Zaměstnanost ing.
Zákon o centrálním úřadu práce doputoval po hladkém schválení koaličními poslanci do Senátu. Tam na něj ale budou čekat komplikace. Senát s převahou jednoho hlasu ovládají sociální demokraté, a když se k nim přidají dva rudí senátoři, mohou prosadit cokoliv. Právě levicoví politici proti centralizaci 77 samostatných úřadů práce do jedné organizace protestovali nejvíce. „V situaci, kdy by vláda měla řešit vysokou nezaměstnanost, se zabývá organizační změnou, která systém rozhodí. Bude trvat měsíce, než se zase urovná,“ říká místopředseda senátu Zdeněk Škromach (ČSSD). Senátoři se zatím nerozhodli, jakou formu protestu vůči zákonu zvolí. Když jej jednoduše neschválí a vrátí do sněmovny, koaliční poslanci je svými 118 hlasy přehlasují. „Proto uvažujeme o předložení pozměňovacího návrhu, aby alespoň krajské pobočky jednotného úřadu práce získaly samostatnost a právní subjektivitu. Doufáme, že i mezi vládními poslanci by se mohli najít lidé, které bychom přesvědčili, aby pro tento návrh hlasovali,“ vysvětluje Škromach.
Obecní registrovny
Zákon o jednotném úřadu práce předložila do dolní komory skupina koaličních poslanců na popud ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Dosavadních 77 samostatných úřadů působících v bývalých okresních městech nelze dle jeho mínění uřídit, a proto je chce sjednotit do jedné organizace s centrálou v Praze. „Díky tomu se zjednoduší správa agendy, a navíc nastavíme vyšší laťku služeb,“ zdůraznil tehdy ministr. Ředitele centrály, jež by měla zaměstnávat na šedesát lidí, by jmenoval ministr stejně jako čtrnáct šéfů krajských poboček, které se mají stát základní jednotkou nové instituce. Tyto pobočky by měly svá kontaktní místa v takzvaných trojkových obcích, jichž je 226. Okresní úřady v dnešní podobě by zanikly. Proti návrhu se okamžitě zvedla kritika nejen od levicových politiků. Nesouhlasili ani dosavadní šéfové pracovních úřadů, odbory a zaměstnavatelé. Mezi ministerstvo práce a sociálních věcí a jednotlivé úřady práce se tím vloží podle nich jen další mezičlánek, kterým se omezí jejich akceschopnost. Kritizovali rovněž uspěchanost nápadu bez jakékoliv hlubší analýzy, co změny přinesou. Obávají se, že vymizí práce s nezaměstnanými v mikroregionech. Strategie se bude formulovat na krajích, v obcích půjde hlavně o registrovny lidí bez práce. „Aby byla aktivní politika zaměstnanosti cílená a účinná, musí mířit přímo k uchazečům. Musí se tedy uskutečňovat nejen celostátně, ale hlavně místně,“ zdůrazňuje jeden z ředitelů úřadů práce, který si v obavě ze ztráty zaměstnání nepřál být jmenován.
Úspory s otazníkem
Ministr Drábek tvrdí, že soustředěním úřadů do jedné instituce by se ušetřilo na provozních nákladech díky centralizaci obslužných činností, jako jsou nákupy energií či materiálů, IT oblast a personalistika. Hned v prvním roce činnosti má sjednocení vynést 175 milionů korun. S tím ovšem kritikové nesouhlasí a poukazují například na budoucí náklady spojené se sjednocením softwaru. Některé činnosti nové instituce by přitom na sebe měly převzít další orgány veřejné správy či soukromé firmy. Poslanci ve druhém čtení prosadili do normy nový paragraf, který umožňuje, aby si nezaměstnaní mohli některé agendy spojené s registrací na úřadech vyřizovat na pověřených kontaktních místech veřejné správy (EURO 51–52/2010). Tuto službu jim ovšem budou pracáky hradit. Pověřeným kontaktním místem by se ale mohla stát jakákoliv soukromá zprostředkovatelna práce. Někteří oponenti tak dokonce mluví o privatizaci veřejných služeb.Vzhledem k tomu, že aktivní politika zaměstnanosti se téměř výlučně hradí z evropských fondů, nebude jistě nouze o zájemce, kteří by chtěli tuto službu provozovat.
