Kolínští podnikatelé propásli šanci

TOVÁRNA TPCAPříklad Mladé Boleslavi ukazuje, že z fungující automobilky profituje i samotné město. Je ovšem situace totožná i v případě kolínské továrny TPCA? Jak se ukazuje po dvou letech od zahájení provozu, ne zcela. Rozdíl mezi kolínskou továrnou TPCA a mladoboleslavskou Škodou Auto je značný a do jisté míry daný i historicky.

TOVÁRNA TPCA Příklad Mladé Boleslavi ukazuje, že z fungující automobilky profituje i samotné město. Je ovšem situace totožná i v případě kolínské továrny TPCA? Jak se ukazuje po dvou letech od zahájení provozu, ne zcela.

Rozdíl mezi kolínskou továrnou TPCA a mladoboleslavskou Škodou Auto je značný a do jisté míry daný i historicky. Zatímco v Kolíně se auta vyrábějí teprve necelé dva roky, ve druhém uvedeném městě má tato výroba stoletou tradici. Zástupci TPCA, města Kolín a tamějších podnikatelů se shodují, že čas pro Kolín teprve postupně přichází.

PRÁCE PRO DALŠÍ FIRMY

Před samotným pohledem na soužití továrny a regionu Kolínska stojí za to připomenout dopad činnosti firmy TPCA na české podnikatelské prostředí jako celek. V Kolíně momentálně funguje celkem pět provozů -lisovna, svařovna, lakovna, finální montáž a kontrola kvality. Vyrábějí se zde všechny velké karosářské díly. Další vybavení vozů je od subdodavatelů, mezi nimiž je přibližně 80 procent českých firem, respektive většinou českých poboček renomovaných zahraničních firem.

„Automobilka dala práci celé řadě subdodavatelů. Z rozhodujících součástek se pouze motory a převodovky dovážejí z Polska a Francie,“ upozorňuje mluvčí TPCA Matěj Matolín. Řada firem také začala v České republice podnikat až poté, co se stala dodavatelem pro auta z Kolína. To je třeba případ havlíčkobrodské Futaby. „Mezi našimi dodavateli jsou i firmy, které už tady působí delší dobu a dodávají také konkurenci,“ dodává ovšem Matolín.

VĚTŠINA DODAVATELŮ JE Z PRAHY

Továrna potřebuje také ostrahu objektu, zajištění úklidu či stravování, zajištění servisu pro výrobní linky a další služby. Právě zde je první příležitost pro regionální firmy. Samotný Kolín má problémy nabídnout některé služby v dostatečné kvalitě a hlavně rozsahu. „Na správu a údržbu naší továrny máme nasmlouvánu řadu firem. Jedná se jak o české podniky, tak o pobočky zahraničních společností. Většina z nich sídlí v Praze,“ popisuje Matolín.

Podle jeho slov je filozofie automobilky taková, že pokud by existovaly dvě srovnatelné nabídky a jedna z nich byla místní, dostane právě ta přednost. „Faktem ale je, že investice TPCA trochu přesahuje možnosti Kolína a místních firem,“ říká mluvčí.

KVŮLI BYTŮM ODCHÁZEJÍ ZAMĚSTNANCI

Vážným problémem, který musí vedení automobilky stále řešit, je nedostatek ubytovacích kapacit pro zaměstnance továrny. „Máme hodně lidí, kteří nejsou přímo z Kolína a potřebují někde bydlet. Kolín zase není tak veliký, aby to dokázal absorbovat,“ pokračuje Matolín.

Podle něj měly být nové byty hotové již před rokem, jejich dokončení ale zpozdily administrativní průtahy a potíže s financováním výstavby. Tyto důvody také bránily tomu, aby zaměstnanci TPCA prožili v nových bytech loňské Vánoce. „Byty byly závazkem města, jsou jeho a naši zaměstnanci v nich budou platit řádný nájem,“ upozorňuje Matolín s tím, že řada zaměstnanců továrny odešla z firmy právě proto, že slíbený byt nedostala.

DÁLNICE TAKÉ POZDĚ

Průtahy zpozdily i spuštění provozu na dálnici D11 v úseku mezi Poděbrady a Hradcem Králové, který měl být hotový rovněž o rok dříve. „Problém to není ani tak pro nás, jako spíše pro obce v okolí,“ tvrdí Matolín. Továrna totiž slíbila například Velkému Oseku, že kamiony nebudou jezdit přes město, kvůli zpoždění dálnice ale nemohla tento slib splnit. „Počítali jsme s tím, že dálnice bude hotova a kamiony budou jezdit po obchvatech Ovčárů a Stříbrné Lhoty,“ pokračuje mluvčí.

Podle jeho slov je ale jednání obcí s TPCA velmi férové a továrna se jim snaží kompenzovat potíže, za které vlastně ani nemůže. Konkrétně ve Velkém Oseku se TPCA podílela na vybudování cyklostezky směrem na Veltruby a Kolín či radarů měřících rychlost projíždějících aut. Jen pro zajímavost - do továrny denně přijíždějí dvě stovky kamionů s díly určenými k montáži nebo pro nové vozy. Kolem 60 procent vyrobených aut ale opouští brány továrny vlakem.

PARTNERSTVÍ PRO KOLÍN

Zásadním vkladem TPCA do spolupráce s celým regionem je projekt Partnerství pro Kolín. Jeho smyslem je pomoci místním obcím s vybranými investicemi. „Každoročně chceme dávat čtyři miliony korun na projekty obcí v okolí. Loni jsme například financovali cyklostezky, podíleli jsme se na výstavbě lávky v Kolíně, dali jsme hasičům na nové auto,“ vypočítává Matolín. Obce mohou žádat o granty, rozdělení finančních prostředků řídí komise se zástupci továrny, místní samosprávy a dalších nestátních institucí.

Továrna ale musela investovat i do infrastruktury, která nebyla připravena na příchod stovek nových zaměstnanců. To se týká třeba zajištění lékařské péče, mateřské školky či dopravy pro zaměstnance továrny.

TAXÍKY RADĚJI Z PARDUBIC

Pro továrnu je někdy problém zajistit v Kolíně služby na potřebné úrovni. Například špatná je prý situace s krátkodobým ubytováním či stravováním, i když se blýská na lepší časy. „Místní podnikatelé nějak nedokázali zachytit šanci, kterou firma představuje. Nebyli na to připraveni,“ myslí si Matolín. Automobilka proto spíše využívá služeb pražských ubytovacích zařízení.

Podle Matolína je TPCA podnikatelskou příležitostí pro všechny. „Nicméně nikdo nebude chodit a rozdávat peníze na všechny strany,“ zdůrazňuje. Situaci dokresluje například zkušenost s kolínskou taxislužbou, kdy je pro TPCA levnější využívat služeb firmy z Pardubic. „Stav se zlepšuje, ale velmi pomalu. Nám to celkem nevadí, když tu služba není, vezmeme si ji jinde. Je to ale velká škoda pro místní firmy,“ míní Matolín.

DLUHY, DLUHY, DLUHY

Výstavba továrny TPCA a hlavně sliby, dané při lákání investora do středních Čech zejména ze strany státu, se výrazně podepsaly na hospodaření Kolína. Ten je nyní zřejmě nejzadluženějším středočeským městem. Kolín si vzal půjčku dohromady přes miliardu korun na výstavbu bytů pro zaměstnance TPCA. Dalších dohromady 390 milionů korun potřeboval na dokončení rekonstrukce čistírny odpadních vod, stavbu kanalizace a modernizaci další infrastruktury.

Úvěry jsou ale většinou dlouhodobé a Kolín je postupně splácí. Půjčky na stavbu průmyslové zóny hradí z výnosů prodeje pozemků, půjčku na byty z vybraného nájemného. Úvěr na infrastrukturu pokryje výnosem z prodeje dalšího majetku. „Zatím to neomezuje ani mandatorní výdaje, ani plánované další investice,“ říká nový starosta města Jiří Buřič.

