Zákazník by měl vědět, že když má v tuzemsku uzavřenou smlouvu a platí zálohy, elektřinu dostane, tvrdí generální ředitel Pražské energetiky
Pražská energetika (PRE) shání vlastní elektrárnu a rozhlíží se po trhu, zda by se vyplatilo koupit středně velkého obchodníka s energiemi. „Sledujeme situaci na trhu. Aktuálně se několik menších obchodníků působících na českém trhu dostalo do problémů. V okamžiku, kdy se nám taková akvizice bude zdát rentabilní, budeme mít zájem o převzetí těchto konkurentů,“ tvrdí generální ředitel PRE Pavel Elis.
* V internetových diskusích je Pražská energetika často hodnocena jako nejméně pružná firma z velké čtyřky, která v tuzemsku působí. Někteří dokonce hovoří o pozůstatku socialismu v Praze. Co si o tom myslíte?
Jsem si jistý, že většina našich zákazníků je přesvědčena o opaku. Usilujeme o to, abychom byli solidní k našim odběratelům a dodržovali veškeré závazky, které vůči nim máme. Snažíme se udržet vše pozitivní z minulosti a zároveň přicházet na trh s novými produkty. Pokud má zákazník chuť si naši nabídku prostudovat, vždy si něco vybere. Nechceme být nesolidní, schovávat se za skryté poplatky a malým písmem napsané odstavce na konci smlouvy uzavřené s odběrateli.
* A stačí to? Velkým hráčům na trhu, jako je E. ON a ČEZ ubývali po tisících v posledních dvou letech odběratelé elektřiny z kategorie domácností. Jak jste na tom vy?
Saldo je mírně negativní. Nějaké klienty ztratíme, jiné naopak získáme. Aktuální situace je taková, že se tempo změny dodavatelů zpomalilo. V Praze bylo vždy nižší v porovnání s celorepublikovým průměrem. Přece jen sociální skladba obyvatel hlavního města, chování lidí a ekonomická úroveň je jiná než v ostatních regionech České republiky.
* Klesající ochota odběratelů, v tomto případě domácností, měnit dodavatele energií vám ale musí vyhovovat…
Částečně je to samozřejmě dobře. Na druhou stranu je ale zase omezená možnost získávání nových klientů. I když si stále myslím, že se toho poctivou marketingovou prací dá dosáhnout. Za zmínku stojí, že přestávají fungovat staré modely podomního prodeje, které byly zpočátku velmi efektivní. Jistá část obyvatel je senzitivní, když někdo zazvoní u jejich dveří a začne je nějakým způsobem přesvědčovat k podpisu nové smlouvy na odběr elektřiny, koupi hrnců nebo něčeho jiného. Jenže když u těchhle lidí někdo zvoní potřetí, počtvrté, šance obchodníka na další úspěch je již minimální. Přitom právě podomní prodej byl záležitostí, která celý proces masivních změn dodavatelů odstartovala.
* Ovlivnila konkurence mezi energetickými dodavateli výši obchodních marží?
Jejich konkrétní výše závisí na jednotlivých zákaznických segmentech, v průměru ale spíš klesají. Napomáhá tomu i pokles cen silové elektřiny, který tlačí marže výrazně směrem dolů.
* Část odborníků je přesvědčena, že zisky z prodeje elektřiny budou za několik let tak nízké, že obchodníci budou nuceni svůj profit dorovnat prostřednictvím nabídky jiných služeb. Souhlasíte s tím?
Někdo musí elektřinu nakoupit, zaúčtovat, pohlídat finanční toky a podobně. Všechny tyhle kroky generují náklady, které klient musí zaplatit. Krátkodobě, pokud vám tyhle úkony nepokryjí marže, můžete vše hradit ze svého. Dlouhodobě ale takovou situaci neustojíte a zkrachujete. Samozřejmě, že se všichni z oboru snažíme nějakým způsobem rozšiřovat portfolio služeb. Ze dvou důvodů. Tím prvním je snaha o udržení zákazníků, nabídnout jim něco jiného než konkurence. Druhý důvod je získat přidané marže, které s tím souvisejí. Například prostřednictvím naší dceřiné firmy PRE Měření nabízíme různé služby z oblasti měření energetických úniků termovizí, montáž elektrozařízení a podobně. I z takových aktivit bychom měli získat nějakou přidanou marži. Stále je to ale spíš doplňková služba, jejíž největší hodnota spočívá v lepším odběratelském servisu, než jaký nabízí konkurence.
* Takže neočekáváte podobný vývoj, který nastal třeba na trhu s pohonnými hmotami?
