Že se sešlo v jednom týdnu zpřísněné doporučení ČNB k poskytování hypotečních úvěrů a projednávání zákona, který by dal ČNB oprávnění tvrdší regulace nejen doporučovat, ale také závazně ukládat, byla možná náhoda, ale že jsou dnes hypotéky horké zboží zasluhující nějaká zchlazovací opatření, je nesporné.
Dvojciferný růst cen bytů a rodinných domů, jaký jsme zaznamenali loni a který letos ještě akceleruje, už vyhnal nemovitosti s vysokou pravděpodobností nad nějakou dlouhodobě udržitelnou cenovou hladinu. A zdaleka není konec. Rovnou si řekněme, že to, co se děje, není nijak překvapivé. Jde o logický důsledek extrémně expanzivní měnové politiky, kdy ČNB manipulací s kurzem lila do ekonomiky peníze v úsilí obnovit oživením inflace hospodářský růst.
Od samého začátku této politiky bylo zřejmé, že nulové až záporné reálné výnosy z úspor povedou ke zvyšování investic do nemovitostí. Tento trend pak znásobil pokles úrokových sazeb z hypoték, které jsou stále jedním z mála byznysů, na nichž banky vydělávají.
Kdo fouká do bubliny
A tak zatímco spotřebitelské ceny se dlouho chovaly netečně a centrální banka pokračovala v intervencích, na trhu nemovitostí se začala nafukovat bublina. Tou se ČNB bez velkého úspěchu zabývá už skoro dva roky, co se opakuje varování ve zprávách o finanční stabilitě. S nafukováním bubliny pak významně pomáhala i vláda a zejména vedení hlavního města Prahy. Neuvěřitelné zkomplikování stavebního řízení a faktická blokace bytové výstavby v Praze, která je z hlediska nových bytů zcela zásadní, omezily nabídku a postrčily ceny ještě výš. A i tento trend pokračuje vlivem destrukční politiky Zelených na magistrátu a neschopnosti zbývajících koaličních stran to řešit.
Přitom se blíží čas, kdy ta bublina prostě praskne. Již brzy přijde první zvýšení základních úrokových sazeb ČNB a v krátkém sledu budou pod tlakem rostoucí inflace následovat další navýšení. Ta se samozřejmě odrazí i v úrokových sazbách hypotečních úvěrů. Není důvod si myslet, že se v nějaké dohledné době nevrátí na standardní úroveň mezi čtyřmi až pěti procenty a možná i výše. O tisícikoruny navýšené splátky nepochybně zamotají hlavu mnoha domácnostem a začnou problémy se splácením. Především však srazí poptávku a ceny nemovitostí poklesnou.
Přečtěte si více o realitních bublinách:
Svět straší realitní bubliny
A to je už standardní scénář, kdy bankám roste delikvence při splácení a zároveň klesá hodnota zástav, což vyžaduje významně vyšší tvorbu rezerv. Hypoteční banky začnou padat do ztrát a přestanou sypat dividendy svým zahraničním vlastníkům, kteří to stejně budou ždímat, co se dá, protože jim vzhledem k vlastnímu finančnímu zdraví nic jiného nezbývá. To už lze považovat za docela velké riziko pro stabilitu bankovního sektoru v Česku. Takový scénář, jen s trochu většími čísly, spustil v roce 2008 hypoteční krizi v USA, z níž se Evropa dosud nevyhrabala.
A za této situace poslanci ve sněmovně omílají žvásty o dostupnosti bydlení a odmítají dát ČNB kompetence k zastavení hypotečního boomu. Čím více ceny narostou a čím více předražených bytů bude zaplaceno hypotékou, tím větší riziko pro bankovní sektor vznikne. Centrální banka je tak v pasti, kterou si sama vykopala svou nestandardní měnovou politikou, mohou dnes říkat kritici intervencí. Škodolibost však opravdu není namístě.
Přečtěte si také:
