Kolik za rok života?

4. 2. 2003

Autor: Euro.cz

Náklady na nové metody vyšetření pro záchranu života rostou. Kde je hranice?

Jakou cenu má jeden rok života? Zdálo by se, že bychom si takovou otázku nikdy neměli klást. Bohatí Američané si ji obvykle nekladou. Jenže s příchodem stále dražších léčebných postupů a testovacích metod se bude muset i společnost USA postavit k těmto otázkám čelem. „V současných podmínkách lékařské péče již nelze obhájit přehlížení finančních nákladů,“ uvádí Dr. David Atkins, vědecký poradce výboru „U.S. Preventive Service Task Force“ (USPSTF), nezávislé rady lékařských odborníků pro prevenci a primární péči, jenž má za úkol systematicky zkoumat účinnost preventivních služeb ve zdravotnictví.

Jednu z důležitých oblastí zkoumala studie, uveřejněná v lékařském časopise „The Journal of the American Medical Association“. Lékaři z Fakulty medicíny Univerzity Johna Hopkinse provedli analýzu efektivity nákladů (rentability) vynaložených na technicky dokonalé testování plicní rakoviny, takzvanou spirálovou počítačovou tomografii. A závěr? Možná je přesnější než jiné metody, ale společnosti se nevyplatí, protože je příliš drahá.

Stejný verdikt bychom mohli vynést při hodnocení mnoha nových lékařských postupů. Například cévní (duktální) výplach, což je test, kterým se analyzují buňky při zkoumání rizika zhoubného nádorového onemocnění prsu, přijde nejméně na 700 USD. Nový lék proti leukémii s názvem „Gleevec“ stojí dvanáct tisíc dolarů ročně, ale chorobu nevyléčí. A nové umělé srdce „Abiomed“, které se používá při vyšetření pacientů v poslední fázi srdeční mrtvice, stojí asi 100 tisíc USD, což je ovšem jen cena tohoto přístroje.

Snímky spirálové počítačové tomografie jsou dalším otazníkem na šachovnici nákladů a výnosů. Přístroj vysílá spirálově malé dávky rentgenových paprsků kolem obvodu těla pacienta, který je posunován uvnitř kovového tunelu. Na základě vědeckých studií bylo zjištěno, že snímky počítačové tomografie jsou mnohem spolehlivější než běžný rentgen při odhalování rakoviny v počátečním stadiu, kdy jsou nádory malé a mohou se snadno léčit. Na druhé straně mohou přinést mnohem víc falešně pozitivních nálezů, které vedou ke zbytečným biopsiím. Jeden snímek počítačové tomografie stojí asi 500 USD, zatímco cena jednoho rentgenového snímku je 50 USD.

Stojí to za to? Z určitého pohledu ano. Tým z Univerzity Johna Hopkinse vyvodil pomocí počítačového modelu odhad, že pokud by se jednou ročně skenovalo 100 tisíc současných nebo bývalých silných kuřáků ve věku od 60 let výše, klesl by během následujících dvaceti let počet úmrtí na plicní rakovinu o 553 ročně. Takové snížení by znamenalo pokles asi o třináct procent. Zároveň by se však provedlo 1 186 zbytečných biopsií v důsledku falešně pozitivních nálezů. Když se vše sečte, screeningový program by stál 116,3 tisíce USD za jeden rok zachráněného života současných kuřáků a 2,3 milionu USD ročně u kuřáků bývalých. Pracovníci výzkumu dospěli k závěru, že je to příliš vysoká cena.

Lidé, kteří mají rakovinu plic, to možná vnímají jako nespravedlnost. Ve Spojených státech se beztak vydávají miliardy dolarů na screening rakoviny prsu a prostaty, ačkoli přínos pro přežití nebyl u těchto dvou nejrozšířenějších testů prokázán. Rakovina plic navíc zahubí každoročně víc lidí než rakovina prsu a prostaty dohromady.

Do tématu rakoviny plic vstupují faktory, které celou rovnici komplikují. Vzhledem k tomu, že 90 procent obětí této zhoubné nemoci jsou kuřáci nebo bývalí kuřáci, jde o lidi, kteří mají mnohem více zdravotních problémů než zbytek populace. „Rozhodně by se mi nelíbilo rozšíření názoru, že kuřáci si svůj úděl zaslouží,“ varuje Dr. Michael A. Rodin, ředitel oddělení lékařské etiky na Bostonské univerzitě. Ale nemůžeme popřít, že u kuřáků, kteří přežijí rakovinu plic, existuje vyšší riziko úmrtí v důsledku jiných, s kouřením souvisejících nemocí. Rakovinou plic sice každoročně ve Spojených státech onemocní asi 170 tisíc lidí, ale jejich léčení neodčerpá příliš velkou část prostředků na zdravotní péči, protože asi 80 procent nemocných zemře do jednoho nebo dvou let po stanovení diagnózy. Snímky počítačové tomografie, které dokáží některé z těchto pacientů udržet při životě, by vykonaly nesmírnou službu, ale jejich cena bude možná nepřijatelná.

Dosud žádný zdravotnický orgán USA nedoporučil screening plic jako běžnou proceduru a většina programů zdravotního pojištění ho nehradí. Vzhledem k tomu, že stále více pacientů si náklady na snímkování platí z vlastních prostředků, očekává se zvýšený tlak na pojišťovny, aby uhradily svůj díl. Historie screeningu prostaty a prsu byla podobná. Oba testy se ve velké míře provádějí a náklady se ve spojených státech platí z pojištění, přestože verdikt o jejich přínosu stále nebyl vysloven.

Americký Národní institut pro rakovinu (The National Cancer Institute) doufá, že se společnost vyvaruje podobného „ad hoc“ přijetí snímkování na bázi počítačové tomografie. V současné době institut provádí rozsáhlé klinické pokusy s cílem určit, zda testování zlepší šance na přežití rakoviny plic. Potrvá však sedm let, než se dospěje k nějakému závěru. Lékaři zatím mohou přesvědčovat americké pacienty, kteří požádají o počítačovou tomografii, aby se pokusů účastnili.

Mezitím musí Washington zahájit diskusi o tom, jak by měl stát vynakládat prostředky na zdravotní péči.