Ačkoliv jsou vojáci Armády Spojených států v Afghánistánu přítomni už bezmála 18 let, jejich boj proti Talibánu jako by snad ani nebral konce. Nyní jim však vysvitla jiskra naděje, a to v podobě rozhovorů mezi oběma znepřátelenými stranami, které probíhají v katarském Dauhá. Pakliže budou úspěšné, mohli by se Američané v brzké době skutečně vrátit domů. Ulevilo by se tak nejen jejich rodinám, ale též peněženkám všech tamních daňových poplatníků.
Podle afgánského prezidenta Ašrafa Ghaního totiž zdejší konflikt, který trvá od roku 2001, vyšel vládu Spojených států na 500 miliard dolarů, což je v přepočtu zhruba 11,67 bilionu korun. To je o více než dvakrát tolik, co v posledních letech činí hrubý domácí produkt České republiky. Jak ovšem podotýká web BBC, skutečná částka může být ještě o poznání vyšší.
Za vše může Usáma bin Ládin
Američané vtrhli do Afghánistánu poté, co vyplynulo na povrch, že zde hnutí Taliban ukrývá vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina, který měl být hlavním strůjcem útoků z 11. září. Vládu Talibanu se sice USA a jejím spojencům svrhnout podařilo, k definitivnímu poražení ovšem nikdy nedošlo, a tak se konflikt vleče dodnes.
V současné době už zde pochopitelně Washington nemá co do počtu vojáků tak velké zastoupení, jako tomu bylo například v letech 2010 až 2012, i tak ale jejich přítomnost na Středním východě pociťují američtí daňoví poplatníci každým dnem.
Až 100 tisíc vojáků najednou
Ve zmíněném období jich v Afghánistánu působilo více než 100 tisíc, přičemž roční náklady na tuto misi se podle údajů poskytnutých samotnou vládou USA pohybovaly na hranici jednoho sta miliard dolarů (2,33 bilionu korun).
Během roku 2012 se odsud zhruba třetina vojáků stáhla, přičemž tento trend pokračoval ještě další tři léta. Američané se začali soustředit spíše na výcvik místních vládních ozbrojených složek, který je o poznání levnější záležitostí než obávané ofenzivní operace. V letech 2016 až 2018 se proto náklady postupně smrskly až na 40 miliard dolarů ročně (cca 934 miliard korun). A pokud jde o letošek, předběžné odhady zatím hovoří o dalších 18 miliardách dolarů vynaložených ke konci tohoto března.
Prostým součtem těchto veřejnosti dostupných čísel, tak jak je publikovalo samotné Ministerstvo obrany Spojených států amerických, lze dojít k částce 760 miliard dolarů, tedy v přepočtu přibližně 17,74 bilionu korun.
Problém představují i drogy
Jak připomíná server BBC, převážná část těchto peněz putovala na dílčí vojenské operace mající za cíl potlačit povstání místních teroristických organizací a současně též na základní potřeby samotných vojáků, jakými jsou například strava, ošacení či lékařská péče.
Celých 16 procent z uvedené částky nicméně podle oficiálních údajů šlo na rekonstrukci válkou zdevastované místní infrastruktury a zhruba dalších osm padlo na vytvoření afghánských bezpečnostních a vojenských složek.
V průměru 1,5 milionu dolarů denně (35 milionů korun) pak Američané vynaloží na boj proti produkci opia, které dále slouží pro výrobu heroinu, z jehož prodeje profituje především Talibán.
Celkové výdaje budou zřejmě vyšší
Podle závěrů nezávislé studie Brownovy University jsou nicméně všechna oficiálně vykázaná čísla i tak značně podhodnocena. V rámci projektu nazvaném Cena války totiž upozorňují na to, že do celkových nákladů nebyly zahrnuty položky, jakými je následná péče o veterány či výdaje dalších vládních institucí, které s válkou v Afghánistánu bezprostředně souvisejí.
Podle jejich odhadů by se tak celková částka mohla vyšplhat dokonce až k hranici jednoho bilionu dolarů (23,34 bilionu korun).
Co však žádná sebepropracovanější studie rozhodně vyčíslit nedokáže, je cena lidských životů, které byly během tohoto bezmála již 18 let trvajícího konfliktu zmařeny. Američané v něm ztratili na 2 300 vojáků, afghánské vládní ozbrojené složky pak ještě o poznání víc.
Web BBC uvádí, že od doby, co se Ašraf Ghaní stal v roce 2014 tamním prezidentem, jich zahynulo přes 45 tisíc. A pokud jde o samotné civilisty, těch od roku 2009, kdy se jejich počty začaly díky OSN evidovat, údajně zemřelo více než 32 tisíc.
Přečtěte si také:
Armáda koupí americké bojové i víceúčelové vrtulníky. Je to výhodnější, řekl Metnar
Vojáci budou na nové přilby čekat dál. Obrana zrušila obchod za sto milionů
Kritika přítomnosti vojáků USA v Německu sílí. Přesunou se Američané do Polska?