Do jisté míry to je možná dobrý příklad. Na druhé straně je elektřina něco jiného než benzin nebo nafta. Proud nelze skladovat, prodávat na pumpách, kde si zákazník dojde do obchodu a něco přikoupí. Navíc si myslím, že i u menších čerpacích stanic je základ jejich fungování v prodeji pohonných hmot.
* Na trh před koncem loňského roku vstoupila dceřiná firma PRE, Yello Energy. Už získala nějaké klienty?
Projekt se rozbíhá dobře. Jsme aktivní, máme první odběratele. Yello Energy je zaměřena především na mimopražské zákazníky, snaží se odlišit od naší standardní nabídky a konkurence. Produkty Yello Energy jsou založeny na elektronické komunikaci s klientem, snaží se být jednoduché a transparentní. Letošní plány počítají se získáním několika tisíc nových odběratelů elektřiny. Od poloviny února navíc společnost začne nabízet odběratelům i zemní plyn.
* Nedávno Pražská energetika projevila zájem o majetkový vstup do společnosti České energetické centrum. Máte zájem i o některé další obchodníky s energiemi?
Sledujeme situaci. Aktuálně se několik menších obchodníků, kteří v tuzemsku působí, dostalo do problémů. Zájem o převzetí těchto konkurentů budeme mít v okamžiku, kdy se nám taková transakce bude jevit jako rentabilní.
* O jak velké firmy usilujete, kolik musejí mít klientů?
Bavíme se o počtech klientů v řádech desetitisíců. V této souvislosti je ale také nutno říci, že cítíme zodpovědnost za to, aby v České republice fungoval trh s elektřinou.
* Co to znamená?
Pokud by mělo dojít k nějakému kolapsu a hrozilo by, že někteří zákazníci menších obchodníků zůstanou bez elektřiny, jsme v takové situaci vždy připraveni, především v Praze, zajistit náhradní dodávky.
* Neříkejte, že by se vám takový kolaps středně velkého obchodníka nehodil. Pak by stačilo jen upozorňovat odběratele, že skutečně v bezpečí jsou jen u tak velkých dodavatelů, jako je Pražská energetika…
Kolaps by neprospěl nikomu. Trh musí fungovat a zákazník by měl vědět, že když má v tuzemsku uzavřenou platnou smlouvu a platí, elektřinu dostane.
* Skutečně takový kolaps hrozí? Kolik obchodníků má potíže?
Konkrétní číslo uvádět nebudu, ale občas se někteří ozvali, zda nemáme zájem o převzetí jejich zákazníků. Do jaké míry jsou takové problémy krátkodobého, nebo dlouhodobého charakteru, je dnes těžké říci. Mohou se dostat do problémů třeba v oblasti cash flow, zvláště některé nové firmy. Podle mého názoru totiž mnohdy nebyly dostatečně vybaveny technologickou informatickou podporou. Jinak řečeno. Když máte zákazníka, musíte být schopni mu poslat fakturu a zjistit, zda vám ji zaplatil, poslal zálohy a podobně. Ve chvíli, kdy se dostáváte k určitému počtu odběratelů, potřebujete informační systémy, které něco stojí, musí je někdo naimplementovat a někdo je musí umět provozovat. V tom okamžiku mohou nastat potíže. Když vám takový systém nefunguje, může dojít k přerušení toku cash flow. Někde sice peníze od zákazníků máte, ale nejste schopen je získat.
* Pokud zkrachuje nějaký středně velký obchodník, klesne ještě více ochota odběratelů měnit dodavatele elektřiny?
Když zkrachuje cestovní kancelář, lidé také nepřestanou jezdit na dovolenou. Ani velké cestovní kanceláře nestojí o to, aby ty menší krachovaly, v energetice je to stejné.
* Pražská energetika nevlastní žádnou velkou elektrárnu, jen několik obnovitelných zdrojů. Jak ji tahle skutečnost znevýhodňuje proti energetickým firmám, které mají vlastní zdroje?
Po pravdě řečeno, v tuhle chvíli nás to spíš zvýhodňuje, protože trh je likvidní a ceny elektřiny na komoditních burzách od počátku loňského roku výrazným způsobem klesají. Což znamená, že všichni, kteří dnes mají konvenční výrobu, mají zároveň problém s tím, že ceny, za které se aktuálně na trhu prodává elektřina, pomalu nejsou schopny pokrýt výrobní náklady. Tím pádem nás skutečnost, že nevlastníme žádnou velkou elektrárnu, oproti konkurenci nikterak neznevýhodňuje. Trh se za posledních pět let v České republice výrazně zlepšil, je likvidní, není problém na něm sehnat elektřinu. Ale již dlouhou dobu jsme přesvědčeni, že bychom se k nějakému klasickému zdroji měli dostat. Uzavřít cyklus od oblasti výroby přes přenos až po prodej elektřiny koncovým zákazníkům.
