Tisíce Brazilců se rodí s malou hlavou a špatně vyvinutým mozkem. Na vině jsou ugandský virus, komár a marnivá pýcha
Jako by toho Brazilci neměli za poslední dva roky dost. Nezájem o ropu a suroviny srazil jejich ekonomiku na kolena. Národní fotbalový tým dostal na domácím mistrovství světa ponižujících sedm gólů od Německa, a ještě ke všemu se loni nová generace začala rodit s malými hlavami a nefunkčními mozky. Mnohem tísnivěji než uvedené rány osudu však působí fakt, že na všech nesou Brazilci sami svůj podíl viny – včetně posledně jmenované vlny mikrocefalie.
Cynikové řeknou, že nestandardně malá hlava představuje pro Brazilce svého druhu evoluční výhodu, protože mozku stejně mnoho nepobrali. To v narážce na velké množství fotbalistů, které ona dvousetmilionová země produkuje, zatímco laureáta Nobelovy ceny nemá žádného (na rozdíl od, řekněme, padesátitisícových Faerských ostrovů). Ale cynické žerty musejí stranou, protože čísla o brazilské mikrocefalii – čtyři tisíce postižených dětí – jsou hrozivá. Kdyby se trend posledního roku opakoval (v roce 2015 zaregistrovali Brazilci dvacetinásobek případů ve srovnání s lety předcházejícími, viz graf), bude uvedenou mozkovou poruchou trpět každý druhý tamní novorozenec. Takový extrémní vývoj však ani není zapotřebí – situace v Brazílii je kritická i bez něho.
Ugandská nemoc
Tisíce řečených tragédií má na svědomí virus zika, pocházející ze stejnojmenného ugandského pralesa na pobřeží Viktoriina jezera (zika znamená v tamním jazyce luganda „přerostlý“). Z nějakého důvodu je tento prales ideálním rodištěm lecjakých nepěkných virů, jež způsobují horečku dengue, žlutou horečku a horečku chikungunya; všechny jsou s virem zika blízce příbuzné. Zároveň je Zika nejlepším místem pro komáry (existuje tam dokonce insektárium a speciální věž zkoumající vertikální rozložení výskytu všech možných komárů).
Právě komáří druh Aedes aegypti, jenž se specializuje na lidskou krev, ziku přenáší.
A protože proti viru samotnému neexistuje vakcína ani lék, je to právě komár-přenašeč, na něhož se soustředí pozornost brazilských úřadů.
Vypadá to tak, jak byste ve třetím světě čekali. Prezidentka Dilma Rousseffová (která má jinak svých starostí dost; například se musí snažit, aby přežila vyšetřování korupčního skandálu a zůstala v úřadu a vůbec na svobodě) nařídila armádě, aby rozdala čtyřem stům tisícům těhotných žen na sociálních dávkách repelenty proti komárům. Ministr zdravotnictví Marcelo Castro upřesnil, že 220 tisíc vojáků bude „v bitvě s komárem chodit ode dveří ke dveřím“, aniž by specifikoval, jak přesně budou zásahy ozbrojených složek proti hmyzu vypadat.
Ani nasazení armády, obvyklý jihoamerický způsob řešení problémů, však nezaručuje úspěch. „Ten komár tady je už třicet let a my s ním zle prohráváme,“ citovaly Castra minulé úterý všechny brazilské noviny (například Folha de Sao Paulo). Ministr si tím vysloužil ostrou kritiku, v neposlední řadě od Světové zdravotnické organizace (WHO). Její mluvčí Christian Lindmeier se nechal slyšet, že „toto je fatalistický přístup, který by znamenal, že můžeme veškeré svoje postupy zabalit a vyhlásit válku za prohranou“.
Kdo by nevěděl, co znamená výraz „všechny postupy“, jistě ocení informaci, že dosud jediným počinem WHO ve věci brazilské mikrocefalie bylo zpochybnění souvislosti jejího výskytu s nákazou virem zika. (Jinak WHO vydala minulý týden klíčové prohlášení, jímž vyzývá všechny vlády světa, aby nadále nedávaly žádným onemocněním pojmenování odvozená od názvů zvířat, jako tomu bylo v případě nemoci šílených krav nebo prasečí chřipky. Malá hlava a nefunkční mozek možná ve WHO nepůsobí nijak zvláštně.)
Celibát to vyřeší
Jinde v Latinské Americe, po níž se virus vesele šíří, není situace o nic lepší. V Salvadoru, na Jamajce, v Dominikánské republice a některých dalších zemích doporučily tamní vlády ženám, aby se po dobu osmi až čtyřiadvaceti měsíců zdržely těhotenství. Míru realismu takového doporučení – při veškerém tamním rumu a sambě – posoudí laskavý čtenář sám. Nejdále je v tomto směru Salvador, jenž de facto doporučuje celé populaci dvouletý celibát: k antikoncepci tam má příreport stup sotva 30 procent žen a potraty jsou zakázány bez výjimek. Vláda nicméně chce, aby do roku 2018 ženy nebyly těhotné. Co to udělá za pár let se školstvím a později s důchodovým systémem, suď bůh.
