Co včera vypadalo jako působivý remake italského seriálu Chobotnice, to dnes bohužel začíná připomínat spíše jeden z těch divočejších scénářů československých Bakalářů. Místo dechberoucího komplotu mafiánů od Úřadu vlády přes ministerstva, pražský magistrát až do polostátních firem nyní vidíme jednotlivé více či méně korupční epizody, které spojil až jednotný zásah policistů.
Jestliže včera byl premiér Petr Nečas zcela mrtvou personou, dnes ve sněmovně ukázal, že z mělkého hrobu se ještě pokusí vyškrábat. To se mu však pravděpodobně nakonec nepodaří, ještě několik týdnů ale asi budeme muset sledovat Nečasův boj s větrnými mlýny. Snad zbývající čas odcházející Nečas využije co nejlépe: pokusí se očistit svůj úřad od obviněných a vybojovat si zpět alespoň kousek své ztracené cti.
Nepochopitelný timing policie
Nejen Nečas má ale máslo na hlavě. Pokud se během vyšetřování nepotvrdí historky o tom, že skutečnou premiérkou České republiky je Jana Nagyová, která je schopna kromě vedení premiérské loutky ještě korupčnit v nejrůznějších rezortech, na pražském magistrátu a v několika firmách, pak včerejšek nebude úplně dobře zapsán v policejní historii. Policie musela tušit, jak bude působit sehrané zatýkání v mnoha důležitých úřadech najednou. Politicky nepochopitelné bylo mnohahodinové mlčení premiéra, ale ještě neprofesionálnější bylo především mlžení policie, které živilo dohady o pádu celé jedné politické elity. Dosud zatím policie nedodala žádný argument, proč nemohla alespoň veřejnosti sdělit, že zatýká v několika různých kauzách s různými motivy.
Měl by premiér Nečas rezignovat kvůli obviněním jeho nejbližších spolupracovníků?
Vzhledem k tomu, že vlna dohadů mění směr doslova ze dne na den, o některých aspektech zatýkání není možné říct nic hodnověrného: například není vůbec jasné, co vydá pražský magistrát.
Více však tušíme o Úřadu vlády. Vzhledem ke známému faktu, že introvertní solitér Petr Nečas si nikdy v politice nenašel žádné opravdu stoprocentní spojence, jediný opravdu bolestný zásah mohl pocítit přes svoji letitou pravou ruku Janu Nagyovou. Což se nyní přesně stalo. Pokud opravdu Nagyová zneužila státní a dokonce zpravodajský aparát k soukromým cílům, tak pak… Ech, jak to říct: Taky jste si mysleli, že něco takto nízkého je zrovna u prkenného konzervativce Nečase dost nepravděpodobné? Ale na výsledku to nic nemění: musí nést zodpovědnost za svého podřízeného, cesta vede ze Strakovy akademie jen ven.
"Trafikařit" se musí umět
Sice ne tak bulvární, ale mnohem důležitější je druhé pravděpodobné obvinění. A to že Nečas zkorumpoval své odbojné poslance trafikami v polostátních firmách. Kdo v životě neslyšel o české politice, může volat po spravedlivém trestu. Kdo však už nějakou dobu pozoruje český politický rybník, musí si říct: on opravdu korumpoval trafikami až Nečas? Tluchoř, Fuksa, Šnajdr přece nebyli prvními trafikanty. Kdyby se mělo hlasovat o největší trafice, pak by jistě mohl směle kandidovat třeba Jaroslav Tvrdík, který po ministrování obrany doletěl až do funkce šéfa ČSA. Kdyby se mělo hlasovat o nejdrzejší trafice, pak těžko hledat lepšího kandidáta než Petra Kotta, který to od alkoholového opojení ve sněmovně dopracoval až do VZP. A kategorií by jistě mohlo být mnohem více. Fuksa v Českém Aeroholdingu přitom jistě není není tou nejhonosnější trafikou, kterou mohl dostat, zvláště když si prý během své rebelie myslil rovnou na šéfování Nejvyššího kontrolního úřadu.
Největší politický skandál v historii samostatného Česka sledujte online na E15.cz
Nečasův pokus ve sněmovně připomenout opozičním poslancům jejich vlastní politické uplácení však neobstojí. Nikdo z předchozích premiérů nebyl pravděpodobně tak hloupý – ano, ani takový Stanislav Gross –, aby si kupčení s posty dohadoval esemeskami. Veřejnost i média si vždy až dosud mylně myslely, že kořistnický přístup k lukrativním postům se děje osobně někde v koutku sněmovny na sklenkou dotovaného alkoholu. Rozhodně ne esemeskami od premiérových úředníků. Pro Nečase to opět znamená jediné: pokusit se ve zbývajícím čase hodnověrně vysvětlit to, co se nyní zdá nevysvětlitelné. A pak středem odejít.
Podivně napsaný díl Bakalářů z české politiky tak zatím vrší jeden motiv přes druhý, ale naštěstí alespoň směřuje k jednomu srozumitelnému konci. Předem jasný poražený sice chvílemi vzbuzuje i soucit, ale to nijak nemůže zvrátit ve finále jeho odchod ze scény. Jediným zajímavým momentem tak zůstává, nakolik jeho loučení s diváky této tragikomedie bude důstojné.
K aféře dále čtěte:
E15.cz EXKLUZIVNĚ: policejní dokument o důvodech obvinění Jany Nagyové
Policie: Zabavili jsme 150 milionů korun a desítky kilogramů zlata
Klaus: Je to „přestřelený tyátr“
Akcie ČEZ a Telefóniky: první oběti české politické virózy?
Experti: Jestli zpravodajství konalo na popud Nagyové, je to vážné
Policisté si na pražské radnici vyžádali řadu smluv. Zejména ty s Janouškem
