Komora bude volit prezidenta

29. 10. 2002

ČLK musí hájit nejen odboráře, ale i soukromé lékaře Budoucnost stavovské organizace lékařů, České lékařské komory, ovlivní na další čtyři roky její nadcházející sjezd. Bude se konat první listopadový víkend a delegáti sjezdu ČLK na něm budou volit nového prezidenta komory.

ČLK musí hájit nejen odboráře, ale i soukromé lékaře

Budoucnost stavovské organizace lékařů, České lékařské komory, ovlivní na další čtyři roky její nadcházející sjezd. Bude se konat první listopadový víkend a delegáti sjezdu ČLK na něm budou volit nového prezidenta komory.

Ve hře jsou vedle úřadujícího prezidenta Davida Ratha zatím dvě jména: brněnský psychoterapeut Jiří Berka a varnsdorfský gynekolog Ivan Sucharda. Ten jde do boje o křeslo prezidenta především s podporou ambulantních specialistů. Sucharda, který je sám ambulantním gynekologem ve varnsdorfské nemocnici, by v případě svého zvolení chtěl uskutečnit velké změny. Komora by podle něj měla být prospěšná všem členům stejně a neměla by praktikovat osvícený absolutizmus, jako tomu bylo doposud. Její vedení by mělo více naslouchat hlasům zdola. ČLK by se měla rovněž výrazným způsobem snažit o zlepšení podmínek soukromých lékařů.

Čím se chystáte oslovit delegáty sjezdu? Proč jste se vlastně rozhodl kandidovat?

Nelze pokračovat tak, jako doposud. Lékařská komora je dnes vnímána velmi rozporuplně. Řada soukromých lékařů se nechce smířit s tím, že ČLK by měla za jejich peníze vůči nim uplatňovat represivní, respektive disciplinární pravomoci. Nesouhlasí se zásahy komory do dohodovacího řízení o cenách zdravotní péče. Na druhé straně však mohou být spokojeni zaměstnaní lékaři, protože komora se podílí na jednáních o zvyšování platů. Pacientská veřejnost si myslí, že ČLK je spiklenecká organizace, která pomáhá lékařům vyvléknout se za profesní chyby. Nepřijatelný je rovněž vyhraněný skupinově lobbistický a politizující se charakter komory.

Jak by měla v budoucnu ČLK vypadat?

Hlavním, v poslední době bohužel opomíjeným posláním ČLK, musí být dozor nad kvalitou lékařské péče, podílení se na vzdělávání lékařů a kultivaci lékařského stavu a prostředí, v němž tento stav působí. T o byl hlavní důvod, proč byla komora zřízena. Těžko může lékaře kontrolovat někdo jiný než opět lékař. V současnosti je až příliš velká důležitost přikládána boji komory za vyšší platy. Je to sice samozřejmě legitimní, není to však hlavní úkol ČLK.

Co je potřeba vyřešit v legislativě?

Doposud například neexistují jednotné zákony pro státní a nestátní zdravotnická zařízení. Je například velmi podivné, že soukromý lékař jako podnikatel investuje do svého zařízení, a to zaniká v případě, když odejde do důchodu nebo zemře, aniž by bylo možno vloženou investici legálně převést na někoho jiného. Stávající legislativa to zkrátka neumožňuje. V tom by také mělo být místo ČLK, která by měla o změnu patřičných zákonů usilovat.

Dosavadní prezident ČLK David Rath se v minulosti velmi angažoval v politice a nevyhnul se tomu ani v čele komory. Je to také jeden z důvodů, proč řada lékařů volá po změně ve vedení vaší stavovské organizace?

Jednoznačně. Je skutečně třeba držet se zásady, že komora nevyvíjí politickou činnost a nepodporuje a ani neostouzí jednotlivé politické směry či strany a jejich představitele. Pochopitelně by se ale ČLK měla i v budoucnu vyjadřovat k jejich konkrétním krokům a záměrům, pokud se bezprostředně dotýkají oblastí zdravotnických, sociálních či etických.

Má být členství v ČLK i nadále povinné?

To je podružná otázka. Vycházíme především z toho, že každý musí dodržovat zásadní pravidla odbornosti, slušnosti atd. A někdo na ně musí dohlížet. Pokud bude mít ČLK pravomoci dohlížet na práci lékařů, pak není nezbytně nutné, aby všichni lékaři byli jejími členy.

Jakou roli by měly hrát lékařské odborové organizace?

Odbory mají výsostné právo na existenci. Právě jejich parketou je výše platů, vyjednávání o mzdových tabulkách, o zákoníku práce. Lékařská komora však sdružuje nejenom odboráře, ale všechny doktory - i soukromé.