Kdesi v nějakém pařížském bistru teď nejspíš sedí čerstvý důchodce, mírně podsaditý šedesátník. Upíjí calvados a v duchu vrtí hlavou, co že mu to osud provedl. Aby ne.
François Hollande vešel do dějin jako nejneoblíbenější prezident francouzské páté republiky. Jestli si tu pověst zaslouží, či nikoli, o tom se rozumní lidé mohou přít. Bez diskuse však je, že se Francouzi naučili jeho úspěšnost poměřovat měrou nezaměstnanosti. Ta se dlouhodobě pohybuje kolem deseti procent; mezi mladými Francouzi umí být i trojnásobná.
To nebyla nijak záviděníhodná pozice, a Hollande si za to trochu může sám. Když před pěti lety střídal v Elysejském paláci Nicolase Sarkozyho, byla nezaměstnanost těsně pod deseti procenty, ale stoupala. Krátce po jeho nástupu k moci se přehoupla do dvouciferných hodnot. Prezident sám za to nijak nemohl, ale co naděláte – jste-li jednou v čele státu, padají takové věci na vaši hlavu.
Drahé gesto
Hollande tehdy řekl, aniž ho k tomu kdo tlačil, že nezaměstnanost dostane zase zpátky pod deset procent do konce roku 2013. Když se to nepovedlo (ačkoli zaměstnaných Francouzů plus minus pořád přibývalo), zařekl se, že pokud bude v době prezidentských primárek nezaměstnanost přes deset procent, nebude vůbec kandidovat. To není ve Francii zvykem - za páté republiky se ještě nestalo, že se by prezident po odsloužení jednoho období neucházel o další.
Připomeňte si prezidentské volby ve Francii
Když pak na to skutečně došlo, Hollande se zachoval jako čestný muž a o druhé volební období neusiloval. Také v tom gestu zřejmě byl kus realismu - třeba v prosinci roku 2015 klesla jeho obliba na stěží představitelná čtyři procenta. A když je vaše podpora mezi voliči nižší než míra nezaměstnanosti, tušíte, že moc šancí mít nebudete.
Pak už jen sledoval, jak si jeho socialisté vybírají za prezidentského kandidáta člověka, který neměl sebemenší naději na volební úspěch - Benoît Hamon občas působil dojmem, že si v pozici šestého kola u vozu libuje. Naopak Hollandův vlastní ministr a protégé Emmanuel Macron z vlády utekl, aby nakonec přesvědčivě porazil všechny soupeře nalevo i napravo.
Zlomyslné číslo
Minulou neděli se Macron nastěhoval do Elysejského paláce, z něhož Hollande jednou provždy odešel. A o čtyři dny později, jako by to Hollandovi někdo udělal naschvál, klesla nezaměstnanost na 9,6 procenta. Pod magickou desítku se dostala po téměř celých pěti letech.
Ještě jeden calvados, garçon.
Dále čtěte: