Česká republika patří v Evropě mezi kulturní velmoci, ale ví skutečně, kolik movitých a nemovitých předmětů, sbírek, souborů a areálů vlastně má?
Odhady počtu movitých sbírkových předmětů a památek v České republice se různí. Zřizovatelé českých paměťových institucí, ať se jedná o městské, krajské nebo národní instituce, mohou jen zhruba odhadovat, kolik jich jimi zřizovaná galerie, muzeum či archiv spravuje. O poznání lepší je situace v oblasti nemovitých památek a nalezišť. Národní památkový ústav, který vede Ústřední seznam kulturních památek a Státní archeologický seznam, pečlivě eviduje každou památku.
Evidence památek a péče o ně spadá do výkonu veřejné správy. Na tu se vztahuje usnesení vlády o uplatnění efektivní veřejné správy a elektronizaci služeb. Tato oblast je z pohledu e-Governmentu opomíjena a měla by být zásadně modernizována. Uplatnění e-Governmentu i v oblasti kultury přinese nejen přehled o kulturním bohatství zřizovatelům a možnost kontroly institucí, ale i ochranu, kvalitní pojištění a publikaci informací o památkách. Proč není ještě zaveden princip Smart Administration v oblasti nakládání s památkovým fondem České republiky? Historie Smart v resortu kultury Již v roce 2009 byla pro potřeby ministerstva kultury vytvořena Studie proveditelnosti uplatnění smart principů (zefektivnění řízení lidských zdrojů) v oblasti nakládání s památkovým fondem s cílem přispět k naplňování vládního usnesení v resortu. Byly zajištěny finance z integrovaného operačního programu a další ze státního rozpočtu. Vzhledem k neexistenci informační koncepce v resortu kultury pro oblast nakládání s movitými a nemovitými památkami a jejich soubory nelze hovořit o strategickém záměru který by metodicky sjednotil všechny paměťové instituce v Česku. Nicméně, výběrové řízení na konzultanta technického řešení smart principů probíhá a může pomoci k pokusu systémově i metodicky zavést jeden registr památek pro všechny složky veřejné správy. Probíhající připomínkové řízení památkového zákona může být milníkem pro uvedení e-Governmentu do praxe i v kulturní oblasti. Výběrové řízení je od samotného začátku vedeno jako maximálně transparentní.
Evropský kontext Naše paměťové instituce evidují památky v různě kvalitních systémech, počínaje několika vesměs lokálně instalovanými aplikacemi (MS Access) přes systémy se základní podporou sítí (Demus) až po profesionální online systémy (Museion). Je třeba je sjednotit a využít celoevropsky kompatibilní evidenční standardy a jazyky podporující online sdílení a přenosy. Evropským evidenčním standardem je bezesporu norma CIDOCCRM (Conceptual Reference Model), která umožňuje výměnu dat mezi různorodými zdroji informací o kulturních objektech. Mezi základní popisné balíčky informací patří například Dublin Core (popis patnácti základních pojmů) nebo jeho rozšíření ESE - Europeana Semantic Elements - metadatová sada pro popis kulturních objektů v celoevropském prezentačním portálu Europeana. Chceme-li Evropě snadno a bezpečně zpřístupnit naše kulturní bohatství prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, musíme nutně přejít k moderním technologiím a celoevropským standardům. Dům se však musí stavět od základů. Nejprve musíme jednoznačně identifi kovat nemovité i movité kulturní památky a sbírkové předměty, modernizovat evidenční systémy, propojit je se základními registry a následně navázat na evropské databáze.
KDE ZAČÍT? OD ZÁKLADŮ
1. Zavedení celostátního agendového identifikátoru nemovité i movité kulturní památky přispěje k rychlému vyhledání původu, místa a vlastníka ústředními orgány státní správy a přispěje k větší ochraně památek.
2. Vytvoření registru movitých i nemovitých památek a předmětů v gesci ministerstva kultury přispěje k větší provázanosti a systémové integraci roztříštěných agend realizovaných a připravovaných projektů.
3. Resortní integrační sběrnice pomůže lepší součinnosti orgánů státní správy, krajů, měst a obcí i odborných organizací působících na úseku péče a ochrany památek.
4. Zavedení dalších „chytrých služeb“ pro vlastníky a uživatele památek v kontaktních místech veřejné správy (Czech Point) a na Portálu veřejné správy naplní vládní strategii Smart Administration v oblasti péče o památky a zároveň rozšíří služby e-Government pro občany, podnikatele, církve a podobně.
Návrh řešení Wincor Nixdorf a jeho partnerů vychází ze zkušeností z již realizovaných projektů, založených na mezinárodních standardech a formátech. Konkrétním příkladem je projekt eSbírky.cz, který byl partnery podílejícími se na přípravě řešení pro ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním muzeem uveden do rutinního provozu. Národní muzeum je zřizovatelem, odborným a metodickým garantem, eSbírky.cz jsou národním agregátorem kulturního obsahu projektu Europeana.org, tedy místem centrální evidence a publikace českých muzejních a galerijních sbírek. Jádro portálu tvoří sbírkový evidenční systém Museion, který mimo evidenci sbírek plně založenou na mezinárodních evidenčních standardech CIDOCCRM ISO 21127:2006, Dublin Core a ESE umožňuje i řadu automatizovaných činností. Systém Museion je mimo jiné datovým úložištěm umožňujícím publikování dat na portálu Europeana.org a sklízení dat ze softwarově vybavených paměťových institucí, například z pražského městského muzea. Museion od verze 1.0 nativně podporuje prostorovou identifi kaci pro lokalizaci sbírkových předmětů a archeologických území. Aktuálně jsou diskutovány s Archeologickým ústavem AV ČR v rámci projektu Integrovaný informační systém archeologických pramenů Prahy metodické a datové standardy pro výměnu GIS a paměťových informací.
Trendem v oblasti paměťových institucí je automatizace komunikačních procesů a sjednocení komunikačních protokolů a jednoznačných identifikátorů do jednotné datové sběrnice. Příkladem databází, které do ní budou propojeny, je Národní digitální knihovna, Národní digitální archiv, Národní autority, Registr sbírek výtvarného umění, Portál systému evidence uměleckých děl, Centrální evidenční systém sbírek, eSbírky.cz, Europeana. org, ale i Wikipedie, abART a podobně. Řešení společnosti Wincor Nixdorf zavádí pro všechny paměťové instituce v Česku možnost připojení k resortní integrační sběrnici jako k jednotnému přístupovému místu zamýšleného Registru movitých a nemovitých památek a předmětů (pracovní označení ReMoNeP nebo RKPAN), zavedení unikátního a jednotného identifikátoru památky (pracovně označovaného AIKP) a využití aktivní komunikace se základními registry RÚIAN, popřípadě ROS a ROB. Řešení počítá s 2D a 3D digitalizací historických předmětů a jejich navázáním na mapové i popisné informace prostřednictvím metadat.
Žijeme v době globalizace. Někdy je výhodná, někdy frustrující. O výhodách Wikipedie, Googlu, Europeany a světových autoritativních slovníků nepochybujeme.
ESbírky.cz se právě etablují. Agendový identifikátor kulturní památky nás čeká. Bude prospěšný? Nepochybně ano. V paměťových institucích je přece uloženo naše národní bohatství a pracuje zde mnoho erudovaných a nadšených odborníků. Usnadněme jim práci a využijme výsledky jejich práce pro poučení a relaxaci nás ostatních. Vzájemné propojení jednotlivých kulturních systémů, registrů a agend přinese zvýšení informovanosti a zájmu o naši kulturu a budou z něj dlouhodobě těžit jednotlivé regiony i příští generace. Úsilí o zachování české kultury a investice do něj se nemůžou nevyplatit.
Víš, Česká republiko, kolik kulturních památek vlastně máš? S přesností na miliony?
Dnes ne… ale zítra, díky koncepčnímu řešení, vědět můžeš. Nejsnazší a nejefektivnější cestou je zavedení metodicky a systémově jednotného přístupu k identifi kaci památky a sbírkového předmětu a hlavně vytvoření standardizované, celostátně a evropsky sdílené památkové evidence, dostupné pro obce a města, kraje, zájmové a odborné organizace, státní správu, ale hlavně pro širokou českou veřejnost. České památky přece patří Čechům. Ministerstvo kultury, společně se všemi paměťovými institucemi i odbornými a zájmovými organizacemi působícími v oblasti evidence kulturního dědictví a péče o něj, by mělo začít prosazovat zavedení centrálního registru památek a zásadní modernizaci centrálního evidenčního systému sbírkových předmětů, propojených na základní registry a návazný registr ReMoNeP s řízenými editorskými a uživatelskými přístupy prostřednictvím resortní integrační sběrnice.
Všechny tyto požadavky splňuje pečlivě připravené řešení společnosti Wincor Nixdorf a jejích partnerů.
O autorovi| MARTIN LUKÁŠ • konzultant informacních systému a rízení informací pro státní správu, spoluautor standardu návodu na rešení životních situací PAVEL MLCOCH • reditel Musoft, spoluautor evidencního systému Museion a národního publikacního portálu eSbírky.cz
