Šedá ekonomika
Se stínovou ekonomikou je to jako s čertem. Jenže naruby - rohatého každý zná, ačkoliv většina lidí ví, že neexistuje. Stínová ekonomika se má na celém světě prokazatelně k světu, ale nikdo neví, jak je velká.
Traduje se, že v České republice na stínovou ekonomiku připadá něco kolem deseti až patnácti procent hrubého domácího produktu. Toto číslo oficiálně uvedl už v roce 1994 Český statistický úřad. Ovšem s upozorněním, že se jedná o expertní odhady, za něž nikdo nedá ruku do ohně, založené na „nepřímých indiciích a na kombinaci různých přístupů. Ostatně když byly později revidovány údaje o hrubém domácím produktu za rok 1994 a zkonstruována nová časová řada, byl vliv šedé ekonomiky kvantifikován na 61 miliard korun, tedy asi pět procent HDP.
Slabina prvních snah o zachycení stínové ekonomiky byla v účelovosti přístupu. Stínová ekonomika formálně vznikala až tehdy, když se v bilanci národních účtů objevil rozpor mezi zdroji zboží a služeb a jejich užitím. Velikost to hoto rozporu, respektive přebytku užití nad zdroji, potom určila i velikost stínové ekonomiky. Ta ovšem existuje tak jako tak, nehledě na národní účty, v nichž ostatně v poslední době při prvním bilancování vzniká opačný problém, a si ce přebytek zdrojů nad užitím.
Problém kvantifikace stínové ekonomiky ovšem zdaleka není česká specialita a není to ani tak problém statistické praxe, jako spíš ekonomického výzkumu. Zatím to neumějí ani v USA, kde nad touto otázkou bádají stovky vědců, ani v Japonsku, ani v Evropské unii. Jak upozorňuje šéf sociálněekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann, který se problematikou stínové ekonomiky dlouhodobě zabývá, existuje několik metod jejího sledování.
Vedle uvedeného porovnávání tvorby a užití zdrojů nebo srovnání tvorby HDP a daňového inkasa (metoda účtů) jsou i tři metody monetární založené na sledování peněžní zásoby a metoda pracovního trhu operující s pracovníky mimo ofi ciální bilanci pracovních sil a s jejich hypotetickou produktivitou. V poslední době ještě přišla Světová banka s takzvanou makroelektrickou metodou sledující stínovou ekonomiku na základě spotřeby elektrické energie.
Čísla zjištěná jednotlivými metodami se ovšem řádově liší. Když v USA koncem sedmdesátých let provedli porovnání, vyčíslili rozsah stínové ekonomiky od Šumavy k Tatrám: na základě srovnání tvorby a užití zdrojů na 0,3 procenta hrubého dom ácího produktu, na základě srovnání HDP a daňového inkasa na 4,64, podle trhu práce na 8,2 a podle jedné z monetárních metod na třiatřicet procent. Také v Čechách se ovšem odhaduje, až se hory zelenají, přičemž podle Fassmanna jde z větší části o dohady, nikoli odhady. V roce 1995, kdy bylo u nás toto téma nejvíc populární, jich zaznamenal šestnáct s rozptylem tři až pětadvacet procent hrubého domácího produktu, tedy 34 až 272 miliard korun podle HDP roku 19 94.
Problém přitom není jen v metodě sledování, ale i v samotném pojmu. Stínová, nebo také šedá ekonomika už názvem dává najevo, že není zrovna čistá. Nicméně kriminální měřítko nevystihuje celý problém. Proto se někdy mluví o nezjištěné ekon omice, ekonomice mimo záběr oficiální statistiky i berních úřadů. Český statistický úřad v národních účtech za rok 1996, které byly letos zpracovány, rozlišuje tři typy nezjištěné ekonomiky: skrytou, neformální a nelegální.
Jak je zřejmé z tabulky obsahující předběžné údaje, celkový podíl nezjištěné ekonomiky na tvorbě HDP v roce 1996 byl vyčíslen na osmnáct procent. Největší váhu - téměř osmiprocentní - mají rutinní statistické korekce při bilancování národních účtů (revize dopočtů na úplné soubory jednotek). Jinými činnostmi statisticky nezjištěnými jsou míněny například autorské honoráře, příjmy umělců, sportovců, příjmy ze zahrádek nebo z prodeje vlastního majetku, které jsou sice řádně přiznány, ale ne jsou statisticky samostatně vykazovány. Nic nelegálního není ani na netržních činnostech, kam statistici řadí odhadovaný objem takzvaného imputovaného nájemného, zemědělské samozásobení a individuální bytovou výstavbu. Ani neoficiální dovoz a vývoz - v tomto případě hlavně odhad dovozu zboží nakoupeného za koruny v Polsku - není protizákonný. (Statistický úřad zde po redukci o odhad centrální banky zahrnutý do platební bilance dospěl k rovnosti zdrojů a užití, takže vl iv na HDP je nulový.)
Zkreslování údajů - tedy zejména základu pro daň z příjmů, daně z přidané hodnoty, sociálních a zdravotních odvodů - které se statisticky projevuje podhodnocením příjmů a nadhodnocením výdajů, už ovšem není košer. Totéž platí o neformální tržní činnosti, což jsou nepřiznané příjmy z takzvaných fušek, zemědělské činnosti, z pronájmů, domácích prací za úplatu, ale třeba i spropitné. Ryze kriminální činnost - nelegální ekonomika - je zjevně nejděravější. Není zachycen například prodej pašovaného zboží, výroba a obchod s narkotiky, padělatelství, násilné kriminální činy, korupce, krácení daně při výrobě bez licence (líh, alkohol), protože dílem chybí podklady pro spolehlivý odhad, dílem jsou důsledky těch to aktivit ve statistice už zachyceny, dílem jde pouze o přerozdělování (krádeže bez prodejů).
Statistici zjišťují stínovou ekonomiku metodou, která je jim nejbližší - tedy z hlediska vybilancovanosti národních účtů. Použití jiných metod by určitě přineslo další zajímavé výsledky. V každém případě ale ve stínové ekonomice tancují miliardy - jen prostitutky v roce 1996 prý poskytly stínově služby za téměř šest miliard, a to bez mezispotřeby - přičemž jejich přesné promítnutí v HDP zprostředkovaně ovlivňuje další ekonomické ukazatele.
Otázka je to globální a v poslední době jí věnuje větší pozornost i Evropská unie. Pod gescí jejího statistického úřadu - Eurostatu - probíhá pilotní projekt zaměřený na statistické zachycení stínové ekonomiky v kandidátských zemích, kter ý by měl být vyhodnocen příští rok v květnu. Smyslem je vypracovat jednotnou, co možná nejpřesnější a od účelovosti oproštěnou metodiku, která by umožnila získávat pravidelné a mezinárodně srovnatelné údaje o stínové ekonomice. Už ze zadání je však zřejmé, že dosažený pokrok bude pouze dílčí, protože jde o problém, který se jednak zdaleka netýká jen kandidátských zemí, jednak přesahuje kapacitu a kompetence statistického úřadu, byť by se jednalo o statistický úřad samo tné Evropské unie.
