Smíchovské nádraží Nedávno jsem jel kolem. Jsem spíše zastáncem toho, aby se schválil návrh změny, která je na stole, než aby se zase čekalo, odpovídá na dotaz k budoucnosti okolí smíchovského nádraží primátor Tomáš Hudeček (TOP 09). Zanedbané nevyužívané drážní parcely působí vedle hypermoderního Anděla jako střet dvou světů či století. Z části bývalého dělnického předměstí se vyklubalo nejžádanější kancelářské centrum s nejúspěšnějším nákupním střediskem na levém břehu Vltavy, sousední Smíchov láká snad jen milovníky ajznboňácké historie. Přes primátorovu podporu je možné, že to tak zůstane i nadále. Změna železničářských pozemků na stavební přitom spěla po sedmi letech do finále. Kdyby nenastal na květnovém zastupitelstvu rozpad pražské koalice TOP 09 a ODS, kýžený milník by byl pravděpodobně dosažen. Smíchovská změna územního plánu se však následně stala jednou z úliteb nového uspořádání, kdy jednobarevnou „topáckou“ radu drží u moci z opozičních lavic ČSSD. A sociální demokraté zatím pro Smíchov nezahořeli. „Návrh se mi nelíbí. Nemá ducha,“ říká Miroslav Poche, člen výboru územního rozvoje a jedna z tváří pražské ČSSD. Pokud se v tomto volebním období Smíchov z místa nepohne, hrozí mu agonie. A to – na rozdíl od Žižkova – nevyvolává plánovaná proměna kromě obvyklých protestů výrazný odpor občanských iniciativ.
Terminál 21. století „Předpokládám, že se zastupitelé v problematice ještě detailněji zorientují,“ komentuje politické turbulence Leoš Anderle, šéf developementu Sekyra Group. Smíchov je největším investičním projektem firmy. A zároveň nejrozsáhlejším nádražním „vředem“ v centru Prahy. Řešené území zabírá plochu téměř 26 hektarů. Sekyra Group tvrdí, že se tam dá vystavět v horizontu deseti či patnácti let až 380 tisíc metrů čtverečních nových ploch. Investici odhaduje na 15 miliard korun.
Nová čtvrť, ve které by se mělo pohybovat 15 tisíc lidí, začíná už v místech stávajícího autobusového nádraží Na Knížecí. To by se mělo přesunout ke smíchovskému nádraží a stát se součástí obřího dopravního uzlu, který by integroval metro, tramvaje, vlaky, autobusy a parkoviště P+R. Pozemky nádraží patří pražskému dopravnímu podniku. „Náměstí Na Knížecí nemáme pod smlouvou, dostali jsme ale za úkol řešit i toto území. Umíme si představit, že bychom tyto pozemky směnili nebo za ně vybudovali část nového terminálu,“ říká Anderle. Autobusové nádraží by mělo vzniknout na střeše budovy parkoviště P+R, která by byla přístupná i z Radlické ulice. Šestimetrový výškový rozdíl terénu developer využil v návrhu pro tři patra parkoviště, z autobusového nádraží na střeše by cestující sjížděli po eskalátorech přímo k nádražním peronům. Na uzel by navázalo obchodní centrum. Nejcennější severní část lokality přiléhající k Andělu vyčlenil developer pro kanceláře a byty. Administrativní budovy by vytvořily jakýsi pás kolem okraje území přiléhajícím k rušným ulicím Nádražní a Radlická, čímž by odhlučnily lokalitu pro výstavbu bytů. Středem nové čtvrti by procházel bulvár pro pěší. Investor počítá, že území ponese z 35 procent bytovou funkci, polovinu vyčlenil pro administrativu a 15 procent připadá na retail.
Most rozděluje Na případu Smíchova se ukazuje, jak mohou do projednávání změn územního plánu kromě politiky promluvit další zájmy. Záminkou pro zablokování změny územního plánu se stal například plánovaný Dvorecký most, který vtáhl do už tak složité debaty i městské části Praha 2 a Praha 4 s odlišnými stanovisky. Přitom nový most patří spíše do říše snů – Praha aktuálně vymýšlí, kde vzít peníze na opravu tří stávajících mostů v dezolátním stavu. Diskutuje se také o přeložce Strakonické ulice do Nádražní. Přesun dopravy by umožnil zástavbu pásu pozemků u řeky, který obhospodařují České přístavy s developerem Tamirem Wintersteinem.
Kdyby se v květnu nerozpadla koalice v pražském zastupitelstvu, revitalizace největšího drážního brownfieldu by se po letech přiblížila skutečnosti.
