Pokud jsme ministerstvu financí za loňský rozpočtový přebytek nepostavili pomníček, nebylo to kvůli nepřejícnosti. Výsledek byl totiž natolik ovlivněn souhrou několika významných neopakovatelných faktorů, které se nacházejí mimo kontrolu správců veřejných financí v Letenské ulici, že je nešlo nezmínit. Proč dávat vavříny za to, že oproti schválenému rozpočtu přišlo loni na transferech z EU 159 miliard korun, tedy o 64 miliard víc, než se předpokládalo?
V ekonomice, jejíž HDP byl necelých 4,7 bilionu korun, je to opravdu velké číslo - na transferech z EU a „finančních mechanismů“ přiteklo do rozpočtu o osm a půl miliardy korun víc, než kolik představoval skutečný výnos ze spotřebních daní, a o sedmačtyřicet miliard víc, než kolik se vybralo na dani z příjmů právnických osob.
Přitom zlatý déšť z Bruselu zapříčinil fakt, že rok předtím Česko vyčerpávalo na poslední chvíli prostředky ze strukturálních fondů, což samo o sobě není na metál. Jsou země, třeba v Pobaltí, kde se čerpá podstatně rovnoměrněji - a předpokládejme, že podle toho to také vypadá. Český rozpočet je každopádně propojen s rozpočtem Unie pupeční šňůrou, díky čistým transferům ovšem hlavně na příjmové straně. Čistý transfer je přebytek přijatých finančních zdrojů nad odvedenými a v posledních pěti letech se v průměru pohyboval kolem jednoho a půl procenta českého HDP, v rekordním roce 2015 to ale bylo přes tři procenta.
Čisticí rituál
Tak jako vítr foukal do plachet, teď pomalý náběh projektů financovaných ze strukturálních fondů EU působí přesně opačným směrem a ministerstvo musí začínat své zprávy o rozpočtovém hospodaření „čisticím rituálem“.
Loni totiž 2. května jelo na vlně rozpočtového triumfalismu a hrdě zahlásilo: „Státní rozpočet na konci dubna zůstává v rekordním přebytku. Významný je především vzestup celostátních daňových příjmů o 9,2 procenta, dokumentující efektivnější výběr daní i pokračující ekonomický růst. Vykázané saldo tak představuje nejlepší výsledek hospodaření státního rozpočtu za leden až duben od roku 1993.“
O rozpočtu dále čtěte:
Přebytek rozpočtu meziročně klesl téměř pětinásobně na 6,3 miliardy
Přebytek rozpočtu v březnu stoupl o miliardu. Meziročně však výrazně poklesl
Výdaje rozpočtu a fondů navrhuje ministstervo na příští rok na 1,4 bilionu
Hned v prvním odstavci té zatím poslední zprávy, vydané na den přesně, pouze o rok později, již ministerstvo financí poukazuje na potřebu odfiltrovat vliv finančních vztahů s Bruselem, aby bylo možné úroveň hospodaření státu konzistentně v čase porovnávat.
„Stát v dubnu hospodařil s přebytkem 6,3 miliardy korun. Meziročně nižší přebytek (v dubnu 2016 dosáhl přebytek rekordních 30,5 miliardy korun) výrazně ovlivnily prostředky přijaté z EU a finančních mechanismů (FM), které byly za první čtyři měsíce roku 2017 nižší o 51,4 miliardy korun. Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv zejména to, že především v první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech,“ píše se v dokumentu.
Posel dobrých zpráv
Nic proti tomu, autor těchto řádků s tímhle konzervativním přístupem naprosto souhlasí, škoda jenom, že stejný postoj ministerstvo nedrželo touhle dobou před rokem. Ministerstvo financí je i nadále poslem dobrých zpráv: „Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo se schodkem ve výši 7,8 miliardy korun (ve stejném období roku 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 23,7 miliardy korun).“
Přebytek se nám sice po čisticí proceduře proměnil ve schodek, nicméně ten loňský rekordní přebytek byl vlastně schodek mnohem horší. Ještě že tak.
Přečtěte si další komentáře Miroslava Zámečníka:
