Letošní výsledky didaktických maturitních testů jsou ve všech předmětech
kromě francouzštiny oproti loňskému roku horší. U matematiky pohořelo 17 a půl
procenta žáků, to je o dva procentní body víc než o rok dříve. Češtinu pak
nezvládlo asi 14 procent maturantů, což je o zhruba čtyři procentní body horší
výsledek.
Podle Cermatu, který testy připravuje, jsou důvody prosté. Žáci se nemohli
připravovat ve školách a k maturitě šli i ti, kteří by v jiných letech ke
zkoušce nebyli připuštěni. Účast byla doposud vůbec nejvyšší.
S takovým vysvětlením bychom se ale neměli spokojit. V každém z předmětů bylo neúspěšných žáků oproti loňskému roku víc jen o několik procentních bodů. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga z hnutí ANO si pochvaluje, že online výuka a příprava maturantů ve školách od 11. května zafungovala, protože výsledky jsou s předchozími roky srovnatelné, přestože se zúčastnili i ti, kteří by za normálních okolností nebyli ke zkoušce připuštěni.
Otázkou ale je, zda Cermat a ministr nesrovnávají nesrovnatelné. Například
analytici společnosti EDUin Jiří Münich a Karel Gargulák spolu s předsedkyní
spolku Učitelská platforma Petrou Mazancovou se shodují, že meziroční srovnání
není namístě, protože obtížnost testů se v různých letech liší. Jednotné
maturitní testy ve své současné podobě nám zkrátka o stavu českého vzdělávání
mnoho neříkají.
Spíše než hledáním zjednodušujících vysvětlení, proč máme neúspěšných
maturantů v jednom roce 15 procent a ve druhém 17 procent, bychom se tedy měli
zaměstnávat hledáním způsobů, jak zařídit, aby testy neověřovaly jen
nadrilované informace, ale vypovídaly o skutečných schopnostech a kompetencích
maturantů, a tedy i kvalitě českého školství.