Vyspělý svět se hodlá nájezdu afrického komára (jehož v Severní Americe doplňuje asijský kolega Aedes albopictus, jinak známý jako komár tygří, tedy nechutně veliký) i s jeho ugandskou virovou náloží bránit sofistikovaněji. Britská biotechnologická firma Oxitec – vznikla při Oxfordské univerzitě, dnes je pobočkou americké společnosti Intrexon – přišla na způsob genetické modifikace komářích samců, jež zaručuje, že jejich potomci zdechnou dříve, než se stihnou sami rozmnožit. Firma počítá s tím, že modifikované komáry vypustí ve velkém mezi přirozenou populaci; během testů na Kajmanských ostrovech i jinde v Karibiku tato metoda údajně dokázala vyhubit komáry z devadesáti procent, píše agentura Reuters.
Firmy v USA zase začaly vyvíjet vakcíny proti viru zika. Ve srovnání s virem ebola, jejž právě vakcína pomohla zlikvidovat, však má zika tu výhodu, že se jí dosud nikdo nevěnoval. Na vakcíně proti ebole již v době loňské africké epidemie firmy několik let pracovaly. Výsledky tedy lze očekávat v horizontu let – z jihoamerického pohledu zoufale pozdě.
Pozvánka na karneval
Načasování Brazilcům nepřeje ani jinak. Čeká je období dešťů, kdy se komárům daří nadstandardně dobře, a zároveň karnevalová sezona, mimořádně příhodná k otěhotnění všeho, co se hýbe. V létě je navíc čekají olympijské hry – a vláda se už teď obává, že strach ze ziky bude mít negativní dopad na návštěvnost.
Pikantní přitom je, že ještě v roce 2013 nebyla zika na západní polokouli nikde nalezena.
Podle všeho virus do Brazílie přivezli návštěvníci fotbalového mistrovství světa v roce 2014. Zemi, která organizačně na šampionát sotva stačila a prodělala na něm 11 miliard dolarů, následný zdravotní problém zastihl naprosto nepřipravenou.
V tom lze vystopovat společný rys všech tří brazilských pohrom z úvodu textu. Spoleh na neustále rostoucí cenu ropy a dalších komodit nevyšel; jen se zeptejte exmiliardáře Eika Batisty. Absurdně vysoká důvěra fotbalového týmu ve vlastní nadřazenost nad zbytkem světa skončila potupnou sedmičkou.
Furiantsky objednané pořadatelství fotbalového mistrovství a olympijských her – dvou největších marketingových podniků planety – během dvou let přineslo již v poločase více starostí, než je země schopna unést.
Zemi, která na fotbalový šampionát organizačně sotva stačila a prodělala na něm 11 miliard dolarů, následný zdravotní problém zastihl naprosto nepřipravenou. Šíření viru zika Virus zika byl poprvé zaznamenán ve 40. letech minulého století v Africe. Amerika jej neznala až do minulého roku, kdy byly první případy výskytu hlášeny ze severovýchodní Brazílie. Od té doby se virus rychle šíří do celé Latinské Ameriky.
Počet cestujících z Brazílie Kde lze očekávat častý výskyt viru zika (případně mikrocefalie). Počet cestujících za období září 2014 – srpen 2015.
USA 2,76 milionu
Argentina 1,31 milionu
Chile 614 tisíc
Itálie 419 tisíc
Portugalsko 411 tisíc
Francie 404 tisíc
Čína 84 tisíc
Angola 82 tisíc
3 až 12 dnů trvá inkubační doba.
1,5 milionu je nakažených virem zika v Brazílii (2015).
Uganda Poprvé nákaza zaznamenána u makaků v pralese Zika v roce 1947
Brazílie První potvrzený případ v květnu 2015
Zdroje: St Michael‘s Hospital (Toronto), The Economist, WHO
Mikrocefalie a Brazilci Vrozená porucha, při níž dochází ke zmenšení objemu lebky a často i k nedostatečnému vývinu mozku
hlava zdravého novorozence
hlava postiženého novorozence
Dvacetinásobek Do roku 2014 se v Brazílii počet novorozenců postižených mikrocefalií pohyboval kolem dvou stovek. Loni vyskočil na tři a půl tisíce (a za první tři týdny letošního ledna jich přibyly další téměř čtyři stovky) z celkového počtu zhruba tří milionů narozených dětí.
Zdroje: brazilské ministerstvo zdravotnictví, vox.com
O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz
