Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta odmítl, že by informace z vyšetřovacích spisů unikaly z útvaru pod jeho vedením. Řekl to dnes po výslechu před sněmovní vyšetřovací komisí. Také vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová odmítá, že by údaje ze spisů unikaly ze zastupitelství. Komise vyslechla i bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Peltu, příští týden vyslechne policejní svědky.
Šlachta do budovy Sněmovny přišel již krátce před 10. hodinou, před novináře předstoupil až před polednem. „Komisi jsem přinesl poznatky, o které měla zájem,“ řekl Šlachta a dodal, že si myslí, že jí sdělil zásadní informace. Jejich povahu ale neupřesnil. Během jeho výslechu podle jeho slov zazněla i konkrétní jména, nechtěl je ale komentovat. Dodal, že on sám některá jména komisi sdělil.
Pelta do Sněmovny přišel jiným než hlavním vchodem a s novináři nemluvil. Podobným způsobem sídlo dolní komory také opustil. Před komisí byl zhruba hodinu, svou výpověď nechtěl komentovat. Vzkázal pouze, že splnil svou občanskou povinnost. Dvaapadesátiletý Pelta je obviněn kvůli údajnému zmanipulování sportovních dotací. Měsíc strávil ve vazbě, odkud byl propuštěn na začátku června. Z policejních spisů o případu unikaly do médií informace. Dozorující státní zástupce dokonce kvůli tomu požadoval stažení jednoho z článků, protože se obával, že zveřejněné informace budou zasahovat do průběhu trestního řízení.
Po výslechu před novináře předstoupila i Bradáčová. „Ohrazuji se proti tomu, že by slabým článkem bylo státní zastupitelství, tomu tak rozhodně není. Uvnitř státního zastupitelství jsou nastaveny mechanismy velmi účinné a efektivní a o tom také svědčí některá trestní řízení proti státním zástupcům,“ uvedla.
„Dneska dělá pana Čistýho.“ Šlachtu kvůli odposlechům prověřuje GIBS
Jedním z opatření proti únikům by podle žalobkyně měl být zákon o poskytování soukromých detektivních služeb. Bradáčová podotkla, že soukromými detektivy je řada bývalých policistů, kteří odešli v důsledku reorganizací a „často získávají informace od svých bývalých kolegů“.
Bradáčová upozornila na to, že ne každý únik informací v důsledku porušení mlčenlivosti nutně musí být trestným činem. Stane se jím případě, pokud je prokázán úmysl způsobit tímto únikem škodu, nebo získat výhodu. Podle Bradáčové by bylo také vhodné najít řešení pro poskytování informací, které by respektovalo právo na svobodu slova na jedné straně a právo na ochranu soukromí na straně druhé.
Komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes (MfD) Marka Přibila s Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Někdejší vicepremiér Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných kauz.
Po ukončení výslechů chce komise začít připravovat závěrečnou zprávu pro Sněmovnu, v níž by měla mimo jiné doporučit opatření proti zamezení dalších úniků ze spisů. „Můžeme se vyjádřit také k tomu, zda pan redaktor Přibil při svých setkáních a Andrejem Babišem mohl nakládat či nakládal s informacemi z živého vyšetřovacího spisu Bereta,“ řekl Plíšek. Spis se týká údajného systematického vynášení citlivých informací z databází policie.
Přečtěte si také:
