i bývalého detektiva ÚOOZ Jana Dufka, který podle Komárkových informací přešel k jiné policejní složce.
Komárkův důkladný report se zjevně rozchází s půldruhého roku starou Šlachtovou reakcí na Nečasova slova, kterou je uveden tento článek. Jeho útvar byl jen krůček za lidmi, které podezříval z obchodu s nelegálním lihem.
Nebylo to naše Robert Šlacht podle svých slov nechce „míchat jablka s hruškami“. „Takzvaná metanolová kauza a kauza lihové mafie jsou dvě odlišné věci a je namístě zdůraznit, že také dvě na sobě nezávislé věci. Náš útvar se stal z pokynu tehdejšího náměstka policejního prezidenta součástí týmu Metyl krátce po jeho založení, protože již v té době měl ÚOOZ operativní informace o černém obchodu s lihem. Zdůrazňuji s lihem, konkrétně o možných utajených skladech nezdaněného lihu, nikoli o pančování lihu metanolem,“ připouští dnes Šlachta.
Podotkl, že kvůli tomu, že zmiňovaná trestná činnost nespadala do gesce jeho útvaru, vznikl tým s protikorupční policií, ve kterém měli Šlachtovi detektivové na starost operativu a kolegové z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) vyšetřování. „Tým těchto dvou útvarů se nijak nepodílel na paralelně probíhajícím prověřování a následně i vyšetřování takzvané metanolové kauzy. Obě kauzy se prověřovaly a vyšetřovaly odděleně. V obou je odlišná právní kvalifikace, figurují v nich jiné osoby a každá z kauz je také samostatně soudně projednávána jinými soudními senáty,“ pokračuje Šlachta. Zařazení ÚOOZ a Útvaru odhalování korupce do týmu Metyl bylo v té době podle něj čistě taktické rozhodnutí tehdejšího vedení policie, aby šetření a prověřování daňových úniků nevzbudilo pozornost mezi obchodníky s lihem a nebylo prozrazením zmařeno. Týdeník Euro se Šlachty dotázal na to, zda bylo zahájeno na základě Komárkova prověřování i vyšetřování pojmenovaných osob.
„Zákon mi neumožňuje vyjadřovat se ke konkrétním osobám. Mohu pouze konstatovat, že jména osob, která uvádíte, nefigurují ani nefigurovala v rámci žádného vyšetřování, které náš útvar vedl či vede, jako jména osob trestně stíhaných, a proto logicky nemůže být ani žádný výsledek,“ zareagoval Šlachta na informace ohledně jmen ve spise zmiňovaných příslušníků policie a BIS.
Pokud jde o jeho rok a půl starou reakci na Nečasův výrok, Šlachta stručně uvedl: „Netuším, jakou reakci ode mne očekáváte. Za tímto vyjádřením si stojím, bylo poskytnuto v určitý čas v určitém kontextu a nemám, co bych k tomu dodal.“
Podjatý detektiv
Touto kapitolou ovšem role Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ve vyšetřování výroby a prodeje nelegálního lihu nekončí. V půlce ledna roku 2013 napsal už zmiňovaný detektiv Jiří Komárek úřední záznam, podle
kterého se jej pokusil podplatit deseti miliony korun zlínský lihový boss Radek Březina. Spis oficiálně zpracovával Komárkův zástupce Daniel Valouch. O měsíc později bylo Březinovi obvinění pro trestný čin podplácení rozšířeno o legalizaci výnosů z trestné činnosti. Radek Březina měl tehdy dávat pokyny, jak vyvést majetek z moci policie a ovlivňovat svědky. Komárkovo oddělení následně zahájilo trestní řízení kvůli zkrácení daně, když byly nalezeny úkryty nelegálního lihu v Ostravě, v areálu firmy Morávia-Chem v Hrobicích a v Háji u Duchcova. Někteří detektivové Komárka jako korunního svědka v kauze údajného podplácení upozornili na jeho podjatost. Případ měl být proto předán jiné policejní složce. Nic se ale nestalo.
Komárek byl podle informací zevnitř policie z vyšetřování vyčleněn pouze formálně. „Praxe po celou dobu prověřování byla taková, že téměř každý den od zahájení úkonů trestního řízení až po realizaci v lednu 2014 probíhaly porady, na kterých se probíraly jednotlivé kroky a vyhodnocovaly se důkazy. Poradám předsedal Komárek, který se tak seznamoval se všemi důkazy a současně úkoloval policisty,“ sdělil zdroj týdeníku Euro. Žádosti odesílané mimo ÚOOZ však podepisovali jiní lidé.
Následně šéf expozitury Radim Witta povýšil na náměstka moravskoslezské policie a Komárek se stal jeho nástupcem v čele expozitury. Vyšetřování pak bylo formálně převedeno na jiného detektiva z Prahy.
„Neúčastnil se žádných porad a ostravští detektivové za ním ani nejezdili do Prahy. Ani po nástupu Komárka se praktiky v prověřování nijak nezměnily, vše si řešil ve své režii,“ popisuje dále pod zárukou anonymity zdroj týdeníku Euro zevnitř policie.
V podání Roberta Šlachty zní ale celá záležitost opět odlišně. Vyšetřování v případě podplácení pana Komárka podle něj provádí protikorupční policie. „ÚOOZ na věci s ÚOKFK pochopitelně spolupracuje. Je třeba zdůraznit, že Jiří Komárek osobně neprovádí ani neprováděl žádné procesní úkony. Vzhledem k jeho postavení jako svědka byla přijata opatření, která směřovala k tomu, že pan Komárek se nadále nepodílel na procesních úkonech a nebyl ani schvalujícím funkcionářem. Tato pravomoc byla delegována na koordinátora trestního řízení, který se také posléze stal velícím důstojníkem,“ zní Šlachtova verze.
Napíchlá cela
Podjatost detektiva Jiřího Komárka ale není jediným problémem, který se v případě Radka Březiny objevil. Mnohem závažnější je skutečnost, že ostravští detektivové vstoupili zásadním způsobem do Březinova práva na obhajobu. Na základě jeho stíhání kvůli podplácení Komárka jim soud povolil odposlech Březinovy cely a výslechových místností vazebních věznic v Olomouci a Ostravě. Policie tak monitorovala rozhovory advokátů s Březinou a nafotila si písemnosti, které měl Březina v cele. Jen kvůli tomuto velice spornému kroku detektivové zjistili, že Radku Březinovi patří sklady lihu v Hrobicích, Háji u Duchcova a v Ostravě. A že ovlivňuje svědky a otce, jak postupovat při ukrývání nezákonně nabytého majetku. Potíž ale spočívá v tom, že policisté tyto důkazy získali v případu podplácení a informace do případu krácení daně „převedli“, až po jejich zajištění odposlechy. Bez důkazů nalezených v Březinově cele a záznamů Březinových hovorů by policie kvůli důkazní nouzi měla s případem obrovské problémy. Klíčový svědek v případu podplácení Komárek se tak opět seznamoval s informacemi, které se ho bezprostředně týkaly. Navíc byly získány protizákonně. Takto zajištěné důkazy byly použity při stíhání už zmiňovaného Milana Antoniaziho, jednatele Likérky Drak Pavla Čanigy a dalších.
Unie obhájců už získala několik podobných signálů, že policie postupuje podobně jako v případě Radka Březiny, a je tím zneklidněna. „Máme signály, že se tak děje, a víme o pár určitých případech. Považujeme to za natolik závažnou věc, kdy už nejde o narušení práva na obhajobu, ale o znemožnění práva na obhajobu. Bez možnosti porady, bez jistoty její absolutní důvěrnosti, je porada iluzí. A tedy i obhajoba je iluze,“ sdělil týdeníku Euro tajemník Unie obhájců České republiky Petr Svoboda.
„Není na mně, abych vykládal zákon. Úkoly a postupy policie, stejně jako její oprávnění a omezení se řídí platnou právní úpravou.
Není na policii, aby zákonné normy vykládala, ale dodržovala. V obecné rovině lze uvést, že veškeré úkony tohoto typu podléhají kontrole ze strany soudů a státních zástupců, takže lze obecně vyloučit jakoukoli svévoli ze strany policie,“ oponuje Robert Šlachta.
Policie monitorovala rozhovory advokátů s Březinou a nafotila si písemnosti, které měl v cele.
O autorovi| JAN HRBÁČEK • hrbacek@mf.cz