VYŠŠÍ PŘÍJMY Z DANÍ

Na druhou stranu se Kolínští mohou těšit na daňové příjmy za nové obyvatele svého města. Kolínu se loni podařilo udržet hranici 30 tisíc obyvatel. Na rozdíl od předloňského roku, kdy radnice každému člověku nově přihlášenému k trvalému pobytu ve městě vyplatila tisícikorunovou odměnu, loni nic takového nebylo.

„Uvítali bychom ale, kdyby občané, kteří se budou stěhovat do nových bytů v lokalitě U vodárny, se při uzavírání nájemní smlouvy přihlásili k trvalému bydlení v Kolíně,“ podotýká starosta. Překročení třicetitisícové hranice přineslo do městského rozpočtu přibližně 15 milionů korun. O kolik budou daňové výnosy vyšší tento rok, starosta zatím říct nedokáže.

I PODNIKATELÉ VIDÍ REZERVY Místní podnikatelé se domnívají, že továrna jednoznačně splnila účel týkající se rozvoje podnikatelských aktivit. „Stavba této investice udělala z nevýznamného okresního města vyhledávané investiční místo pro všechny oblasti podnikání. To se projevilo nebývalým rozvojem, výstavbou bytů i nových výrobních závodů, rozvojem služeb,“ míní předseda Okresní hospodářské komory Kolín Vít Kosina.

Podle jeho slov není přímá účast kolínských firem na činnosti továrny zatím taková, jakou by si sami podnikatelé přáli. Nicméně s postupem času prý dojde k dalšímu přemísťování výroby dílů blíže ke Kolínu. „Už dnes vznikají další provozy na výrobu přímo napojené a tím se zainteresovanost regionu postupně zvyšuje,“ říká Kosina. Budou-li zde schopní dodavatelé, nepochybně se dříve či později do výroby zapojí.

BĚH NA DELŠÍ TRAŤ

Kosina také připouští, že se místní podnikatelé zatím nepřizpůsobili novým podmínkám tak rychle, jak by možná bylo žádoucí. Ale na druhou stranu obří investice notně zahýbala stojatými vodami ve městě. Její přínos je podle jeho slov třeba vidět ve dvou etapách. První byla samotná výstavba, kdy zde byly během dvou let proinvestovány desítky miliard korun, kdy probíhala horečná stavební činnost a startovaly procesy, související s rozběhem výroby. „Zde nemohly být reakce místních podnikatelů jiné než improvizace, protože město velikosti Kolína zkrátka nemůže být na něco podobného systematicky připraveno,“ míní Kosina.

Nyní prý nastává druhá, dlouhodobá fáze. V ní má dojít k zefektivnění výroby, hledání nejvhodnějších dodavatelů či optimalizaci systému služeb. V této etapě najdou nepochybně uplatnění další dodavatelé. „Podmínkou je, aby byli schopni se prosadit v tvrdé mezinárodní konkurenci. To už záleží jen na nich,“ pokračuje Kosina.

Další pole možností se prý otvírá v segmentu služeb. TPCA a další na ni napojené provozy společně vytvořily několik tisíc nových kvalitních pracovních příležitostí, čímž přivedly do města i nové obyvatele. Ti budou někde bydlet, jíst, bavit se. „Neumím si představit lákavější příležitost pro ty, kteří v těchto oblastech podnikají,“ dodává šéf hospodářské komory.

DRUHÁ MLADÁ BOLESLAV?

Ambicí místní samosprávy i podnikatelů je udělat z Kolína stejně prosperující město, jakým je dnes díky automobilce Mladá Boleslav. „Věřím, že celkový efekt přítomnosti automobilky v Kolíně je a bude pozitivní stejně, jako je dnes třeba přítomnost Škodovky v Mladé Boleslavi,“ říká Kosina.

Na druhou stranu ale varuje i před negativními jevy růstu počtu obyvatel Kolína. S novými pracovníky přichází do města zvýšená kriminalita, tedy problém, který byl dříve v Kolíně pouze okrajový. Negativně novou továrnu budou jistě vidět i výrobci, kteří dříve profitovali na vysoké nezaměstnanosti u strojírenských profesí.