Západní civilizaci ohrožují lidé, kteří se moc nevyznají.
Opravdový přínos Obamovy osmiletky dokážeme ocenit až v budoucnu, napadlo mě při sledování nedávného projevu dosluhujícího amerického prezidenta na Rutgersově univerzitě v New Jersey. Byla to jedna z jeho nejpovedenějších řečí.
„V životě ani v politice neznalost není ctností. Není cool nevědět, o čem mluvíte. Nevědomost neznamená být sám sebou, pojmenovávat věci takové, jaké jsou, nebo zpochybňovat politickou korektnost. Prostě jen nevíte, o čem mluvíte,“ řekl Obama letošním absolventům univerzity. V první řadě napadal prázdnotu a manipulaci republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Ale nevědomost, ze které se dělá ctnost, najdeme i u kořenů řady současných evropských problémů.
Evropské nevědomosti
Je to nevědomost o hrozbě, kterou může představovat vystoupení Británie z Evropské unie nejen pro ni samotnou, ale pro celý kontinent. Je to nevědomost o hrozbě, kterou představují výsledky nedávných voleb na Slovensku či v Polsku, kde značný počet hlasů získali pravicoví populisté a v případě banskobystrického neonacisty Kotleby i pravicoví extremisté.
Je to nevědomost o hrozbě, která rozhodně nepřichází jen z často kritizovaného Visegrádu. Bylo to znát minulý týden při volbě rakouského prezidenta, když polovinu hlasů získal člen buršáckého spolku Marko-Germania, který žádá obnovu Velkoněmecké říše. Není bez zajímavosti, že rakouského ultrapravičáka Hofera volili především méně vzdělaní voliči z venkova a hlavně muži.
Je to nevědomost o hrozbě, kterou přinesou výsledky nadcházejících nizozemských a francouzských voleb. V Nizozemsku vládne průzkumům nekorunovaný král evropských xenofobů Geert Wilders a ve Francii útočí na prezidentský trůn Marine Le Penová poháněná penězi ruského establishmentu. Co nejrychlejší rozklad (a nejlépe rozpad) Evropské unie je totiž přímo v osobním zájmu Vladimira Putina. Wilders a Le Penová jeho přání rádi splní. Bylo by naivní předpokládat, že ruská strana nefinancuje podobné aktivity i v Česku, pokud se k tomu otevřeně hlásí ve Francii. Jenže tyto podrobnosti málokdo z voličů podobných stran zná. Žije v nevědomosti, a ještě je na to hrdý.
Nenávist k neznámému
Podobně jako muž mezi 35 a 50 lety, středoškolského vzdělání technického nebo ekonomického směru. Ten je totiž nejčastějším producentem nenávistných komentářů neboli „haterem“ na téma islám či migrace v českém online prostoru a na sociálních sítích, jak zjistila organizace Člověk v tísni ve spolupráci s Josefem Šlerkou ze Socialbakers.
Právě tento profil patří v Česku vzorovému voliči krajní pravice a jednoduchých řešení složitých problémů. Asi už není překvapením, že tomuto člověku obvykle chybí kvalitní humanitní vzdělání. Základní a mnohdy i střední školu dokončil ještě v komunismu, není zvyklý studovat či pracovat v jiné zemi, většinou se nedomluví jinak než česky a často má problém říct, kdy a proč začala první světová válka.
Tyto lidi už nedovzděláme. Ale české školství by mělo klást větší důraz na humanitní základy alespoň mladé generace narozené po roce 2000. Se znalostí věci lze zůstat imunní vůči vzrušujícím programům extremistů, kteří šikovně využívají neobratnosti klasických politických stran.
Přečtěte si, co si o Trumpovi myslí Obama |
