Výměna majetku by pro ČEZ nepřinesla strategické výhody
Zpráva o plánované výměně majetku mezi firmami ČEZ a Czech Coal – elektrárna Počerady za důl Československé armády (ČSA) – překvapila všechny aktéry energetického trhu, ale i českou politickou scénu. Transakce má za cíl přinést mír mezi oběma válčícími firmami. Jenže obchod není uzavřen, v ČEZ o něm doposud nerozhodovalo ani představenstvo.
Takovouto transakci by navíc musela posvětit dozorčí rada, kde má stát jako majoritní vlastník své zástupce. „Zatím to neumím hodnotit, protože nemám k tomu dost informací. ČSSD to ještě neprojednávala,“ řekl týdeníku EURO stínový ministr průmyslu Milan Urban.
Expremiér a předseda ODS Mirek Topolánek chystaný obchod nechce komentovat. „Na jednověté komentáře kašlu. Mé názory na tuto potenciální transakci nejsou černobílé,“ stojí v jeho sms zprávě. Na nabídku týdeníku EURO, aby napsal vícevětý komentář, už Topolánek nereagoval…
Jisté je, že s nápadem uskutečnit tuto transakci přišli lidé ze společnosti Czech Coal. Týdeníku EURO to potvrdil člen dozorčí rady ČEZ, který si vzhledem k citlivosti tématu nepřál být jmenován. Podle něj dohoda závisí na mnoha okolnostech. „Je třeba velice pečlivě zvážit, jaké strategické výhody tím ČEZ získá. Transakce souvisí s prolomením těžebních limitů i s dalším vývojem na trhu s elektřinou,“ dodává člen dozorčí rady ČEZ.
Samozřejmě že základní cíl, tedy ukončit dlouhotrvající válku a nastolit klid, je rozumný a legitimní. Jenže je také potřeba spočítat, kolik takový – možná, jen krátkodobý – klid stojí, a proto se na transakci nelze dívat – slovy Topolánka – černobíle.
Co strategického tento obchod může přinést uhlobaronům? Hodně. Zbaví se dolu ČSA, kde se nebudou muset starat o problém prolomení limitů, ale ani o následnou investici do těžby ve výši desítek miliard korun. Získají největší a aktuálně nejlepší uhelnou elektrárnu v České republice. Tím dlouhodobě vyřeší odbyt pro své uhlí, jelikož Počerady odebírají více než šest milionů tun ročně. A nakonec to nejdůležitější: Czech Coal se ze dne na den stane druhým největším hráčem na českém trhu ve výrobě elektřiny. Elektrárna v Počeradech totiž vyrobí za rok zhruba sedm terawatthodin energie, což odpovídá asi jedenácti procentům celé české produkce.
Co transakce přinese – kromě ukončení války – pro ČEZ? Dostane důl ČSA, čímž by posílil pozici v klasickém uhelném byznysu. Bude však muset odehrát souboj o prolomení limitů. Strategická by ale pro ČEZ tato akvizice nebyla, protože další novou elektrárnu v této lokalitě už postavit nemůže. „Co by ČEZ touto výměnou získal? Dostane louky, vesnice a zásoby uhlí. Jenže aby mohl v budoucnu těžit, musí jít za limity, což je problém. Okamžitě po zveřejnění této zprávy nám volali nervózní starostové a ptali se, co to znamená,“ tvrdí člen dozorčí rady ČEZ.
Kdyby chtěl ČEZ na trhu s uhlím udělat krok strategického významu, logicky se nabízí dokoupení polovičního podílu ve východoněmeckém hnědouhelném dolu Mibrag, který nedávno firma získala společně s finanční skupinou J&T. V této lokalitě by pak mohly postavit velkou elektrárnu.
Podle člena dozorčí rady může být obchod pro ČEZ výhodný, pokud firma od Czech Coalu kromě dolu ČSA dostane i peníze, které pak může investovat do strategických projektů. Byla by to cena za klid a v tomto případě by akcionářům nevadilo, že ČEZ přijde o svoji nejlepší uhelnou elektrárnu. „Proto bude důležité, jak se jednotlivá aktiva ocení. Je třeba vše férově spočítat,“ dodává. Z hlediska toho, jak byly karty rozdány (ČEZ v jednání s firmou Czech Coal mohl nadiktovat, co chtěl), by pro ČEZ tato transakce znamenala ústup, jelikož podnik vedený Martinem Romanem by pouštěl velké aktivum, čímž by výrazně posílil pozici Czech Coalu v energetickém sektoru.
