Lidé z PSA Peugeot Citroen byli spíše pro Maďarsko
Přestože o výběru lokality pro společnou automobilovou výrobu Toyoty a koncernu PSA Peugeot Citroën měli rozhodovat Francouzi, český Kolín si nakonec prosadili Japonci. Svědčí o tom informace, které se podařilo získat týdeníku EURO. „Tuto oblast příliš dobře neznáme, musím se přiznat, že nevím, kolik tam stojí půda či jaké jsou ceny dalších záležitostí, které budeme potřebovat,“ řekl na jaře minulého roku týdeníku EURO prezident Toyoty Fujio Cho. „Při výběru lokality spoléháme na lidi z PSA, kteří se v tomto regionu lépe orientují.“ Jenže nakonec vše bylo jinak. Favoritem Francouzů se stalo Maďarsko, Japonci byli spíše pro Polsko nebo Českou republiku. Nakonec zvítězil středočeský Kolín, především díky váze japonského názoru.
„Tyto informace nemůžu potvrdit, Toyota a PSA se při jednáních s námi snažili všechny úkony dělat striktně přesně napůl. Je ale pravdou, že zástupci PSA jezdili více do Maďarska a lidé z Toyoty zase k nám,“ říká generální ředitel CzechInvestu Martin Jahn. „A bylo by logické, kdyby Japonci, kteří celý automobil vlastně vyvíjeli, měli nakonec rozhodující slovo.“
Nedůvěra.
Které momenty v průběhu zhruba půlročního výběru obou automobilek překlopily vážky ve prospěch města na Labi? Už na jaře při podpisu smlouvy s Toyotou v Bruselu dal prezident PSA Jean-Martin Folz České republice šanci: „Víme, že váš stát má ve výrobě aut velkou tradici,“ řekl týdeníku Euro. „Určitě se k vám podíváme.“
Kolínská průmyslová zóna však tehdy očekávala bavorské BMW a jiná vhodná lokalita v tuzemsku nebyla. Ještě v červenci zástupcům Toyoty šéf CzechInvestu Martin Jahn přesvědčeně tvrdil, že BMW do Kolína přijde. „Jenže dvě hodiny po jednání mi z Mnichova telefonovali, že vyhrálo Lipsko,“ říká Jahn. „Teprve pak začalo tvrdé vyjednávání s PSA, při kterém jsme strávili stovky hodin nad dokumenty. Investor nás často zkoušel různými šibeničními termíny a bylo jasné, že si Českou republiku stále oťukává.“ Přitom se podle Jahnových slov lidé z Toyoty a PSA nedali v Praze rozptylovat večeřemi, koncerty či golfovými turnaji: „Seděli jsme často do noci v kanceláři a k jídlu byly jen bagety. Až do podzimu byla ze strany investora cítit určitá nedůvěra a opatrnost. Lidé z Toyoty i PSA byli nekompromisní.“ Zbraň neformálních setkání tak bylo možné používat jen nepřímo – prostřednictvím subdodavatelů, obchodních organizací či ambasády. „Například francouzský obchodní rada pro nás udělal hodně,“ říká ředitel CzechInvestu.
Říjen rozhodl.
Vše se v dobré obrátilo v říjnu, kdy bylo znát, že Toyota s PSA začaly brát Českou republiku vážně. „Bylo znát, že nás začínají považovat za partnery a snaží se jednat přívětivě,“ říká ředitel Jahn, podle něhož o úspěšnosti jednání svědčil především jeden fakt. Investor totiž pro svou investici žádal takzvanou exkluzivitu, tedy vládní záruku, že už do České republiky nepřijde v budoucnu žádná automobilka. „My jsme se zaručit odmítli a bylo znát, že to naše protějšky hodně zklamalo. Pro mě to byl signál, že o Kolínu vážně uvažují.“
Pak přišel dvacátý prosinec a do České republiky přijížděli Japonci oznámit výsledek. „Do poslední chvíle nebylo jasné, jakou zprávu vezou, protože u této automobilky je zvykem, že vysocí manažeři vládám oznamují svá rozhodnutí osobně, ať jsou kladná nebo záporná,“ říká Jahn, který se na schůzku s japonskými činovníky probíjel sněhovou kalamitou. Nakonec na setkání dojel pozdě, ale jeho protějšek ještě o minutu déle. „Stručně oznámil kladné rozhodnutí, řekl, ať o tom uvědomím starostku Kolína a premiéra, a odjel do Polska oznámit zamítavé stanovisko.“ Podle Jahna bylo celé půlroční rozhodování Toyoty a PSA nejrychlejší, jaké kdy viděl.
Začínáme.
Minulou středu přijeli viceprezidenz PSA Peugeot Citroen Jean–Marc Nicolle a budoucí prezident nové Kolínské automobilky Masatake Enomoto osobně navštívit českého premiéra. „Stavba závodu za 1,5 miliardy eur bude zahájena letos v květnu a dokončena v roce 2005,“ sdělil po setkání a sérii svých obvyklých bonmotů předseda vlády Miloš Zeman. Projekt zaměstná dva až tři tisíce lidí v regionu s desetiprocentní
nezaměstnaností a vytvoří sedm až osm tisíc nepřímých pracovních míst.
Cílovou skupinou pro malé čtyřsedadlové vozy z nového závodu mají být převážně zákazníci, kteří v současnosti nakupují ojeté vozy či základní nebo staré modely aut. Produkce bude až 300 tisíc vozů umístěných velikostí i cenově pod nejnižší třídu B, kam patří Peugeot 106, Citroën Saxo a Toyota Yaris. Vozy budou prodávány pod všemi třemi značkami a budou vzhledově odlišné. Předběžná cena má být podle dřívějšího vyjádření poradenské firmy PricewaterhouseCoopers asi šest tisíc eur (194 tisíc korun), Masatake Enomoto ale tvrdí, že bude vyšší – kolem 7500 eur.