Sněmovní komise pro kontrolu použití odposlechů dnes konstatovala, že v případě česko-íránského podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha došlo k protiprávnímu zásahu do jeho komunikace s obhájcem, když byla zahrnuta do vyšetřovacího spisu. V dalším usnesení komise uvedla, že státní zastupitelství z pochybení zatím na rozdíl od policie nevyvodilo odpovědnost, řekl dnes předseda komise Daniel Korte (TOP 09). Státní zástupce Michal Galát závěry komise nesdílí.
Sněmovní komise se zabývá druhou větví Zadehovy kauzy, v níž byl s dalšími lidmi obviněn mimo jiné z ovlivňování svědků. Poukazuje na to, že dozorující státní zástupce podával v březnu návrh na prodloužení vazby Zadeha včetně přepisů odposlechů s komentářem. V jednom z nich se podle Korteho vyskytuje jméno obhájkyně. Kvůli odposlechům podala v únoru poprvé trestní oznámení Unie obhájců, trestní řád totiž použití odposlechů mezi obviněným a obhájcem zakazuje, mají být vymazány.
„Já tento názor v žádném případě nesdílím a nemyslím si, že vyšetřovací komise je orgán, který by měl autoritativně interpretovat a aplikovat právo v trestním řízení,“ řekl státní zástupce Michal Galát, který případ dříve dozoroval. Podle zpravodajského serveru Českého rozhlasu Galáta z případu před několika týdny stáhl vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, navíc na něj podal kárnou žalobu.
Komise dnes vyslechla nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a následně konstatovala, že k protiprávnímu zásahu do Zadehových práv skutečně došlo. „Jde o zásah do práva garantovaného Listinou základních práv a svobod, práva na spravedlivý proces,“ uvedl Korte. Komise také schválila usnesení, ve kterém upozorňuje, že státní zastupitelství zatím z pochybení nevyvodilo odpovědnost. „Doufám, že se dožijeme (do konce volebního období Sněmovny) toho, že vyvozena bude,“ dodal Korte.
Problémem je zastaralý trestní řád
Na posledním jednání chce komise za dva týdny ještě zvážit, že by vyzvala vládu k systémovému řešení vyšetřování trestných činů státních zástupců. „Že by na případné trestné činy existoval speciální orgán, podobně jako na trestné činy policistů je Generální inspekce bezpečnostních sborů,“ uvedl Korte.
Se Zemanem dnes komise řešila problematiku odposlechů obecně. „Narazili jsme na to, že máme problém, že máme trestní řád z roku 1961, na který se neustále roubovaly nové úpravy,“ řekl Korte. Řešením by podle komise byla nová kodifikace trestního procesu, což však není úkol pro poslance nebo státní zástupce, ale pro vládu a ministerstvo spravedlnosti.
Korte už také neuvažuje, že by podal na Zemana trestní oznámení, jak naznačoval po červencovém jednání komise. „Byl to problém komunikace. Ale pan státní zástupce mezi tím komunikoval, přišel a vysvětloval, takže mé podezření, že on osobně by kryl nějakého svého podřízeného, je naprosto rozptýleno,“ vysvětlil Korte.
Čtěte dále: