Ve sváteční dny nemusí zaměstnanci do práce, přesto jim za tyto dny náleží mzda. Zaměstnanci pracující ve svátek vydělají díky zákonnému příplatky více než obvykle.
Foto: Profimedia.cz
Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek je právně upravena v ustanovení § 115 zákoníku práce. Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jiné dohodnuté době.
Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
Zaměstnavatel však může poskytnout zaměstnanci i příplatek vyšší, například na základě ujednání v kolektivní smlouvě nebo na základě úpravy tohoto příplatku ve vnitřním předpisu. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.
Státní svátky jsou upraveny zákonem
Právní úpravu svátků v ČR najdete v zákoně č.245/2000 sb. o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a dnech pracovního klidu v platném znění. Rozeznáváme tedy státní svátky a ostatní svátky, ovšem z pracovněprávního hlediska nemá toto rozlišení prakticky žádný význam. U obou druhů svátků se jedná o dny pracovního klidu.
Zaměstnavatel může o svátcích nařídit zaměstnanci práci jen výjimečně, a to u nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Mezi ně patří třeba naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směn či práce v dopravě.
Státními svátky v ČR jsou:
1. leden - Den obnovy samostatného českého státu,
8. květen - Den vítězství,
5. červenec - Den slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a sv. Metoděje,
6. červenec - Den upálení mistra Jana Husa,
28. září - Den české státnosti,
28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu,
17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii.
Ostatními svátky v ČR jsou:
1. leden - Nový rok,
Velikonoční pondělí,
1. květen - Svátek práce,
24. prosinec - Štědrý den,
25. prosinec - 1. svátek vánoční,
26. prosinec - 2. svátek vánoční.
Nejméně svátků má Nizozemí
V množství svátků jsou mezi vyspělými zeměmi světa menší rozdíly než u dovolené. V Evropě však mají zaměstnanci za práci ve svátek podstatně vyšší příplatky. Ve většině evropských zemí náleží za práci ve svátek zákonný příplatek ve výši 100 průměrné mzdy zaměstnance. Nejvíce veřejných svátků je v Japonsku a Indii (16 dní). Následuje Kypr, Slovensko a Jižní Korea (15 dní), Malta a Španělsko (14 dní). Nejméně veřejných svátků je ve Velké Británii, Austrálii a Nizozemí (8 dní).
