Menu Zavřít

Kolik peněz pro dopravu? Ať to určí zákon

14. 10. 2013
Autor: Euro.cz

Experti sepsali plány, jak zlepšit českou infrastrukturu. Mohou se stát inspirací pro příští vládu

Cesta z Prahy do Brna trvá vysokorychlostním vlakem lehce přes hodinu.

A pokud cestující přestoupí na příměstskou linku, může použít svoji čipovou kartu na hromadnou dopravu, i když je třeba z Pardubic. Jak bude vypadat doprava v Česku v budoucnosti, poodhalili přední odborníci v rámci konference Mobilita pořádané u příležitosti zahájení Mezinárodního dopravního veletrhu Eurotrans, jejímiž partnery byly Veletrhy Brno a společnost Ness.

Zákon jako z kamene Jednou z největších změn je požadavek dopravních odborníků, aby objem peněz, které na dopravu půjdou, nově definoval zákon. „Jsme obětí toho, že se investice plánují z roku na rok. Stavby se přitom připravují mnohdy desítky let dopředu. Musí tedy existovat obecně závazná strategie, která bude mít statut zákona s platností alespoň na pět let dopředu.

Jeho důležitou součástí by měl být i finanční rámec,“ říká ředitel Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil. Není to přitom jen jeho teze. Shodli se na ní lidé z akademické i státní sféry při jedné ze svých nedávných konferencí. Zákon by měl navíc podle jejich představ mít silnější pozici než obyčejná norma. „Hlas více než poloviny poslanců pro změnu zákona je málo. Představujeme si větší poměr,“ plánuje Karel Pospíšil. V úvahu tak přichází třeba třípětinová většina, kterou se rozpouští Poslanecká sněmovna.

Norma by také měla předem určit, kolik peněz půjde na údržbu. „Je jasné, že nemůžeme dát vše do ideálního stavu. Ale musíme být schopni říci, co za kolik peněz chceme mít,“ míní Karel Pospíšil.

V zákoně by mohlo ministerstvo dopravy závazně napsat, jak chce rozvíjet telematický systém, tedy například mýtné brány nebo proměnné značky pro inteligentní systém řízení dopravy. „Byl by to akční plán, který by řekl, co kde a kdy postavit. Propustnost silnic se dá totiž zajistit mnohdy účinněji a levněji pomocí telematiky než stavebními opatřeními,“ míní Karel Pospíšil.

Podle dalších závěrů z odborných konferencí, které na Euro setkání v Brně představil, by měl stát více podporovat dálkovou přepravu zboží po železnici, čemuž by pomohlo například méně zatěžovat hlavní železniční koridory osobní dopravou. Cestujícím má pak dopravu ulehčovat jednotný systém, který by pomohl železnici a hromadnou dopravu ve velkých městech spojit jednou kartou.

Železnice budoucnosti Železnice se mají týkat i technické novinky.

„Chceme pokračovat zejména v modernizaci železničních koridorů, která letos slaví dvacet let od svého začátku a ještě není zdaleka u konce,“ předeslal Marek Binko, ředitel odboru strategie Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Po dokončení všech prací by už mělo být minulostí, že rychlost vlaků na některých úsecích mezi Prahou a Brnem bude omezena jen na 80 kilometrů v hodině.

Na trati už je také instalována novinka, v Česku zatím jediná. Jde o vysokorychlostní výhybku, přes niž mohou jezdit vlaky 130kilometrovou rychlostí. SŽDC mezi své priority zařadila rovněž modernizaci tratě z Prahy do Kladna s odbočkou na letiště a chce rozšiřovat systém takzvaného automatického vedení vlaku. Ten spočívá v tom, že vlak jede sám takřka bez zásahu strojvedoucího, který dává prakticky jen povel k odjezdu ze stanice. Systém začal pilotně fungovat na trati Praha–Kolín v roce 1993, nyní je jím vybaveno 250 lokomotiv, 200 z toho mají České dráhy.

Mezi úkoly SŽDC patří i rozvoj příměstských linek. „Zaznamenáváme takřka stálý nárůst počtu cestujících. Železnice má ale naplněnou kapacitu a objem přepravených osob začíná stagnovat,“ upozorňuje Jiří Horský, ředitel společnosti Kordis JMK, která koordinuje systém v Jihomoravském kraji, patřící k nejlepším v zemi.

bitcoin_skoleni

Peníze na nápady se budou podle náměstka ministra dopravy shánět pro resort stále hůře. V úvahu přichází zvýšení silniční daně, stanovení vyšší sazby mýta pro kamiony s normou Euro 5 nebo navýšení poměru spotřební daně. Akcelerovat výstavbu by měly změny zákona o zadávání veřejných zakázek a změny vyvlastňovacího zákona. l •

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?