Jednotný evropský pracovní trh bude pod tlakem, dokud se nezavede pořádek v dávkách
Obhajoba volného pohybu pracovní síly v EU není v týdeníku Euro cizí myšlenka. Protože omezit Evropskou unii pouze na volný pohyb zboží, jak lze občas zaslechnout, je z ekonomického hlediska tak zoufalý krok zpátky, že se mi to snad ani nechce komentovat. Řeknu jen, že poskytování mnoha druhů služeb je bez volného pohybu jejich nositelů a poskytovatelů zkrátka nerealizovatelné.
Bez možnosti umísťování kapitálu tam, kde je jeho účinnost z hlediska ekonomického růstu nejvyšší, se také nikam v ekonomickém rozvoji nedostanete. Je to více než malý oxymóron, předpokládat, že s množstvím překážek čtyřem svobodám se nám v Evropě bude žít lépe, protože bohatěji, bezpečněji a radostněji.
Svoboda pohybu pracovních sil v rámci Unie skutečně vyžaduje zamezit migraci ekonomických „černých pasažérů“.
To ale vůbec neznamená, že vytvoření jednotného trhu s sebou nepřináší tisíce ďáblů v detailu. Velká Británie byla jednou ze zemí, která první středoevropské vlně rozšíření včetně Česka nekladla překážky, a mnoho našich občanů toho samozřejmě také bohatě využilo. Jistěže lidé z nových členských zemí s podstatně vyšší mírou nezaměstnanosti a nižšími reálnými mzdami projevili o tuhle možnost větší zájem než Češi, kteří po celou dobu od vstupu byli na britském trhu práce z hlediska celkového podílu nových členů Unie až překvapivě nevýznamní.
V každém případě to platí z hlediska českých příjemců britských sociálních dávek typu dětských přídavků za děti, které přitom zůstaly u rodinných příslušníků v domovské zemi, kde péče samozřejmě není spojena s náklady relativně drahé země typu Británie, ale dávky jsou čerpány v britské výši. Počet českých čerpačů“ nikdy nepřekročil stovky a byly to bagatelní peníze. V případě takového Polska to ale bylo číslo v podstatě stokrát vyšší, a nikoli bagatelní.
Zneužívání dávek
Z ekonomického hlediska je to, řekl bych, až krystalicky jasný příklad arbitráže, normálního využívání nevhodně nastaveného dávkového systému. Tady není absolutně žádný důvod, s čím a s kým se solidarizovat, je to prostě špatně a je třeba takové zneužívání zrušit.
Principiálně to vůbec nesouvisí s volnou mobilitou pracovní síly, která je vysokou hodnotou, již v rámci Evropy má smysl obhajovat, zatímco jakkoli vychytralé vydrbávání se systémem“ je v podstatě zavrženíhodné. Vidíme doma, kde zneužívání systémů příspěvku na bydlení vytváří lukrativní příležitosti pro farmaření“, zejména v chudších regionech s nízkou úrovní tržního nájemného a vysokou mírou nezaměstnanosti. Daňový poplatník je na tohle zejména citlivý, pokud jde o cizí státní příslušníky, kteří jsou ekonomickými migranty.
V případě, že podobné věci popostrčí výsledek referenda k vystoupení Velké Británie, poneseme ekonomické, ale hlavně politické důsledky, aniž bychom je primárně způsobili.
Absolutně si nemusíme vykládat v Česku o tom, jak tyhle motivace ke zneužívání dávek elektorát zlobí, a to zcela disproporčně k jeho skutečnému makroekonomickému dopadu, který není velký ani v případě Británie, natožpak Česka.
Odliv mozků
Tuzemce, kteří neuspěli u přijímaček, a hlavně jejich rodiče kupříkladu často irituje skutečnost, že docela vysoké procento nadprůměrných slovenských maturantů následně studuje na náklady zdejších daňových poplatníků na českých veřejných vysokých školách. Mají to také zadarmo (jako všichni občané z EU), ale snadno na rozdíl od jiných překonávají jazykovou bariéru a využívají v průměru o dost lepší úrovně zdejších univerzit.
Možnost studia kdekoli v Evropě za stejných podmínek je samozřejmě ohromná vymoženost, ale není to jednosměrná ulice OE vysoký sklon absolventů k tomu, zůstat po studiích v zemi hostitele, najít si tam práci, zároveň znamená, že hostitel slízává smetanu nevzdělanější části populace v produktivním věku, aniž by za ni platil celé náklady předchozího studia a sociální péče. Říká se tomu brain drain“ a obvykle se to považuje za ekonomickou nevýhodu vysílajícího, nikoli přijímajícího…
Nutná změna
Je proto velmi osvěžující přečíst si příspěvek Tita Boeriho, který šéfuje italské správě sociálního zabezpečení, protože jeho závěry by se daly tesat do kamene.
Svoboda pohybu pracovních sil v rámci Unie skutečně vyžaduje zamezit migraci černých pasažérů“ v čistě ekonomickém pojetí, bez jakýchkoli rasových a etnických konotací.
Zavedení jednotného evropského sociálního identifikačního čísla a pravidelné výměny informací o příspěvcích a čerpání do sociálního systému mezi jednotlivými zeměmi, jak to doporučuje Boeri, není žádné sociální inženýrství. Je to nutná, i když možná nikoli postačující podmínka, aby volný pohyb pracovní síly mohl jako princip politicky obstát.
| Přečtěte si více o vývoji na evropském trhu práce Nezaměstnaných v Evropě ubývá, nejméně jich je v Česku  |
Pokud se k tomu přidá reinterpretace toho, na co má a nemá člověk migrující za prací v rámci Unie nárok, možná že jednotný trh nebude pod tak negativním tlakem. Neudržíme jej, jestliže se nenaučíme rozlišovat, kdy má být dávka stejná, protože na daném trhu by neměl být nikdo diskriminován, a kdy naopak je diferenciace nezbytná, protože dávku někdo na úkor lokálních poplatníků zneužívá. Nepotřebujeme populisty a xenofoby k tomu, abychom věděli, že rozdíly tu jsou a zneužívání také. A dokonce není zapotřebí ani opustit hranice Česka…
