Alternativou k Volkswagenu může být veřejný trh
Česká vláda minulé pondělí odmítla nabídku Volkswagenu na koupi třicetiprocentního balíku ve Škodě Auto. Nabízená cena osm miliard korun se jí zdála příliš nízká. Vicepremiér a ministr financí Pavel Mertlík prohlásil, že kabinet nic nenutí k ryc hlému rozhodnutí. Je-li však někdo pod časovým tlakem, potom je to spíše česká vláda než německý automobilový koncern.
Hrozba kumulativního hlasování.
Volkswagen ve Škodě vlastní zhruba sedmdesát procent, tedy kvalifikovanou většinu. Podle současné legislativy je vyloučeno, aby takovému akcionáři kdokoliv zablokoval jakékoliv rozhodnutí. Němci přesto chtějí automobilku celou, bez dalších majitelů. Důvody mohou být dva.
Za prvé existuje dodatek k privatizační smlouvě, o jehož obsahu se mnoho neví. Je možné, že jsou v něm práva nějak zvlášť upravena.
Za druhé, což je pravděpodobnější, může být koncern veden snahou vyhnout se budoucím sporům s majiteli minorit kvůli takzvanému kumulativnímu hlasování. Novela Obchodního zákoníku má totiž zavést princip, na jehož základě by držitelé určitého podíl u na firmě měli právo do dozorčí rady přímo delegovat své kandidáty. Tam, kde má tento orgán deset lidí, bude na jednoho kandidáta třeba dát dohromady deset procent hlasů, u pěti členů dvacet procent a tak dále. Kdyby se třetiny ve Škodě zmocni li soukromí akcionáři, mohli by Volkswagen zlobit. Samozřejmě přichází v úvahu i varianta třetí. Majoritnímu vlastníkovi může jít o čistě finanční investici, případně nechuť se v budoucnosti dělit o dividendy. Touha po hotovostní ch tocích z České republiky do Německa však není pravděpodobná.
Stát potřebuje peníze.
Volkswagen chce český podíl koupit. Na druhé straně i vláda chce a více méně potřebuje prodat. Stát si žádá další peníze a privatizace je jedinou cestou, jak se k nim dostat rychle. Příští rok začne například Fond národního majetku splácet některé své závazky, kterých je dohromady na sto miliard korun. Možná až třiceti miliard dosáhne jen letošní ztráta Konsolidační banky. Předpokládá se schodkový státní rozpočet. Představitelé Čes ké finanční v minulém týdnu vyčíslili své požadavky na FNM na téměř deset miliard. V nejbližších měsících dojde k dalšímu čištění České spořitelny od úvěrů za 33 miliard korun a po další pomoci volá i Komerční banka.
Prodat se dá rychle podíl v České spořitelně, České pojišťovně a několika dalších firmách. Mezi nimi je ovšem nejméně problémová a rozhodně lukrativní právě Škoda Auto. Ministerstvo financí podle Mertlíka dokonce předpokládalo, že by k prodeji těchto akcií mohlo dojít ještě letos. Cení si je ovšem na více - na dvacet miliard korun. Jeho představy se tedy s nabídkou německé strany rozcházejí a dohoda nebude jednoduchá. A to ještě Grégrovo ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby se s prodejem počkalo až na dostavbu nové motorárny v roce 2001.
Varianta trh.
Pokud by Volkswagen nechtěl na české cenové představy slyšet, nabízí se státu ještě jedna možnost - uvést akcie na veřejný trh a tam je prodat. Šance na dosažení zajímavé ceny by byla více než slušná. „Určitě by šlo o velice lákav ý titul a hodně by to pomohlo českému kapitálovému trhu, říká k tomu analytik londýnské centrály Merrill Lynch Miroslav Nosáľ.
Firem, jako je Škoda Auto, v nabídce českých veřejných akciovek příliš není. Většina blue chips je teprve před privatizací a některým musí stát pomáhat. Růsty zisků nejsou kdovíjaké, leckde jde naopak o zvyšování ztrát. „Pro investory je důležité, aby byl podnik dobře řízen. To je u Škody Auto garantováno účastí Volkswagenu a navíc může firma nabídnout výborné výsledky dosavadní činnosti. Přitom by investice do ní stále patřila mezi expozice vůči rozvíjejícím se trhům, potvrzu je atraktivitu automobilky šéf Patria Finance Zdeněk Bakala.
Ten se v roli poradce ještě jako první muž pražské C. S. First Boston podílel na privatizaci původní Škodovky. Podle jeho názoru vedl stát k ponechání si menšinového podílu ve firmě nejen strach ze zahraničních investorů, ale i snaha zajistit si účast, která by se později mohla prodat s vyšší cenou, než jaké stát dosáhl při prodeji kontrolního balíku. „Šlo o takovou diverzifikaci rizika, kdyby se původní cena ukázala jako nedostatečná. Dnes už není důvod tyto cenné papíry drže t a na veřejném trhu by stát jistě dostal více než oněch osm miliard nabízených Volkswagenem, podotýká Bakala.
Aspoň jako klacek.
Uvedení Škody Auto na burzu a do RM-Systému bylo koneckonců jednou z variant doprivatizace už od začátku. Tehdy privatizující česká vláda netušila, že z vůle jiných politiků u nás žádný respektovaný kapitálový trh n ebude. Dnes by jeho vzniku mohlo pomoci právě posílení nevalné nabídky českých akciových titulů skvostem z Mladé Boleslavi.
Jenže taková procedura trvá dost dlouho. Musí se zpracovat prospekt emitenta, získat povolení, pokud možno nalákat investory takzvanou road show a tak dále. Většinou si to vyžádá zhruba půl roku. Za tu dobu by se vyšší cena mohla rozpustit v n ákladech na obsluhu nových dluhů, které by si stát musel pořídit.
I kdyby vláda variantu veřejný trh z jakýchkoliv důvodů zavrhla, pořád může být alespoň hrozbou pro Volkswagen. Dnes víme o budoucím postupu kabinetu jen to, že podle premiéra Miloše Zemana budou jednání s německých koncernem pokračovat.
