Podnikatelé by neradi zavdávali příčiny k podezření z korupce Ministr financí Bohuslav Sobotka prohlásil, že by se hospodářská komora mohla více zapojit do distribuce prostředků, které jdou ze státního rozpočtu do podpory malého a středního podnikání. Jeho představu však odmítá nejen většina politiků, ale i sama komora.
Podnikatelé by neradi zavdávali příčiny k podezření z korupce
Ministr financí Bohuslav Sobotka prohlásil, že by se hospodářská komora mohla více zapojit do distribuce prostředků, které jdou ze státního rozpočtu do podpory malého a středního podnikání. Jeho představu však odmítá nejen většina politiků, ale i sama komora.
Pomoc, kterou poskytuje stát malému a střednímu podnikání, je vskutku zanedbatelná. Oproti různým revitalizačním programům zaměřeným na záchranu velkých firem jde ze státního rozpočtu na tento segment ekonomiky skutečně jen zlomek prostředků. Na příští rok je plánována z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu na všechny programy podpory malého a středního podnikání pouhá miliarda korun. Podle člena rozpočtového výboru Vladimíra Doležala (ODS) byla podobná částka vynakládána v každém roce, a vzhledem k pochybnostem o efektivitě vynaložených prostředků je podle jeho názoru nakonec dobře, že na dotační tituly není vynaloženo více peněz. Obdobně kriticky se k účtu podpůrných programů vyjadřuje i předseda rozpočtového výboru Miloslav Kalousek (KDU-ČSL).
Efektivita vynaložených prostředků je sporná
Efektivita vynaložených prostředků byla terčem kritiky i nedávné kontrolní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten zjistil, že prostředky jsou často poskytovány v rozporu s kritérii pro udělení dotačního titulu, a navíc i samotné programy jsou často nečitelné. Na to poukázal i Sobotka ve svém vystoupení v Brně, a tato část jeho kritiky nesouhlas nevzbudila. Nesouhlas ale vzbudila ta část vystoupení, ve které prohlásil, že by se obchodní a hospodářské komory měly „více zapojit do distribuce finančních prostředků.“ „To že skutečně řekl?“ překvapeně reagoval na slova ministra financí jeho vládní kolega, ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. Podle něj podobnému řešení brání zákon. Navíc Hospodářská komora nemá potřebné zázemí, ale ani autoritu, aby mohla prostředky ze státního rozpočtu rozdělovat mezi podnikatele sama. „Snad někdy v hodně vzdálené budoucnosti,“ říká neurčitě ministr. Proti představě ministra financí se staví i členové rozpočtového výboru za ODS Michal Doktor a Vladimír Doležal, kteří se právě malému a střednímu podnikání věnují. „Hospodářská komora by měla plnit především informační a kontrolní funkci. Měla by se stát i jakýmsi garantem kvality podnikání. Peníze ze státního rozpočtu by však rozdělovat neměla,“ tvrdí shodně poslanci. O novou pravomoc Hospodářské komory nestojí ale ani její prezident Jaromír Drábek. „Chceme být státním orgánům nápomocni ve snaze po co nejefektivnějším směrování a využívání dotačních programů. Nezastíráme, že na tomto poli má stát co dohánět“, říká Drábek. Distribuci finančních prostředků by však komora od státu přebírat neměla. Už jenom proto, že nemá potřebné kapacity, jako má například Českomoravská záruční banka, míní prezident komory.
Problémy by mohla dělat i Evropská unie
V tom se s ním shoduje i předseda Sdružení podnikatelů ČR Bedřich Danda. Ten zároveň připomíná, že by přidělování prostředků dobrovolnou organizací mohlo kdykoliv zavdávat příčinu k podezření z korupce. „Navíc si nedovedu představit transfer peněz z evropských fondů přes Hospodářskou komoru,“ říká Danda, který zastupuje podnikatele ve vyjednávacím týmu o připojení ČR k Evropské unii.
