PRAHA (črk/WISE CZ) - Odstávka čtyř švédských jaderných reaktorů kvůli selhání havarijních systémů u jednoho z nich trvala takřka dva měsíce. Souhlas ke spuštění však získal pouze jediný, Oskarshamn-2. Další tři reaktory stále zůstávají mimo provoz, protože hrozí riziko, že by se podobná nehoda mohla opakovat. Podmínky stanovené Státním jaderným inspektorátem (SKI) dosud nesplňuje „švédský Temelín“ s dvěma bloky po tisíci megawattech ve Forsmarku a šestisetmegawattový blok v Oskarhamnu. Krizi s dodávkou elektřiny muselo Švédsko řešit zvýšeným nákupem uhlí.
Vše vypuklo v úterý 25. července, kdy při zkratu vedení a následném havarijním odstavení varného lehkovodního reaktoru (BWR) selhaly dva ze čtyř záložních generátorů ve švédské elektrárně Forsmark-1. Obsluha reaktoru měla kvůli výpadku proudu značné problémy zjistit, v jakém stavu se reaktor nachází. Během incidentu se také automaticky na chvíli spustil systém havarijního chlazení reaktoru i sprchový systém uvnitř kontejnmentu. Poté byla stejná závada odhalena na bloku Forsmark-2 a test nevyloučil podobnou nehodu u bloků elektrárny Oskarshamn-1 a 2.
Přestože příčina nehody nebyla v samotném reaktoru, měla na něj velký vliv. Ve chvíli, kdy nefunguje rozvodná síť a zároveň se reaktor ocitne mimo provoz, musí být elektrárna schopná vyrábět dostatek energie pro fungování bezpečnostních a řídicích systémů ve svých vlastních záložních zdrojích. K tomu slouží záložní generátory, které pak nouzově napájejí chladicí čerpadla, motory, ventily, řídicí počítače, měřicí zařízení i osvětlení v místnostech, odkud operátoři ovládají reaktor.
Analýzy americké Komise pro jadernou bezpečnost (NRC) uvádějí, že výpadky vlastního zásobování energií představují klíčový faktor pro vznik těžké nehody spojené s tavením aktivní zóny reaktoru.