* Jak velkou elektrárnu chcete stavět?
Praha má v zimních měsících špičkový výkon 1100 megawattů. Tím netvrdím, že přesně tak velký zdroj chceme stavět. Situace není jednoduchá. Současné problémy spočívají v tom, že se při dnešních cenách energií prostě nevyplatí stavět konvenční zdroje. Samozřejmě, můžete spekulovat s tím, že ceny proudu v budoucnu vzrostou, a nový zdroj postavit.
* Pokud nechcete spekulovat?
Nezbývá než se soustředit na nákup staršího elektrárenského zdroje, který je již zaplacený. Musíte jej koupit levně a umět jej provozovat, jinak na takové transakci ztratíte. Pokud nějaké příležitosti nastanou, budeme se snažit je využít. Zajímají nás především zdroje z oblasti menších kogeneračních jednotek, tedy ty, které kromě elektřiny vyrábějí i teplo. Upřednostňujeme lokace v okolí Prahy, případně ve středních Čechách. Zde je možné případně využít synergie, kdy by naši technici mohli pracovat na provozu a údržbě takových zdrojů.
* Vaše konkurence se chce více podílet na výstavbě malých energetických jednotek, co PRE?
Připravujeme nové projekty v oblasti decentrální výroby nebo malé kogenerace, které zkusíme nabídnout takovým zákazníkům, jako jsou například bytová družstva a podobně. Pomohli bychom se zafinancováním celého projektu. Klient by tímto způsobem pokryl své potřeby v oblasti dodávek tepla, my bychom se zase tímto způsobem dostali k výrobním zdrojům elektřiny.
* Kdy takové projekty spustíte?
Momentálně jsme ve fázi, kdy zkoumáme jejich efektivitu, velikost trhu a zda by o něco takového byl vůbec zájem. Předpokládám ale, že nějaké pilotní projekty spustíme do konce letošního roku. Uvidíme, jak se osvědčí.
* Dá se odhadnout vývoj cen elektřiny v následujících pěti letech?
Pražská energetika má tradingové oddělení, které modeluje ceny elektřiny na tři roky dopředu. Každý rok zmíněný model upravujeme a pokaždé se dostáváme k jiným číslům. Nejčerstvější predikce říkají, že by ceny elektřiny měly stagnovat, že se současná cenová hladina udrží zhruba na současné úrovni. Jsou to ale jen odhady, samozřejmě, pokud bychom dnes znali ceny elektřiny na pět let dopředu, velmi výrazně by nám to v našem podnikání pomohlo. Ale znovu opakuji, jsou to jen odhady.
* Stále častěji se hovoří o hroutícím se evropském trhu s elektřinou…
Energetika stojí před velkou výzvou, je zřejmé, že komoditní trhy výrazně klesají, kvůli neustálému tlaku ze strany obnovitelných zdrojů. Právě ty se totiž přednostně dostávají do rozvodné soustavy, přičemž nemají žádné variabilní náklady. Druhá věc: fixní náklady spojené s výstavbou obnovitelného zdroje jsou kryté různými příplatky a státními dotacemi. Právě z nich investor platí jejich výstavbu, nikoli z prodeje samotné elektřiny. V takovém případě může proud na trhu nabízet za nulovou cenu, na prodejní ceně mu vlastně nemusí vůbec záležet. Pro něj je podstatné, aby elektřina odtekla ke klientovi. Tím pádem OZE stlačily ceny komodity dolů. Jsou ale chvíle, kdy OZE nejsou schopny vyrábět.
* Můžete to konkretizovat?
V tom okamžiku musejí nabíhat záložní konvenční kapacity, které ale nejsou v takové situaci rentabilní, protože byly postaveny tak, aby vyráběly trvale. V situaci, kdy je chvíli máte v provozu, chvíli zase ne, produkují elektřinu extrémně draze. Tím pádem mají jejich vlastníci chuť takové kapacity zavírat. Ve chvíli, kdy to udělají, se ztratí rezervní výrobní kapacita a trh poté zkolabuje. Pak by následovalo období nové výstavby, které ale problémy v krátké době nevyřeší, protože je to otázka několika let.
* Lze kolapsu zabránit?
Evropská unie se bude muset zamyslet nad systémem obchodování s touto komoditou. Hledají se různá řešení s pomocí tzv. kapacitních úhrad, kdy by se neplatilo za dodanou elektřinu, ale za přistavenou kapacitu do sítě. Tedy musí se platit za to, že je někdo ochoten držet elektrárnu připravenou v pohotovosti, aby během dvou dnů vyráběla elektřinu třeba jen po dobu šesti hodin. Něco takového ale znamená přepracování všech tržních modelů takřka v celé Evropě. Nicméně to by zase mohlo mít zpětně vliv na cenu obnovitelných zdrojů, protože ty nejsou schopny přistavenou kapacitu garantovat. Takže vše je o tom, jak do energetiky integrovat obnovitelné zdroje a zároveň nepoškodit to, co tady existuje. Ještě je tu jedna alternativa, zcela zastavit podporu obnovitelným zdrojům. Takové řešení je ale v současné době politicky nereálné.
* Pražská energetika je v tuzemsku jednou z nejaktivnějších firem v oblasti rozvoje elektromobilů, považujete to z hlediska byznysu za perspektivní obor, nebo je to jen propagační akce?
Určitě je to zajímavé téma, elektromobilita postupně přichází. Několik aut na elektřinu již sami provozujeme, snažíme se podporovat budování infrastruktury, dobíjecích stanic. Myslím si, že především ve velkých městech má elektromobilita smysl, pokud někam pasuje, tak právě sem. Pražská energetika je městská firma, proto je elektromobilita obor, který má pro nás smysl. Navíc nám v budoucnu umožní i navýšení dodávek elektřiny. Doufáme, že se z elektromobilů stane v budoucnu dobrý byznys. V této chvíli je to především propagační záležitost. Zatím není nikdo, kdo by na elektromobilitě vydělával, ale šance je do budoucna veliká. Chceme u toho být. Přičemž se rozvoj elektromobility snažíme podpořit třeba spoluprací s hlavním městem Praha. Mimo jiné při budování infrastruktury, v legislativě, ale i jiných oblastech.
* Asi třetím rokem po sobě se říká, letos nastane boom elektromobilů. Zatím se nic takového neděje…
Aktuální představa je taková, že by tím klíčovým měl být rok 2016. Počet elektromobilů a dobíjecích stanic stále narůstá. Všichni s rozvojem této oblasti do budoucna počítají, třeba stavitelé velkých komplexů.
* Kdy si elektromobil koupí generální ředitel PRE?
Zatím jsou elektromobily drahé. V některých státech existují subvence, které mají napomoci tomu, aby se vozidla na elektřinu dostala ve větším množství na trh. Ve chvíli, kdy by nějaká taková podpora existovala i v České republice, by byl rozvoj elektromobilů v tuzemsku mnohem masivnější. Problém není v tom, že auta neexistují, ale že jejich cena je v porovnání s vozy se spalovacím motorem takřka trojnásobná.
Aktuální situace je taková, že se tempo změny dodavatelů zpomalilo. V Praze bylo vždy nižší v porovnání s celorepublikovým průměrem. Pavel Elis (47) • Absolvoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT. • V sektoru energetiky pracuje nepřetržitě od roku 1989, mimo jiné působil jako ředitel divize Obchodování a služby Pražské energetiky. • Od 1. listopadu roku 2010 je generálním ředitelem Pražské energetiky. Koloběh. Někdo musí elektřinu nakoupit, zaúčtovat, pohlídat finanční toky a podobně. Všechny tyhle kroky generují náklady, které klient musí zaplatit. Příběh firmy Elektrická trojka Skupina Pražská energetika je se zhruba 690 tisíci odběrateli elektřiny třetím největším obchodníkem s proudem v tuzemsku. Počátky firmy se datují k 1. září roku 1897, kdy byly založeny Elektrické podniky královského hlavního města Prahy. Jejich hlavním úkolem bylo kromě dodávek elektřiny zajistit i osvětlení Prahy a provoz tramvají. V letech 1941 až 1946 byl součástí elektrárenského podniku i Dopravní podnik hlavního města Prahy. Již v roce 1900 společnost spouští první část parní elektrárny v Holešovicích, počátkem minulého století mají elektrické podniky 851 zaměstnanců a v rámci Prahy provozovaly 43 transformačních stanic. Před rokem 1989 byly Pražské energetické závody součástí koncernu ČEZ. Firma se osamostatnila v roce 1990. V současné době společnost zaměstnává takřka 1340 lidí a jen v roce 2011 dodala klientům zhruba 6,3 terawatthodiny elektřiny. l
O autorovi| Vadim Fojtík fojtik@mf.cz
