Sice právě skončily volby do Poslanecké sněmovny roku 2013, ale vraťme se na chvíli k senátním volbám minulého roku. Tehdy mimo jiné započala překvapivá politická kariéra podnikatele Tomia Okamury, s 66 procenty hlasů obyvatel Zlína se stal senátorem a začal budovat své populistické hnutí.
Ale jak tehdy v senátních volbách dopadl nynější faktický vítěz voleb Andrej Babiš se svým podnikatelským hnutím ANO? Nejprve si stěžoval, že za něj nechce ani nikdo kandidovat. Pak podpořil svými penězi alespoň sedm kandidátů. Všichni však vyhořeli, nejlépe dopadla kandidátka s osmi procenty podpory.
A nyní? Z nulové podpory se Babiš vytáhl na 18,6 procenta hlasů a je kingmakerem v nové naprosto nepřehledné Sněmovně. A těch překvapení je tyto volby mnohem více. Jestli někdy bylo možné vyhlásit konec starých časů, rozuměj polistopadovou éru ovládanou ODS a ČSSD, tak je to nejspíše právě nyní.
Tečka za érou ODS a ČSSD
ČSSD sice vyhrála, ale je to prohra jak Brno. Padá mýtus, že v roce 2010 za nízkým volebním ziskem stála nepopularita tehdejšího lídra Jířího Paroubka. Nemastný neslaný Bohuslav Sobotka nikomu příliš nevadí a strana předurčená katastrofálním výkonem vládní pravice k vítězství tak tak obhájila alespoň 20 procent přízně.
Poražený vítěz? (foto Tomáš Novák, Euro)
Druhá z vedoucích stran posledních 20 let ODS se stává marginální stranou, ve které se ani úřadující předseda partaje nedokáže dostat do parlamentu. Součet pro obě síly je pouhých 28 procent hlasů, což je nic proti 67 procentům přízně, které v součtu obě velké strany dosáhly ještě v roce 2006. ČSSD je od nynějška pouze první mezi většími, ODS pak první mezi menšími.
Dokonale zahraný Babišův protestsong
Naprostá vichřice na politické scéně je Babišovo ANO. Z protestních stran nejlépe v minulosti dopadli komunisté v roce 2002. Po létech opoziční smlouvy takto protestovalo 18 procent voličů. Nikdy předtím Sládkovými republikány počínaje a Věcmi veřejnými konče nikdo nezopakoval takový zisk. Až nyní Babiš.
Jsem utahanej, ale dlouho ještě spát nepůjdem. Hrozně děkuju všem voličům. Je to váš úspěch.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) October 26, 2013
Situace je ale nyní ještě zapeklitější, než v případě komunistů v roce 2002. Tehdy zde byl jasný lídr pravice a lídr levice. Nyní však máme churavějícího levicového vítěze jen o dvě procenta před ANO a rozdrobenou pravici. Babiš si tak může na stříbrném podnose vybrat, jakou roli svému nevyprofilovanému spolku vtiskne. Bude chtít být lídrem pravice? Nebo snad zleva zničit i ČSSD a příště volby už vyhrát?
Babiš se navíc také neocitne v roli ostrakizovaného či jen na milost braného lídra nové populistické formace. Do karet mu hraje nejen roztříštěnost nové Sněmovny. Ale i to, že proti dalším protestním stranám, tedy posíleným komunistům a Úsvitu Tomia Okamury, se Babiš zdá pořád ještě jako přijatelný partner k vládnutí.
Malá lidovecká útěcha
Jediným potěšujícím zábleskem je tak návrat lidovců do Sněmovny. Tak nějak se to má být: tradiční politická síla se vyčerpá, vypadne ze Sněmovny, celkem úspěšně se opět vypracuje jak po stránce lidské, tak programové a vrátí se zpět do poslaneckých lavic. Zisk lidovců není nijak omamný. V minulosti to byla strana až s 8procentní podporou. Ale při úpadku tradičních demokratických stran je to vlastně malý zázrak a velké vítězství, že lidovci nejen proklouzli zpět do Sněmovny, ale navíc i celkem s přehledem.
A vlastně ještě jeden potěšující moment volby nabídly. Pouhé 1,5 procento hlasů pro SPOZ. Zjevně i voliči Miloše Zemana v prezidentské volbě pochopili, že takto se stavět strana nedá. Zatímco ještě v roce 2010 Zemanova strana dostala přes 4 procenta hlasů, dnes nemá nic. A to získala post prezidenta, jeho okatou podporu a zadním vchodem se dostala i na ministerstva. Všechno nazmar.
Menšinová vláda ČSSD a KDU. Na rok
Jak jsou volby roku 2013 zajímavé svými jasnými přelomovými momenty v dosavadním chování voličů, tak jsou naprosto nejasné ohledně budoucnosti. Levicová vláda ČSSD pouze s podporou KSČM je již jen naivním přáním ze včerejška. Na řadě jsou už jen sňatky z rozumu či spíše rovnou ze zoufalství. Nejméně špatnou možností se zdá vláda ČSSD a lidovců, která si svůj vznik zajistí u ANO a pak bude ad hoc hledat podporu pro jednotlivé zákony. Příliš stabilně to rozhodně nevypadá, ale ten rok, dva do pravděpodobných předčasných voleb se to snad dá nějak vydržet.
Volby 2013 na E15.cz:
Výsledky přehledně: kdo získal a kdo ztratil
Nevýhra Sobotky, vítězství Babiše, debakl zemanovců. Jasná koalice se nenabízí
Vladimíra Dvořáková: Voliči dostali strach, že hlasem pro ČSSD podpoří prezidenta
Zemanovci se bojí „grilování“ u prezidenta. Budou padat hlavy
