Guvernér Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi může být na jednáních Rady guvernérů tím nejrovnějším z rovných, rozhodně však mezi vrchními bankéři není tím nejlépe placeným. S roční odměnou ve výši 10,4 milionu korun se řadí daleko za vrchní bankéře ve Švýcarsku či Velké Británii i za trojici svých pomyslných podřízených v Belgii, Itálii a Německu. Naopak jedna z nejmocnějších žen světa, šéfka Fedu Janet Yellenová, patří mezi centrálními bankéři k nejchudším.
Žebříčku vrchních centrálních bankéřů eurozóny vévodí podle propočtů agentury Bloomberg šéf Belgické národní banky Jan Smets, jenž si v roce 2015 vydělal 480 tisíc eur (12,97 milionu korun). Na druhém místě následuje guvernér italské Banca d'Italia Ignazio Visco a na pomyslnou bronzovou příčku se zařadil prezident Německé spolkové banky Jens Weidmann. Šéf eurozóny Mario Draghi tak s platem 386 tisíc eur (10,43 milionu korun) skončil až čtvrtý. Na opačném konci žebříčku se pak ocitl guvernér litevské centrální banky Vitas Vasiliauskas, jenž si podle Bloombergu přišel na zhruba 80 tisíc eur (2,16 milionu korun).
Malý rybník, velký plat
Zatímco první pětici mezi samostatnými zeměmi eurozóny doplňují vedle Belgie, Itálie a Německa ještě Nizozemsko a Rakousko, na chvostu žebříčku se kromě Litvy usadily Malta, Estonsko, Lotyšsko a Slovinsko. To napovídá, že platy centrálních bankéřů jsou relativně konzistentní s životní úrovní v jednotlivých zemích. Jednou z mála výjimek představuje Lucembursko. Nejbohatší země světa (z pohledu HDP v přepočtu na obyvatele) vyplatila loni svému guvernérovi Gastonu Reineschovi „jen“ 181 tisíc eur (4,90 milionu korun). To je o poznání méně, než na kolik si přijde šéf centrální banky na Slovensku či v Řecku.
Naopak na velikosti trhu, na němž daná centrální banka působí, plat jejího šéfa závislý téměř není. Belgičan Jan Smets si tak vydělá o 10 procent více než jeho německý protějšek Jens Weidmann, přestože jeho instituce dozoruje trh s téměř osmkrát vyšším celkovým výstupem. Stejně tak Kypr, jedna z nejmenších ekonomik eurozóny, platí šéfovi své centrální banky více než čtvrté největší Španělsko.
Na Příkopech není špatně
Podobný trend lze sledovat i mimo eurozónu. Guvernér britské Bank of England Mark Carney si vydělá ročně 480 tisíc liber (15,20 milionů korun) a ředitel Švýcarské národní banky Thomas Jordan dokonce 877 tisíc franků (22,11 milionu korun). Jen jako chudá příbuzná si pak proti nim musí připadat šéfka amerického Fedu Janet Yellenová. Přestože zodpovídá za měnovou politiku největší ekonomiky světa, přišla si v roce 2015 na méně než 200 tisíc dolarů (5,09 milionu korun). Yellenová, jež je podle Forbesu třetí nejmocnější ženou světa, tak měla dokonce nižší plat než guvernér České národní banky Miroslav Singer. Ten si ve svém posledním kompletním roce „na Příkopech“ vydělal 5,14 milionu korun.
Všichni centrální bankéři, ať už ti litevští nebo švýcarští, však mohou jen tiše závidět vrcholných představitelům soukromých bankovních domů, na jejichž byznys dohlížejí. Například výkonný ředitel Deutsche Bank John Cryan vydělal podle výroční zprávy za loňský rok i bez bonusů 1,9 milionu eur (51,39 milionu korun). Jeho protějšek z BNP Paribas Jean-Laurent Bonnafe si přišel na 3,5 milionu eur (94,66 milionu korun) a vrchní šéf americké banky Goldman Sachs Lloyd Blankfein dokonce na 23 milionů dolarů (585,90 milionu korun).
Dále čtěte:
Sbohem, hotovosti! Švédsko zvažuje zavedení digitální měny
Nezávislost centrálních bank a Steinův zákon
ČNB se tváří, že koruna zůstane slabá